F5J Plzeň - výrazná, nefiltrovaná sedmnáctka!
Tento víkend jsem si dával Plzeň celou sobotu i neděli. Po sobotní dvanáctce RECK jsem si dopřál i silnou sedmnáctku… Tolik se nás přesně sešlo na první výškoměrové soutěži v Plzni, organizované LMK Plzeň-Jižní sekce. Docela jsem byl zvědavý, jak bude probíhat má PRVNÍ výškoměrová soutěž vůbec. Abych byl tedy ještě přesnější, v sobotu večer jsem vyndal nový výškoměr z pytlíku, natáhnul do něj F5J firmware, a nacpal ho do své dvoumetrové Q12, se kterou jsem v již sobotu odlétal soutěž RCEKáčkovou. Velké éro CIRRUS mám na F5J sice připravené, ale samo se mi slepit a osadit ještě nestihlo, a proto jsem poprvé v životě vyzkoušel funkci výškoměru až při tréninkovém letu těsně před soutěží!
Počasí mělo být o něco teplejší než při sobotních káčkách, vítr měl také lehce zpomalit, a tak jsem byl plný očekávání. Ambice na umístění před soutěží nebyly naprosto žádné, s dvoumetrovým letadlem jsem si připadal proti 3.5-4 metrovkám spíše jako policajt proti Bémovi… :)
Organizátoři na ranním brífingu objasnili organizaci soutěže a připomenuli pravidla této nové kategorie, a po půl desáté jsme se už seřazovali na první start prvního ze ČTYŘ soutěžních kol. Dnes se tedy jeden nejhorší výsledek neškrtal!!! Já jsem si v prvním Alti-letu v životě „nastřelil“ výšku 245m, a s kotrmelcem při větrném přistávání jsem tento let tak nějak přežil…
Hned v prvním kole to po technických problémech s vypnutím motoru výsledkově zazdil Milan Chalupník, který pak ještě stihnul v dalším kole svého Cirruse česat ze stromu J Inu, pravidla F5J se dodržovala bez výjimek, tedy mimo jiné i bez re-startů motoru. V druhém kole česal v obilí ocas ze své 3.5 metrovky Jirka Veselovský, a tak zbytek soutěže dolétal s malým Daidalem, se kterým pak sklidil i jednu tisícovku! S malou dvoumetrovkou GREGOREK létal i Jirka Váňa, takže jsme klidně mohli položit základ nové výškoměrové kategorie RCE22, s rozpětím křídel do 22dm :) hehehe
Létalo se suprově, byl krásný polojasný den, a kdo našel termiku, ten měl i namazáno. Ten den padly dva výškové rekordy, jeden jsem měl já ve čtvrtém kole, kdy vůbec nechápu, jak jsem se dostal k vypnutí ve 271 metrech. Ten druhý, asi i historický rekord, měl Jirka Váňa, který po zaseknutí vrtule za kabinku při startu, vypínal ve statečných 2 METRECH!!! a nalétal z toho i úctyhodných 8 vteřin :)
Mě se povedlo nasázet v druhém a třetím letu i dvě tisícovky a spolu s tisícovkou Jirky Veselovského je vidět, že na velkých F5J se dá zalétat i čadit i s RCEK dvoumetrovkou.
Do fiále se kvalifikovali pajloti v tomto gardu:
Kocián Ivan, Hořejší Ivan, Micka Jan, Valenta Vojtěch Jr., Perkovič Stanislav, světe div se – Novotný Radek.
Ve finále se mi pak už zkušeně podařilo vypínat v 204, resp. 206 metrů. Neuvěřitelně vyrovnanou výšku vypínání ukázal Pérák, s 2x 204 metrů! Blízko vypínací dvoustovky byl ještě Ivan Hořejší se SUPROU, který vypnul v 212 metrech. Zbylá trojka to dala mezi 224-252 metrů.
Do druhého finále šel z první pozice Pérák, já těsně za ním, a z třetího místa s jistotou Ivan Hořejší. Ve druhém kole pak už zpřesnili i všichni ostatní finalisté, a vypínalo se v pásmu 184-222m. Citelně se ochladilo, obloha zešedla, a spolu s větrem bylo termiky pramálo. Oproti prvnímu kolu, kdy nalétali plný čas téměř všichni, byl nejdelší let Standy Perkoviče pouhých 8m:52s., čímž si pojistil první místo v soutěži. Druhý skončil velice stabilně a dobře létající Ivan Hořejší, a třetí místo jsem urval já s malou Q12.
Závěrem bych rád shrnul své první pocity z létání s výškoměrem – spousta srandy a fajn polétání, a jednoznačně palec nahoru!!! Nemyslím, že kvůli výškoměru přestanu létat RCEK, ale rozhodně se příštích výškoměrových soutěží rád zůčastním.
První trojice sbalila do žebříku toto skóre:
Standa Perkovič – 870b
Ivan Hořejší – 959b
Radek Novotný – 837b
Radek Novotný