Větrná Nová Paka 24.6.2017

Pačáci, díky za hezkou soutěž. Tentokrát se i správně překontrolovalo několik výškoměrů, hlídal se směr přistávání, měřila se vzdálenost přistání nad 75m, klobásky i pivko byly super, větru tak (skoro) akorát... :-)

V takovém větru jsem lítal na soutěži F5J poprvé v životě, vždycky se mi to vyhnulo, a nebo jsem se tomu vyhnul já. Za sebe ale musím podotknout, že takhle dobře jsem se dlouho nevyřádil, lítání jsem si totálně užíval. Během 10min nebo ve finále 15min letu skákat z poryvu do poryvu, ze stoupáku do stoupáku, během letu jich vystřídat vždycky ta deset, a u toho neudělat žádnou pilotní chybičku, tomu říkám RC orgie!

Ale jelikož jsem tu chybičku sem tam udělal, tu poslední, fatální, ve druhém finálovém letu, tak teď opravuji křídlo svého Norbyho – Pikouše. Do cesty se mu postavil za lesem malý (ale asi pěkně agresivní) smrček, a zakousnul se mu hajzlík do křídla až k nosníku. Do zubů při tom dostalo ještě i křidélkové servo, takže konečná.

Někteří nakládali až na 2.5kg, někteří méně, a někteří neměli co, a tak se 5 kolovým základem prokousali nakonec nejlépe 1. Radek Malčík, 2. Jan Leiner, 3. Luboš Pazderka a dalších 6 pozdějších finalistů.

Ve 3 kolovém finále se čarovalo, vítr byl drsný, a stoupáky se kombinovaly s hranou lesa.

Dobře to měl po dvou finálových kolech rozjeté Radek Malčík (Pike Perfection), ale i když ve třetím finále byl ve vzduchu nejdéle, tak se nulou za celý let odstřelil na konečné 3. místo, když ve zrádném povětří skončil přes 75m od bodu.

2. místo měl po velice dobrém a stabilním výkonu Luboš Pazderka (Avenger).

Standa Perkovič – 1. místo (Pike Perfection), tentokrát všechny vyčadil, a zaslouženě vyhrál. To jak umí žehlit hranu lesa, to má stopro natrénováno z domova, hmm, i když žehlicí prkno jsem u něj v dílně myslím nikdy neviděl...

Klobouk dolů ale před všemi, kdo se soutěže zúčastnili. Jednoduché létání to opravdu nebylo. Zvláštní plusy si zaslouží Vláďa Čermák, který se do finále dostal s 2.5 metrovkou RCEV ze 4. místa, a ještě skončil celkově na 7. místě. To už tak vypadá, že má asi letos véčkovou suprformu, no uvidíme za týden v Branné!

Gagarinovu trofej tentokrát získal Martin Veleba za úctyhodných 258m ve 3. kole, i když se na něj pár kosmonautů pěkně dotahovalo!

Takže teď opravuju, jde to zatím docela dobře, a u toho vzpomínám na fajnové polétání. Jen mě mrzí, že jsem si to nemohl prodloužit do neděle do Lomnice, ale lehouše Dynamika bych do toho větru neházel. Na to se začínáme mít moc rádi, abychom si dělali navzájem takovýdlec tlaky...

Ale jsem optimista, dopadlo mi to ještě docela dobře, mohlo to být horší. To někteří ostatní piloti takovou kliku neměli. Pár totálek se bohužel také přihodilo, a pár modelů taky honilo po stromech veverky.

Kupodivu třebas Zdeněk Malčík prováděl s Pikoušem za lesem hlubinný vrt, ani ze země ho skoro nešlo vytáhnout, a kromě zlomené spojky jeho Pikouš neměl ani šrám!

Výsledky zde