RCEP Uničov 23.4.2023

Nová modelářská sezóna je tu, a pokud jste nebyli na soutěžích co odstartovaly již před dvěma týdny (např. Hořice a Poříčí) tak tento víkend byl jasná volba.

Počasí hlásili jak na sobotu, tak i neděli doslova dokonalé (právě narozdíl od předcházejících "zimních" akcí), a tak u mě padla volba na RCEP (tedy pevná výška) v Uničově. "Péčka" jsem letěl zatím jen jednou, a to minulý rok a nedopadlo to moc dobře. Přestřelená výška o pár metrů znamenala konečnou, a tak vyzbrojen zkušenostmi z loňska jsem se jal předělat výškoměr na 175m vypínací výšky. Jak se ukázalo později, i to je mnoho :-D, ale o tom si řekneme více za chvíli.

Přípravy u mě probíhaly, jako každý rok, na poslední chvíli. Týden před soutěží jsem podle videí na Youtube klikal HAWKa do nové vysílačky RadioMaster Zorro od Ivana Hořejšího a v sobotu přišel první ostrý testovací let na poli za barákem. Je třeba říci, že to (programování modelu od začátku na zcela jiném systému) úplně jednoduché není, a mám rozepsaný článek o létání s plnohodnotnou vysílačkou co jsem měl roky (Hitec Aurora) vs tento Joypad výše zmíněné značky. Co se týče letadla, tak to v rámci mezí chodilo uspokojivě. Termiky bylo dost, skákalo se z jedné do druhé a já tedy mohl s klidem vyrazit v neděli na soutěž. 

No, s klidem bych asi trošku hlal .. počasí. Z "Prahé" nám prý posílají na odpoledne příchod studené fronty, a tak jsem doufal, že to stihneme do dvou odlítat, neboť s malým lehoušem bez slunce nebude šance. 

Říkám si, počasí neovlivním, určitě to výjde a navíc v 14:30 musím zmiznout, protože jdu do kina :-D. Si říkám, že kdybych náhodou byl první, a vypadalo to, že nestihnu odjet v čas, jestli obětuji pohár a ceremoniál, nebo kino a klid doma... Naštěstí jsem tuto volbu nemusel řešit jak se dočtete níže.

Ok, vyrážím, pro jistotu si na google mapách naklikávám navigaci, a koukám, že místo letiště jsou na fotosnímcích jakési kupy betonu atd. Říkám si, že to jsou asi staré snímky. Dorážím na místo, a ne, nebyly to staré snímky. Ta krásná plocha co byla při mé poslední navštěvě rovná a zelená se skoro celá schovávala pod kupami betonu a suti. Objíždím horu, a vidím známé tváře, tak jsem asi dobře.

Později zjišťuji, že v tom neštěstí (pozemek byl prodán) podařil malý zázrak a podařilo se letiště zachovat a to je moc dobře ! Létat se dá jako vždy, jen je třeba si zvyknout na jiné panoráma.

Na soutěži bylo přihlášeno 28 lidí, přijelo 25, takže se lítalo 5*5 lidí a skupin, a krásně to odsejpalo, kino se stihne i kdybych vyhrál :)

První dvě kola docela dobrý. Termika, slaboučký vítr, sluníčko, vše nádherné. Borci střílí výsledky že žasnu, ale pořád se docela dobře držím. A pak to přišlo (asi jste to čekali že ?). Ve třetím kole se najednou zvedl vítr, a začaly se měnit letadla z malých na velké, a z velkých na těžké. Kdo měl měnil, kdo neměl, ten čuměl a přistával v páté minutě. Bohužel  se začalo dít to, že i když jste třefili třeba 189,6m tak jste prostě proti větru odstáli 5 minut a byli jste dole. Kdyby se to stalo jen mi, řeknu siže jsem blbec s maĺým ptákem (haha) ale tak to nebylo. Nalítat max (7 minut) byl úkol velmi obtížný a kolikrát to opravdu spláchlo celou skupinu. Samozřejmě tyto splachovací skupiny byly v pravidelných intervalech střídány skupinami kdy to nosilo totálně všude, a pak zase nikde, a pak všude a tak pořád dokola. No, nebudu to natahovat : Třikrát 5 minut fakt nestačí, a kdo neměl 2kg a 4m letadlo, ten neměl moc šancí. 

Ten rozdíl mezi těmi letadly je neuvěřitelný. Vidíte tři letadla nad sebou : RCEV - couvalo jak raněný racek až na zem.  F5J 1,5kg - Létalo, ale máchalo to s ním no a pak ti maséři s F5J/F3J bitevníky 2kg a to byla lahoda. Přirovnal bych to k ledoborci drtícímu rybářské loďky eskymáků. 

Trošku jsme diskutovali nad nutnosti mít 3 modely pro takovéto podmínky, ale kolikrát se stane, že ráno je "jaro", v poledne je "podzim" a večer je "léto" ? Moc často né, a navíc, pokud nejde o život, tak netřeba to hrotit, přece jen je to obyčejná zábava a neživí nás to.

Trošku jsme diskutovali nad pravidly ohledně výšky. I když jsme si po prvních pokusech upravovali výšku z 175 na 169 metrů, a kolega (zdravíme Zdendu s jeho 192 metry) dokonce na 165m, tak prostě náhodou (bez cílené snahy se dostat "výše" prostě dostanete /po tlamě/ a výsledek jako třeba 7:00/99 prostě vyškrtnete kvůli dvou metrům (které vůbec navíc nehrály roli). Kdyby byla nějaká penalizace v podobě -XY bodů, asi by to tak nebolelo, ale na druhou stranu, všichni mají stejné podmínky a nic ti nebrání vypínat níže.

No a do třetice jsme trošku diskutovali o přepočtech. Jó, chápu, počítače jsou zlo, tabule lepší, ALE ve chvíli, kdy celá skupina nalítá ztěží polovinu času, tak to prostě je ... no je to k vzteku. Na druhou stranu :-D tě alespoň nesere, žes nenalítal jako jediný :-D.

No, dost výmluv. RCEP se zdá jednoduchá, ale není, je těžší než RCEV (sice jinak těžší, ale je). na RCEV se mi už dlouh nestalo, že bych pravidelně byl hoooodně na konci výsledkové listiny, ale u RCEP si na to zvykám :) 

Na stupních vítězů jsou ale furt ti samí borci, a tak se to asi naučit dá.

Pořadatelm děkuji, bylo to fajn, a nic neměnte :)