Na první školní dny byl naplánován poslední ze čtyř dílů závodů seriálu Eurocup. Tentokráte se mělo bojovat o výhru a cenné body do celkového hodnocení a to právě ve Slovinsku a to ve dnech 10. - 11. září. Cesta do Slovinska je daleká a právě to možná byl důvod, proč bylo přihlášeno relativně málo soutěžících a to v obou kategoriích. V malých bylo celkem 21 lidí a ve velkých 27. Co se nepodařilo na počtu, ukázalo se v úrovni přihlášených. Dalo by se říci, že co jméno to mistr ... Bodejť by ne, když šlo především o body do celkového hodnocení Eurocupu. To se s průběžným pořadím objevilo cca týden před samotným slovinským závodem, a tak se mohli všichni podívat, jak na tom jsou a zda to má smysl osm hodin sedět v autě. Pro českou výpravu to vypadalo velmi nadějně, neboť na prvních osmi místech byli samí Češi, a tak se dal očekávat boj o titul Mistra Eurocupu právě v řadách české výpravy. Nakonec se tedy rozhodli, že protrpí tu dlouhou cestu stálice těchto závodů a to Novotní (Radek, Luděk a Luděk ml.), Malčíci (Radek, Petr, Zdeněk) společně s Krátkým Alešem a Zemančíkem Kristiánem a jako vždy i otec a syn Vaňurovi. Nakonec se tedy sešli všichni soutěžící včetně Čechů na místě a v 9 ráno mohl začít briefing. Co se týče zázemí tak bylo super. Skvělý bufet, kde měli ledové nápoje, obědy byly dobré a vůbec organizačně pěkně zvládnuté. Jediné co nás trápilo, bylo ukrutné vedro. Už od rána jsme chodili jen v kraťasech, ale i to bylo asi mnoho protože spotřeba chlazených nápojů byla obrovská. Když tak nad tím přemýšlím, tak pocit horka nebyl dost možná způsoben pouze horkem, ale i tím, že šlo mnoha pilotům i o celkové umístění v seriálu Eurocup 2011 a tím pádem získat titul Mistra Eurocupu v kategorii F5-J nebo F5-J-400.
Vraťme se tedy k závodění. Hned po prvním kole se všichni Češi umístili na finálových pozicích a jediný, kdo se vklínil mezi nás byl Slovák Juraj Adámek. Následovalo kolo druhé, třetí a zde začaly problémy.
Po klidném dopoledni, kdy byla termika téměř všude a bezvětří, tak začalo poměrně silně foukat a co bylo nejhorší začaly se objevovat poměrně masivní klesáky, které si vybraly oběť téměř u každého a to v podobě zhruba šestiminutového letu neboli škrtacího kola a nejen pro ně nebylo jednoduché se do finále dostat, protože po pátém kole už bylo jasné, že aby jste se tam dostali musíte zalítat alespoň 99,4 % z maximálního skóre! Což je v šesti kolech ztráta zhruba 35 bodů z 5000. Česky řečeno za dva dny můžete ztratit maximálně na prvního 25 vteřin letu nebo přijít o 25 bodů za přistání. Opravdu těžké a navíc vyostřeno tím, že bylo pouze 8 finálových míst.
Následoval poslední let a obrovská taktická bitva v hlavách soutěžících. Všichni věděli, že buď prostě MUSÍ nalítat deset minut a nebo hold musí extrémně riskovat aby případnou ztrátu dohnali. Bohudík ostřílení piloti zvolili správnou taktiku a tak se nakonec dostali do finále téměř výhradně Češi a dokonce téměř ti samí co se objevili na prvních osmi místech už po prvním kole. Tedy : 1. Výborně lítající Novotný Luděk, 2. SK – Adamek Juraj, 3. Vaňura Lubomír, 4. Malčík Radek, 5. Krátký Aleš, 6. Novotný Radek, 7. Malčík Petr a 8. Novotný Luděk jr. Ten měl neuvěřitelnou smůlu, protože nakonec se organizátoři rozhodli udělat pouze 7 startovišť a chudák mladý teprve rok létající Luděk vypadl z finále. V „malých" tedy bylo jasno, ale musíme zmínit i „velké" F5-J, které lítají Notovný L., Malčík R. a Vaňura L. Tam se do finále dostal pouze Novotný L. a to z osmého místa. Finále odsejpalo a poměrně rychle vše rozhodnuto a čekalo se jen na zpracování výsledků. Na stole u ředitelské boudy byla hromada pohárů a medailí až oči přecházely. Začalo se tedy „Velkými", kde v seniorech vyhrál 1. Primož Rižner, 2. Marko Gala, 3. Juraj Adamek. Jediné želízko v ohni a to Luděk Novotný zůstal na osmém místě, i když předvedl v druhém finále krásný let snad pouze s dvouvteřinovým motorem. V juniorech vyhrál 1. Marko Gala, 2. Korber Rok a 3. Nino Jerebič. A přišly na řadu F5-J-400, které jsou naší doménou, i když zrovna v tomto kole to tak neplatilo, neboť nám všem vypálil rybník Juraj Adamek, který si ve finále vylítal první místo, druhý byl Novotný Luděk, třetí skončil nakonec Radek Malčík. První dva měli na zbytek finalistů poměrně pěkný náskok a je vidět, že se opravdu nebojí a mají na termiku nos. V juniorech byla situace veselejší. První Vaňura Lubomír, druhý Petr Malčík a třetí Novotný Luděk jr. Rozdaly se ceny, poháry, medaile a mohlo se čekat pouze na celkové pořadí ale to v následujícím článku.
Díky excelentní předpovědi počasí, a také díky přislíbené účasti kolegů od Krkonoš, od Prahy a od Duchcova, jsme byli na sobotu pěkně natěšení. V takovémto složení je vždycky radost polétat. Sešli jsme se ráno už po 8 hodině, napíchali body a pásma, nastavili PC a zvuky, a v o půl desáté vrhali omotorované oštěpy do oblak... Blbost, žádná oblaka v té chvíli vlastně nebyla, jen azůro a super nosivý ranní vzduch... Sešlo se nás na startu hezkých 18 pilotů, rozdělených na 5 startovišť a 4 rundy v každém kole, což nám umožnilo skupinky rozumně promíchat. Celkem se létalo na 5 kol s jednou škrkačkou, a 2 finále, do kterého postupovalo 7 nejlepších. Svou druhou RCEK soutěž absolvoval (dle jeho slov neabsolvoval, ale pouze zalétával nové éro..) Standa Perkovič, který nás dost často pěkně čadil...
Tak a máme to za sebou. První Paskovské elektry pořádané na novém klubovém letišti „Dinolešti“ které se nachází v Doubravě právě kousek od Dinoparku. Po týdnu příprav se v sobotu ráno po půl sedmé začalo s přípravami a od půl osmé se začali sjíždět i první soutěžící, kterých se nakonec z přihlášených 26 dostavilo slušných 22, což není špatné. Od rána bylo jasné, že bude opravdu velmi pěkné počasí, horko a bez mraků. Toto počasí předpovídalo velmi dobrou termiku. Nebe bez mraků však komplikovalo letcům možnost vidět svůj model ve výškách. Létalo se pět základních kol a dvě finále na sedmi startovištích po čtyřech skupinách.
Takže já tedy asi budu ten,co to celé popíše a poví jak to celé bylo :) Inu ... Předem by se dalo říci, že to celé vystihují tři slova : "Přijeli, zalítali , vyhráli ":-D a teď vážně. Eurocup je seriál 3 závodů, jehož jednotlivé kola se konají pokaždé v jiné zemi. Letos to bylo Slovensko, Slovinsko a Maďarsko (příštií rok snad Česká republika, Itálie a snad i Francie). Pokud dobře počítám, tak na Eurocup do Maďarska, ve kterém se pořádala i odložená slovinská část Eurocupu (přes nepřízeň počasí byla část přesunuta právě do Maďarska) jelo osm českých soutěžících (Novotný Luděk, Novotný Radek, Krátký Aleš, Malčík Radek - junior, Malčík Zdeněk, Lubomír Vaňura - junior, Ivan Havlík a Libor Kristián). Celkem čtyři auta vyrazila ve čtvrtek směr Maďarsko. Cesta byla dlouhá, ale přivítalo nás opravdu pěkné letiště, pěkné počasí a ubytování. Ještě jsme stihli udělat zkušební "skoky" a šlo se po chvíli povídání do hajan.