... Rozdaly se ceny, poháry, medaile za slovinskou soutěž a přišla na řadu pro mnohé z nás důeležitější část vyhlašování a to celkové výsledky.

Počítaly se tři závody ze čtyř. Začneme, ale velkými a tam se stal Mistrem Eurocupu v kategorii F5-J Juraj Adamek (SK), vícemistrem Marko Gala (SK), třetí Imre Kaszap (HU). V juniorech 1. Marko Gala (SK), 2. Korber Rok (SLO), 3. Lubomír Vaňura (CZ). V Malých tedy F5-J-400 se stal Mistrem Eurocupu Radek Malčík, vícemistrem Aleš Krátký a třetí byl Juraj Adamek. V juniorech 1. Lubomír Vaňura, 2. Petr Malčík a 3. Luděk Novotný jr. Celkově jsme si tak v naší obdobě RCEK kategorii odvezli titul Mistra i vícemistra Eurocupu a všechny tři příčky v juniorech, což je bezesporu vynikající úspěch českého „týmu" v tomto prestižním seriálů závodů pořádaných ve čtyřech státech a s účastí osmi států Evropy ! Gratulujeme a na další rok snad bude opět co slavit.

Fotogalerie ZDE

Výsledky ZDE (neoficiální)

Na první školní dny byl naplánován poslední ze čtyř dílů závodů seriálu Eurocup. Tentokráte se mělo bojovat o výhru a cenné body do celkového hodnocení a to právě ve Slovinsku a to ve dnech 10. - 11. září. Cesta do Slovinska je daleká a právě to možná byl důvod, proč bylo přihlášeno relativně málo soutěžících a to v obou kategoriích. V malých bylo celkem 21 lidí a ve velkých 27. Co se nepodařilo na počtu, ukázalo se v úrovni přihlášených. Dalo by se říci, že co jméno to mistr ... Bodejť by ne, když šlo především o body do celkového hodnocení Eurocupu. To se s průběžným pořadím objevilo cca týden před samotným slovinským závodem, a tak se mohli všichni podívat, jak na tom jsou a zda to má smysl osm hodin sedět v autě. Pro českou výpravu to vypadalo velmi nadějně, neboť na prvních osmi místech byli samí Češi, a tak se dal očekávat boj o titul Mistra Eurocupu právě v řadách české výpravy. Nakonec se tedy rozhodli, že protrpí tu dlouhou cestu stálice těchto závodů a to Novotní (Radek, Luděk a Luděk ml.), Malčíci (Radek, Petr, Zdeněk) společně s Krátkým Alešem a Zemančíkem Kristiánem a jako vždy i otec a syn Vaňurovi. Nakonec se tedy sešli všichni soutěžící včetně Čechů na místě a v 9 ráno mohl začít briefing.  Co se týče zázemí tak bylo super. Skvělý bufet, kde měli ledové nápoje, obědy byly dobré a vůbec organizačně pěkně zvládnuté. Jediné co nás trápilo, bylo ukrutné vedro. Už od rána jsme chodili jen v kraťasech, ale i to bylo asi mnoho protože spotřeba chlazených nápojů byla obrovská. Když tak nad tím přemýšlím, tak pocit horka nebyl dost možná způsoben pouze horkem, ale i tím, že šlo mnoha pilotům i o celkové umístění v seriálu Eurocup 2011 a tím pádem získat titul Mistra Eurocupu v kategorii F5-J nebo F5-J-400.

Vraťme se tedy k závodění. Hned po prvním kole se všichni Češi umístili na finálových pozicích a jediný, kdo se vklínil mezi nás byl Slovák Juraj Adámek. Následovalo kolo druhé, třetí a zde začaly problémy.

Po klidném dopoledni, kdy byla termika téměř všude a bezvětří, tak začalo poměrně silně foukat a co bylo nejhorší začaly se objevovat poměrně masivní klesáky, které si vybraly oběť téměř u každého a to v podobě zhruba šestiminutového letu neboli škrtacího kola a nejen pro ně nebylo jednoduché se do finále dostat, protože po pátém kole už bylo jasné, že aby jste se tam dostali musíte zalítat alespoň 99,4 % z maximálního skóre! Což je v šesti kolech ztráta zhruba 35 bodů z 5000. Česky řečeno za dva dny můžete ztratit maximálně na prvního 25 vteřin letu nebo přijít o 25 bodů za přistání. Opravdu těžké a navíc vyostřeno tím, že bylo pouze 8 finálových míst.

Následoval poslední let a obrovská taktická bitva v hlavách soutěžících. Všichni věděli, že buď prostě MUSÍ nalítat deset minut a nebo hold musí extrémně riskovat aby případnou ztrátu dohnali. Bohudík ostřílení piloti zvolili správnou taktiku a tak se nakonec dostali do finále téměř výhradně Češi a dokonce téměř ti samí co se objevili na prvních osmi místech už po prvním kole. Tedy : 1. Výborně lítající Novotný Luděk, 2. SK – Adamek Juraj, 3. Vaňura Lubomír, 4. Malčík Radek, 5. Krátký Aleš, 6. Novotný Radek, 7. Malčík Petr a 8. Novotný Luděk jr. Ten měl neuvěřitelnou smůlu, protože nakonec se organizátoři rozhodli udělat pouze 7 startovišť a chudák mladý teprve rok létající Luděk vypadl z finále. V „malých" tedy bylo jasno, ale musíme zmínit i „velké" F5-J, které lítají Notovný L., Malčík R. a Vaňura L. Tam se do finále dostal pouze Novotný L. a to z osmého místa. Finále odsejpalo a poměrně rychle vše rozhodnuto a čekalo se jen na zpracování výsledků. Na stole u ředitelské boudy byla hromada pohárů a medailí až oči přecházely. Začalo se tedy „Velkými", kde v seniorech vyhrál 1. Primož Rižner, 2. Marko Gala, 3. Juraj Adamek. Jediné želízko v ohni a to Luděk Novotný zůstal na osmém místě, i když předvedl v druhém finále krásný let snad pouze s dvouvteřinovým motorem. V juniorech vyhrál 1. Marko Gala, 2. Korber Rok a 3. Nino Jerebič. A přišly na řadu F5-J-400, které jsou naší doménou, i když zrovna v tomto kole to tak neplatilo, neboť nám všem vypálil rybník Juraj Adamek, který si ve finále vylítal první místo, druhý byl Novotný Luděk, třetí skončil nakonec Radek Malčík. První dva měli na zbytek finalistů poměrně pěkný náskok a je vidět, že se opravdu nebojí a mají na termiku nos. V juniorech byla situace veselejší. První Vaňura Lubomír, druhý Petr Malčík a třetí Novotný Luděk jr. Rozdaly se ceny, poháry, medaile a mohlo se čekat pouze na celkové pořadí ale to v následujícím článku.

Tak a máme to za sebou. První Paskovské elektry pořádané na novém klubovém letišti „Dinolešti“ které se nachází v Doubravě právě kousek od Dinoparku. Po týdnu příprav se v sobotu ráno po půl sedmé začalo s přípravami a od půl osmé se začali sjíždět i první soutěžící, kterých se nakonec  z přihlášených 26 dostavilo slušných 22, což není špatné. Od rána bylo jasné, že bude opravdu velmi pěkné počasí, horko a bez mraků. Toto počasí předpovídalo velmi dobrou termiku. Nebe bez mraků však komplikovalo letcům možnost vidět svůj model ve výškách. Létalo se pět základních kol a dvě finále na sedmi startovištích po čtyřech skupinách.

Kolem deváté hodiny se po krátkém briefingu začalo soutěžit. Pro mnohé soutěžící zde bylo několik novinek. V první řadě to bylo naše letiště, které je ze dvou stran ukončeno srázem a ze třetí strany je stromořadí, které lemuje přilehlou silnici. Další novinkou bylo použití tzv. trhacích kartiček, které mají jisté výhody oproti klasickým kartičkám, používající se na jiných soutěžích. Jde o jednu základní kartu a k ní přidělaných další pět kartiček (podle toho, kolik je kol), které se po každém kole odtrhnou a „rychlá spojka“ je posbírá a odnese do velitelského stanu. Soutěžící tak nemusí S a PRO kartičky každé kolo a navíc mají u sebe neustále tu hlavní kartičku, na které vidí, co nalítali v předchozích kolech. Snad se všem novinka líbila.

Kola odsýpala jedno po druhém a po zvládnutí pár drobných technických problémů, zvláště v začátku, jsme byli téměř před branami finále. O velké vzrůšo se postaral Matula František, který po opakovacím letu začal kroužit v slabé bublince nad cestou a bohužel se mu do cesty postavil vzrostlý topol, na jehož špičku pověsil svůj model. Bohužel bylo jasné, že bez pomoci profesionálních hasičů se model na zem rozhodně nedostane. Obětavá paní Krátká tak zavolala na pomoc zástupce hasičského sboru. Bohužel první auto s hasiči, nedisponovalo tak velkým žebříkem a tak museli zavolat posily s vysokým žebříkem. Hasiči za pomocí vysokého žebříku s plošinou sundali model ze stromu a následně jej předali do rukou šťastného majitele. Velmi jim děkujeme!

Po této akční vsuvce se dolétalo páté kolo. Po odlítaných základních kolech se z pozic 1. Krátký Aleš, 2. Malčík Petr, 3. Kurečka Ivo, 4. Malčík Zdeněk, 5. Barč Radim, 6. Vaňura Lubomír, 7. Kristián Libor probojovali do finálových kol. Těsně před branami asi o jeden bod zůstal Ivan Havlík. Nebyl, ale jediný, kdo se do finále nedostal. Tentokráte se neprobojoval ani Radek Malčík, jehož neuvěřitelnou sérii vítězství ukončily dva škrtací lety právě na Dinoletišti.


Finále se létalo na dvě kola a obě byly velmi zajímavé … Odpolední hodiny již nedopřávaly tolik termiky jako ráno a tak se stalo, že polovina pilotů spadla okolo sedmé minuty. Někteří z nich dokonce i opakovali let, a tři soutěžící se udrželi až do patnácté minuty. Po prvním kole to tedy bylo velmi zamotané a ani druhé kolo nevneslo mnoho světla do celkového pořadí. Nakonec, ale vyhráli bezesporu ti nejlepší a těmi se stali:
1. Malčík Zdeněk, který po dlouhé době konečně pokořil své výborně létající syny, 2. Kurečka Ivo, 3. Barč Radim, 4. Krátký Aleš, 5. Vaňura Lubomír, 6. Malčík Petr, 7. Kristián Libor.


Děkujeme sponzorům RPG, Ypsi a Hořejší, díky kterým jsme měli přichystány ceny jak pro soutěžící, tak pro časoměřiče. Velmi děkujeme časoměřičům, kteří i přes velká vedra vydrželi a my nemuseli, znova povolat tentokráte jiný záchranný sbor :) Velké díky také patří ostatním pomocníkům, kteří byli ochotni nám se soutěží pomoct.

Doufáme, že se všem soutěžícím a účastníkům na soutěži líbilo. Budeme se na vás těšit i v příští letecké sezóně.

Výsledky základních kol ZDE
Výsledky po finále ZDE
Výsledky s body pro svaz ZDE
Video ze záchrany modelu hasiči ZDE
Fotogalerie ZDE a ZDE (Malčík) a ZDE (LMK Polanka)

Lomnice n. P.   27. a 28.8.2011 - RCEK

Dvoudenní soutěž o deseti kvalifikačních, dvou finálových kolech a plánovaným zakončením v neděli po obědě.. Kdo jezdí po soutěžích, tak mi dá určitě za pravdu, že je to šílenost. Vůbec tam není prostor pro výkyvy počasí, přestávky na jídlo, výpadky techniky.... A světe div se, našel se pořadatel, který do toho šel a ještě s handicapem jen malého organizačního týmu.

Pokud to vezmu z mého pohledu, tak první dilema bylo, jestli mám jet už v pátek, nebo až v sobotu ráno (mám to z chalupy asi 15 km). Takže zběsilé telefonování, dotazy na Stoupáku, no nakonec to vyšlo na sobotu ráno. Už při příjezdu vedro a bylo jasné, že je to na trenýrky a tričko (prejže rejže). Sjelo se nás 22 a mohlo se začít. Létaly se tři rundy a byl to fofr. Avizovaná desetiminutová přestávka mezi koly se občas smrskla, ale všechno se docela stíhalo. Lítalo se o 106, kiksalo se taky o 106, nebyl snad nikdo, koho by to nepotkalo. I když meteorologům nevěřím ani pozdrav, tak tentokrát jim to jak na potvoru vyšlo. Během dne se stále ochlazovalo, termiky už bylo míň a musela se víc hledat. Teplotní skok byl rekordní, samozřejmě směrem dolů. No a po třetí odpoledne už byla voda vidět na blízkých kopcích, radar na internetu pro Lomnici ukazoval totéž, takže dohoda a po šesti odlítaných kolech konec. Schovat věci do aut, popadnout deštníky a tradá na hagárpárty. Malé intermezzo. Od rána fungoval bufet, takže jak pevná, tak i tekutá strava se přesouvala do útrob přítomných. Člověk to bere tak nějak jako samořejmost, ale vždycky fungování zázemí obdivuju. Tím mám na mysli i obsluhu výpočetky, startéra a další.

Ad startér. Myslím si, že to byl od Míry Kotuly hodně dobrý tah určit startéra, který dohlížel na předčasné spuštění motoru (jednou se myslím povedlo) a přistání do signálu (těch bylo víc). Ten hoch byl nekompromisní, což jsem v jedné rundě zažil. Vzal jsem pásku že budeme měřit a pak už jsem si připadal jak Mistr Bean, když něco provede, „... pánové ani náhodou!, jednoznačně do signálu...“. Ach jo. Takže to odnesl klubový kolega. Celý podvečer a večer lilo a lilo, ale na neděli byla slíbená změna k lepšímu a taky jo. Ranní lety byly do mraků, které se zatím couraly po okolních kopcích, ale to se časem vylepšilo. Po skončení základních kol byl oběd a pak už jen finále pro prvních devět. Ti s čákou na vítězství bojovali velmi krátkým motorováním (kolem 11 vteřin) a bylo to docela vabank. Nakonec to skončilo trochu nečekaně (mimo Luďka, to je mutant, má v sobě určitě nějaký dráty a senzory) a na „bednu“ se dostal jeden nečekaný pilot (Jirka Muhl - gratulace) a jeden čekaný (Honza Micka - gratulace).

Závěrem jen malou poznámku, kterou si samozřejmě neodpustím. Takhle jsem si představoval dvoudenní soutěž v rámci Českomoravského poháru RCEK 2011. Vylítat se do zblbnutí a večerní posezení k tomu, prostě zážitek. To se tady povedlo na 100% a mohlo to takhle být na třech soutěžích po republice, kdyby se ČMP nesmyslně neposlal do kopru.

Takže ještě jednou velký dík pořadateli, kolegům pilotům za pomocníkování a časoměření a 17.9. na Babím létě v Lomnici nashledanou.

Jiří Veselovský LMK Praha 213

29.8.2011

Fotky ZDE

Výsledky ZDE a bodový zisk ZDE

Dne 21.8.2011 se konala první soutěž v kategorii RCEK pořádána klubem Ikarus Ostrava.

Organizátorům se podařilo zmáknout všechny začátečnické nepříjemnosti a soutěž nakonec proběhla velmi pěkně... Skvělé občerstvení, plocha, termika s ptáky atd atd ...

První místo nakonec vybojoval místní borec Ondřej Matula, následován Radkem Malčíkem a jeho bratrem Petrem.

Fotky ZDE1 a ZDE2

Výsledky ZDE