RCEK Lomnice n. P. 17.9.2011

Bože jak já nenávidím brzké vstávání. Toho, kdo vymyslel vstávání bych nejraděj trochu zabil. Proč nemůžou závody začínat třeba v jedenáct? Po ránu je moje dohlednost cca dva metry i s brejlema, cítím se naprosto znásilněný a moje myšlenky jsou většinou xenofóbní. Nejinak tomu bylo i minulou sobotu. Jo a to ještě ke všemu mokro a zima jak blázen. Na druhou stranu mě potěšilo, že po příjezdu na lomnické letiště tam už byl, jako vždy jediný, Martin H., což je jistota, že jsem na správném místě. Když jsem viděl ty tuny vody na trávě, tak hup do gumáků, jinak to nešlo. Mimo vody byl na krátce střiženém trávníku ještě zelený špenát po sekání, který suprově držel na eroplánu. Takže přistávat do ruky, jinak běda. O jediný rozruch při příjezdu dalších soutěžáků se postaral Luděk N., který do docela fádní sestavy Daidalů, Ambrosií, Magiců a dalších, přivezl svůj nový model o výšce cca 175 cm a ve žlutém triku, což se samozřejmě nedalo přehlédnout. Pomohlo to, protože Luďa vyhrál základní část bez ztráty jediného bodu, což je fakt na palici. No, a kdyby jen to, on ještě škrtal 1000. A pak že je ženský element škodlivý (někdy!?).

Zpět k soutěži. Létalo se na šest základních kol a dvě finále. Byl to opět frmol, protože při třech rundách v kole a samoměření si člověk moc nevydechl. Počasí drželo, zemědělská technika v okolí nehlučela, startér startoval a „přistával" a do toho slíbená „Kotulovic zelňačka" (dobrůtka) a snad i něco ostřejšího (někteří piloti asi požili), nevím, to šlo kolem mě. I přes ranní rozmrzelost kvůli vstávání a vůbec, jsem lítal jako ďas, nebo jsem se o to aspoň snažil, a po spočítání výsledků jsem myslel, že mě klepne. Byl jsem čtvrtý, což považuju za hodně dobré umístění, zvlášť když vezmu do úvahy, že z české špice chyběli jen Láďa Bednář, Jarda Bartůněk a Petr Dušek.

Malá vsuvka. Už tradičně mě pořadatel nadelegoval do jury, což většinou beru jako formalitu a nevadí mi to. Snad od začátku sezóny jsme nic neřešili a tudíž pohoda. Ne tak v Lomnici. Problém nastal kolem výroku startéra, že jeden soutěžák přistál do gongu (ono jich přistálo víc do gongu, ale toto jediné přistání se protestovalo). Nechci tady rozebírat všechny detaily, protože by to bylo na dlouho, ale lomnické letiště má jedno specifikum (a určitě ne jen ono) a to, že deset startovišť je roztažených na 135 metrech a pochopitelně dochází k posunu zvuku. Tady cca o necelou vteřinu. Startér to eliminuje tím, že se staví doprostřed, aby měl přehled.

Vsuvka do vsuvky. Jak na minulé soutěži, tak i tentokrát jsme se na nástupu dohodli, že startér má absolutní pravdu.

Takže jury měla rozhodnout, zda ano či ne. No, jednoznačně jsme se v jury shodli, že startér má opravdu tu největší pravdu, tak jak bylo dohodnuto předem, a protest byl zamítnut. Tak to jen na okraj.

A opět zpět. Deset finalistů bylo určených, a opět nastoupilo Novotných oblíbené číslo s jedním vysílačem pro dva piloty (malý Luďa a velký Luďa). Takže devět finalistů a tradá, jde se na to. Už dopředu jsem věděl, že to neulítám a uhodl jsem. Nevím proč jsem motoroval relativně málo (na mě), když někteří točili vrtulkou i o deset vteřin dýl. No, moje blbost. Těch pár metrů mi vždy chybělo. Špatným rozhodnutím ohledně motorování a určitě i ne nejlepší pilotáží jsem nakonec spadnul na šesté místo, což v konečném důsledku je lepší, než rána do břicha.

Závěr. Pěkná soutěž pro rozjeté a vylítané piloty závěrem sezóny. Kdo umí, tak fakt umí a v dalších a dalších soutěžích to potvrzuje. My, co děláme křoví, se jim to aspoň trochu snažíme znepříjemnit. Dík pořadateli za pěknou soutěž.

Jiří Veselovský

LMK Praha 213

Fotogalerie ZDE

Výsledky CELKOVÉ , Dle věkových kategorií