RCEK Týnec nad Sázavou 6.10.2012

Na soutěž se přihlásilo a přijelo poměrně málo soutěžících, hlavním důvodem byl asi předpovídaný vítr. Ten také udělal skoro celou soutěž charakteristickou tím, že se stálo proti větru. Sice bylo docela teplo, ale první čtyři kola se lítalo na maximum viditelnosti a motory se vypínaly skoro naslepo. První vteřiny letu to byl sešup dolů, pak to někde napadat, chvílemi pád zpomalit traverzem, a připravovat se pomalu na přistání. Někteří jsme propadali depresi. Vše je vidět na výsledcích. Odpočet posledních vteřin prac. času před přistáním, ze začátku soutěže skoro nebyl potřeba, a když ano, tak to byl nějaký šťastný jednotlivec, který si slízl tisícovku. Během soutěže Jirka Váňa v asi páté vteřině motoru zažehnul raketový motor a čároval po nebi kondenzační stopu, volně přešel do klouzavého letu a ještě nějaký čas nalétal. Po přistání utrousil, že to byla Mega,a že chtěl jen vědět, co na ní všichni vidí. Několikrát bylo vidět opakování letu, to když se někomu tři minuty zdálo málo. Ono se to často dalo vylepšit. V pátém kole se již vyvalila termika a nejednou se shazovalo zbytečně několik set metrů. Došlo k jedné lehké srážce v kroužení v malé výšce, naštěstí oba ...

... modely točily stejně, takže to odneslo jen pár zubů v servech Standy. Po pátém kole, se jedno škrtlo a šlo se na finále. Po chvíli, bylo zřetelné, že lepší je levá strana, tam kraloval Standa Perkovič a surfoval po vlnách větru pořád vlevo a nahoru. Někde uprostřed jsme bojovali s Jirkou Veselovským a Petrem Duškem o to stříbrné místo. První spadl Jirka, chvíli po něm já. Petr si ještě nádherně přilepšil trefením do termiky, kdy už to vypadalo beznadějně a utvrdil druhé místo, přesto, že přistál za nulu. Poslední si sedl Standa Perkovič, základní kola měl bez ztráty kytičky a ve finále to potvrdil.

Milan Chalupník

Fotky zde

Výsledky budou dodány později