RCEV zavírák v Suché

Jak název napovídá, jednalo se o poslední soutěž letošního roku, v kategorii RCEV. Na soutěž jsem se těšil, mě osobně se modelářské letiště v Suché moc líbí a trochu místním modelářům závidím, krásnou asfaltovou plochu se zázemím. Navíc se mi v Suché letos dařilo.

Účast jsem odhadoval poměrně vysokou, včetně konkurence těch nejlepších pilotů, neboť předpověď počasí, byla již týden dopředu příznivá a trenér, v nedávném příspěvku, burcoval všechny borce, kteří ještě mohli změnit pořadí na špici žebříčku RCEV, k hojné účasti.

Nakonec se sešlo 20 pilotů, z toho 3 kusy z Hořického klubu. Já, Honza Kubica a náš předseda Petr Dušek.
Jak optimisticky vypadala předpověď, takové počasí skutečně bylo, na říjen paráda, ráno polojasno, téměř bezvětří, kolem 11 hod se vyjasnilo, začali jsme si užívat sluníčka a termiky, vítr do 2m/s. Podmínky pro létání s „malými“ ptáky, byly v porovnání s předchozí větrnou soutěží u nás v Hořicích, hodně dobré.

Ruda po 9 hodině zahájil soutěž nástupem, po všech potřebných formalitách, se začalo v půldesáté létat. Celkem šest kol, ve třech skupinách.
Taktika pro prvních dvě kola byla o padání z výšky okolo 200m, pokud možno v co nejlepším vzduchu, tak, aby se dal nalétat plný čas, využitelná termika nebyla téměř žádná. Oblíbené místo, svah za migem a budovami, tentokrát ráno nefungoval. Dvakrát po sobě jsem zvolil stejnou stranu napravo od příjezdové cesty, kde se vzduch zdál být nejlepší a bylo z toho dvakrát za 1000.

Od třetího a čtvrtého kola, začala fungovat slabší termika, avšak vypnutí v menší výšce a nalezení stoupáku, stále neznamenalo jistotu přistání na konci pracovního času, protože termika se dost často rozpadala. S příchodem první termiky se začali probouzet i místní dravci a začali napovídat, kam letět a kde vypínat. V čtvrtém kole, jsem toho úspěšně využil a byl z toho opět litr.

Na poslední kola, bylo již termiky dost, výšky se začaly snižovat ke 100m a někteří piloti začali na plno předvádět své umění pilotáže. Nejnižší vypínací výšku, zaznamenal Jirka Mihulka v posledním kole, krásných 62m a svým soupeřům náležitě zaškodil.

A nyní k pořadí na prvních 3 místech:

1. Radek Janovský
2. Petr Dušek
3. Radek Novotný

Mezi žáky výborně létal Tomáš Váňa, který celkově skončil na 5.místě.
V téměř poslední části tohoto článku, chci hlavně poděkovat Rudovi a spol., za zajištění bezproblémového průběhu soutěže, perfektního počasí (to Ruda letos umí) a hodnotných, poživatelných cen.

Co říci na závěr? Poslední soutěž RCEV tohoto roku je za námi, nastal čas bilancování, ale to nechám na trenérovi. Doufám, že se na jaře opět potkáme na soutěžích, v minimálně stejném počtu, jako letos. Do té doby, ať se Vám daří, postavte nové modely, létejte, trénujte a v Dubnu 2018 opět na viděnou.