Letní výškoměry na "letišti nikoho"
LMK Ikarus a jejich Letní výškoměry, to byla moje další štace v kategorii RCEV. Původně se měla soutěz konat na letišti na Trnávce, ale po nějakých technických problémech se na tomto letišti již nesmí jaksi taksi moc lítat a tak přišla pomoc kluků z LMK Polanka a soutěž se přesunula na letiště Polanecké.
Co čert ale nechtěl, tak předpověd počasí vypadala fakt krutě přeháňky byly dny před soutěží, a podle plánu měly být i během soutěže a po soutěži. Tato skutečnost má jeden neblahý vliv na novou příjezdovou cestu na Polanecké letiště, a to tu, že se z ní stane bahenní řeka. Dalším negativem počasí je i malá účast soutěžících. 11 je číslo opravdu slabé a poslední dobou ale dost často používané.
Dost lidí prostě raději sedí doma a koukají na růžovku než aby si zalétali, ikdyž počasí není zrovna "olej, kde se nic nedá pokazit". Čekal jsem tedy rozhodně větší účast.
OK, uznávám, ti zapálení přijedou i když padají trakaře, ANEBO se přesunou na jinou soutěž ve stejném termínu. To už ale odbíhám ...
Ráno tedy přijíždím směr nová příjezdová cesta pln očekávání jak se přebrodím, v hlavě plno letecké taktiky, posílen zkušenostmi z posledních tréningů a co nevidím. Auta stojí jinde než na obvyklém místě,ba dokonce zcela mimo letiště. Ještě před odbočkou na letiště je u asfaltové cesty kousek louky, kde se oba kluby rozhodly soutěž uspořádat a musím říct, že to byla volba více než dobrá !
Jeden by nevěřil, jak posun letiště o cca 400 metrů totálně změní zažité zvyky a nikdo vlastně neví kam letět a co tam dělat :) V kombinaci s počasím, kdy je krásně termicky je jasné, že to bude pořádné maso.
Lítalo se fakt parádně, výšky sice nad 100 metrů, ale zase na druhou stranu hrubě pod 200. Taktika a hledání termiky byly stěžejní prvky úspěchu. Umět rychle najít, vystoupat, přeskočit, vyhnout se sakra hustým klesákům, opět najít stoupák atd.. stále dokola. Pořádně jsme si zalítali a moc se mi to líbilo. Není co vytknout ani organizaci. Kluci z Ikaru se ujmuli všeho s odhodláním a vše běhalo jak raketa. V ceně (100 kč) bylo dokonce jídlo, časoměřiči a báječné ceny pro všechny !!! kluci palec nahoru.
No, létali jsme pět kol, jedno škrtali (někdo i více) a výsledky byly na tabuli. Skvělým letem (92m) si bezkompromisně zajistil první místo Miroslav Prašivka. Druhé místo jsem zase bezkompromisním výkonem "na sraba" z 158m obsadil já (Aleš Krátký) :). Třetí byl nakonec Radim Barč.
Všichni jsme dostali moc krásné ceny, které se už tak často nedostávají, a už vůbec ne pro všechny . Za ty musím poděkovat klukům obzvláště.
Celkově jsem byl nadmíru spokojen (ok, mohlo to být o místo lepší :) ) Organizace super, místo super, počasí super. Děkuji.