Modely kategorie RCEK stoupají v současné době do obrovských výšek. Výška je velmi často dána jen dohledností modelu. Během stoupání je navíc vidět jen jeho zadní průmět, který je opravdu nepatrný. Při některých podmínkách viditelnosti (modrá obloha, opar) stoupající modely splývají ve velké výšce s pozadím a dochází ke ztrátě vizuálního kontaktu. Následkem toho jsou havárie s fatálními následky. Pilot je nakonec rád, když model vůbec najde a některé díly jsou použitelné. Vím o několika ztrátách a haváriích. Jednou z obětí jsem byl v loňském roce sám, při létání na domácím letišti.
Důvod je velmi jednoduchý: létat co nejvýš se prostě vyplatí. Jednoduchý výpočet pro model (nikoliv špičkový) se stoupavostí 10m/s a klesavostí 0,5m/s:
Pouhých 10 sekund stoupání dá 200 sekund kluzu. To je opravdu výhodný „nákup“ v poměru 20:1.
Samozřejmě že se vždy létá v termice, takže výpočet není zcela průkazný. Výhoda větší výšky ale zřetelně funguje vždy a proto se tak RCEK také létá.
Argument „kdo na to nevidí ať létá něco jiného“ se mi hrubě příčí. Mistrovství republiky v koukání do dálky by mohlo být zajímavé, ale létání s modely v termice by mělo být o něčem jiném. Mělo by být přístupné lidem s průměrnými zrakovými schopnostmi. Navíc by měly modely létat v rámci dohlednosti funkcionářů soutěže, včetně časoměřičů.
Taktika „co nejvýš“ je tedy dána současnými pravidly, která velmi málo penalizují dobu (výšku) stoupání.
Umím si představit celkem snadné úpravy znění pravidel, které by dosahované výšky určitě omezily. Stačila by věta v pravidlech a nemuselo by to být jen pouhé omezení doby chodu motoru. Ale nechci vyvolat na tomto fóru diskusi, nebudu své nápady dál rozvádět. Viz dále.
Pokud čtete tento článek, zřejmně jste si již všimli, že je zde něco jinak. Po delší době jsem se rozhodl k migraci starého fóra a článků na nový redakční systém a jiné fórum. To by mělo zajistit lepší funkčnost a výhledově lépe udržovatelný stav. Co vás jako čtenáře bude zajímat asi nejvíce, je co jsem pro vás nachystal nového. 
Na soutěž se přihlásilo a přijelo poměrně málo soutěžících, hlavním důvodem byl asi předpovídaný vítr. Ten také udělal skoro celou soutěž charakteristickou tím, že se stálo proti větru. Sice bylo docela teplo, ale první čtyři kola se lítalo na maximum viditelnosti a motory se vypínaly skoro naslepo. První vteřiny letu to byl sešup dolů, pak to někde napadat, chvílemi pád zpomalit traverzem, a připravovat se pomalu na přistání. Někteří jsme propadali depresi. Vše je vidět na výsledcích. Odpočet posledních vteřin prac. času před přistáním, ze začátku soutěže skoro nebyl potřeba, a když ano, tak to byl nějaký šťastný jednotlivec, který si slízl tisícovku. Během soutěže Jirka Váňa v asi páté vteřině motoru zažehnul raketový motor a čároval po nebi kondenzační stopu, volně přešel do klouzavého letu a ještě nějaký čas nalétal. Po přistání utrousil, že to byla Mega,a že chtěl jen vědět, co na ní všichni vidí. Několikrát bylo vidět opakování letu, to když se někomu tři minuty zdálo málo. Ono se to často dalo vylepšit. V pátém kole se již vyvalila termika a nejednou se shazovalo zbytečně několik set metrů. Došlo k jedné lehké srážce v kroužení v malé výšce, naštěstí oba ...
O víkendu 8. a 9. září 2012 se konalo historicky první oficiální mistrovství České republiky v lidové kategorii RCEK. Statečnými organizátory se stali tentokráte borci z Chomutova (LMK Chomutov - Pesvice), kde se konaly i dva poslední Eurocupy v rámci ČR. Pro některé již tedy známé místo. Ti co v Chomutově nikdy nebyli, mohli přijet už v pátek a potrénovat, prozkoumat a vybádat co se dá od zkušenějších. Pátečního příjezdu využilo poměrně dost lidí (hlavně ti, co to měli dále) a tak se mohlo v pátek diskutovat nad pravidly, motory a vším možným až do pozdních večerních hodin.