 "Tento způsob jara, zdá se mi být poněkud nešťastný," tak by se dalo slovy klasika popsat, jak to zatím probíhá na všech dosavadních soutěžích. Ani Dinosoutěž #1 v kategorii RCEK nebyla výjimkou. Dle předpovědi mělo pršet, svítit slunce, sněžit a možná i něco mezitím... Zkrátka každý by si vybral předpověď, která by se mu líbila. A tak jsme si řekli, že to riskneme a nic přesouvat nebudeme. I přes tyto nepěkné předpovědi se nakonec přihlásilo 18 soutěžících, což na tu bídu není úplně špatné. Ráno jsme se sešli na upraveném Dinoletišti a začaly přípravy. Počasí vypadalo pěkně a nepršelo. Po chvilce dorazilo celkem 16 soutěžících (čili to dva vzdali při pohledu z okna). Piloti si dali testovací lety. Zpestření si pro nás připravil Ivo Kurečka, kterému se (zřejmně) porouchal přepínač motoru a musel tak celý testovací let odlétat pod plným plynem. Po chvíli se rozhodl vypnout vysílač a opět zapnout, ale už se to nepodařilo a model šel v ukázkově nastaveném FAIL-SAFE letu k zemi a přistál v pořádku opodál letiště. Jak důležité je mít správně nastaveno! Smekám.
"Tento způsob jara, zdá se mi být poněkud nešťastný," tak by se dalo slovy klasika popsat, jak to zatím probíhá na všech dosavadních soutěžích. Ani Dinosoutěž #1 v kategorii RCEK nebyla výjimkou. Dle předpovědi mělo pršet, svítit slunce, sněžit a možná i něco mezitím... Zkrátka každý by si vybral předpověď, která by se mu líbila. A tak jsme si řekli, že to riskneme a nic přesouvat nebudeme. I přes tyto nepěkné předpovědi se nakonec přihlásilo 18 soutěžících, což na tu bídu není úplně špatné. Ráno jsme se sešli na upraveném Dinoletišti a začaly přípravy. Počasí vypadalo pěkně a nepršelo. Po chvilce dorazilo celkem 16 soutěžících (čili to dva vzdali při pohledu z okna). Piloti si dali testovací lety. Zpestření si pro nás připravil Ivo Kurečka, kterému se (zřejmně) porouchal přepínač motoru a musel tak celý testovací let odlétat pod plným plynem. Po chvíli se rozhodl vypnout vysílač a opět zapnout, ale už se to nepodařilo a model šel v ukázkově nastaveném FAIL-SAFE letu k zemi a přistál v pořádku opodál letiště. Jak důležité je mít správně nastaveno! Smekám.
Inu začalo se létat po třech skupinách na šesti startovištích a již od prvního kola mírně mrholilo. Bohužel toto mrholení se časem měnilo na déšť, který nahodile přestával, nebo přecházel zpět do mrholení. Zkrátka létání v dešti jako vyšité. Překvapilo mne, že nikdo neprotestoval a tak se odlétalo 5 kol a 1 finále. Mimochodem i v tom dešti to bylo asi nejvíce termické a "bublinoidní" létaní v tomto roce. Člověk by neřekl, že pokud prší, dá se i termicky létat. Za výkony v dešti chci moc poděkovat všem, kteří to přetrpěli a zůstali s námi až do konce.
Po základních kolech do šestičlenného finále postoupili :
Grümann Petr
Barč Radim
Krátký Aleš
Prašivka Miroslav
Kristian Libor
Odehnal František
Souboj to byl zajímavý, neboť mraky ustoupily. Ukázalo se po celém dni i slunce a tak termiky bylo dosti. Ptáci před startem kroužili asi na čtyřech místech a dva šťastlivci do termiky nalétli ihned v motoru. Ostatní jen ptáky vyplašili a museli bojovat jako lvi. Bohužel to vesměs stačilo na 12 minut a tak nakonec zůstali jen dva borci a to Barč Radim a Kristián Libor z LMK Polanka (hold, zřejmně dobrej oddíl :) )
Nakonec vítězství urval na svou stranu o celé tři body Kristián Libor. Druhý byl nakonec Barč Radim, na třetí místo to dolítal s odřenýma ušima Krátký Aleš, 4.Grümann Petr, 5.Odehnal František a 6.Prašivka Miroslav.
Ceny dostali všichni soutěžící (čím horší umístění tím lepší cena) a mohlo se jet domů. Věřím, že tento rok jsme si vybrali soutěže v dešti a už bude jen lépe :)
Fotografie zde
Článek LMK Polanka zde
Výsledky zde
Aleš Krátký
Zobrazeno: 5272