Asi každý, kdo chtěl uspět na této prestižní soutěži, tak nejen pilně trénoval, ale také sledoval předpověď počasí na celý víkend. Začnu tím klíčovým faktorem, a to byl vítr. Nešlo ani tak o jeho sílu, jako hlavně o směr, odkud bude na plochu vanout. Kdo nezná Modelpark v Suchém, kterému dominuje u příjezdu MIG 21, a je nadstardatně vybaven pro naši zálibu, tak na SV od plochy asi 500m daleko je kopec-hřeben s převýšením 35m + stromy, a právě ten stál přesně v cestě předpovídanému proudění vzduchu. Jinak teplota kolem 20°C, jasno-polojasno, to už se všem líbilo. Důležité také je, zmínit se o okolí letiště po větru. Asi do 300m od bodů je krásná rovina, následujě viditelná řada stromů po obvodu této plochy a pak již neviditelně se snižující terém porostlý většinou malými duby a vším ostatním.

Všechny vás zveme na MČR RCEV 2018

Přihlášky zde do 21. 8. 2018 do 24:00 - http://registrace.stoupak.cz/soutez/37

Po Dinu a Polance přichází na Moravě řada na Letní výškoměry, opět na Trnávce.

Přípravy začínají cca týden předem, zajistit ceny, poháry, občerstvení, a vše potřebné.

Předpověď počasí na rozdíl od Polanky slibuje slušné počasí, a jak předpověď předpověděla, vyšlo to přesně. Slunečno vítr okolo 2m/s, okolo 11:00 zesílil na 3-4m/s, a u toho sluníčko pěkně opalovalo.

Jen s účastí soutěžících to bylo trochu horší než v Polance, přihlášených bylo 14 a po jedné omluvence od Petra Bořila, se nás nakonec sešlo 13.

Koordinace soutěže a obsluhy PC se ujal Jarda Osoba, a vše fungovalo na jedničku. Za což mu patří velký dík.

RCEV nebo F5J jsou pokaždé pořadatelsky skvěle zvládnuté, a jde vidět že Radim ředitelský bič v rukách svírá opravdu silně a práskání s ním je slyšet sakra daleko :) Samozřejmě to není jen o práskání, ale také o skvělé loajálnosti týmových kolegů, a prostě joooo, Polanka, to je jiná liga... Já jezdím do Polanky moc rád, vždy si tam dám pár skvělých letů, na které jsem hdrý, a pak si dám vždy dva poslední škrtací a jedu domu nasratý desátý ... stejný scénař jsem očekával i tentokráte. Dokonce jsme se s Radimem den předem domluvili, že mě nechá do třetího kola vést, a poté to můžu klasicky pohnojit. Ujednáno a odjíždím ráno na 60 vzdálené letiště. Samozřejmě jako správný a zapálený pilot si předem prověřím počasí, abcyh doma zvolil správný stroj, správné oblečení a správnou náladu. Jako jó, parkár se mi to už nepovedlo (minule kosa jak cip, předtím blbá nálada z počasí atd.). Tentokráte to ale bude špica, nemá foukat, a jestli, tak malá přeháňka okolo 13. hodiny.

Aneb soutěž elektroletů s podtitulem „Ozdobte si stromeček“. Zástupci obce Sázava chtějí tímto poděkovat všem modelářům za pomoc při přípravě předvánoční výzdoby návsi. Vzhledem k nařízení GDPR však nelze identitu štědrých dárců, kteří bohatě ozdobili každý strom v okolí letiště pestře vybarvenými modely, zveřejnit.

Na soutěž do Sázavy u Lanškrouna se na Stoupáku zaregistrovalo 98 modelářů, na místo samé pak přes všechny nástrahy cest v okolí dorazilo 92 pilotů z 6 zemí Evropy (CZE, SVK, AUT, GER, POL, SLO) spolu s rodinami, pomocníky, psi a ostatním příslušenstvím. Tyto počty ukazují na mnoho věcí. Obliba F5J v Evropě raketově roste (zatímco čistě větroňářské kategorie jako jsou F3J, F3B … jsou na úbytě).

Tak se zadařilo, a konečně se mi podařilo najít skulinku v rozvrhu a vydat se na RCEP, neboli "pevnou výšku" do Litovle, resp do Uničova. Neděle 20.5.2018 se stala tím velkým dnem, kdy jsem si mohl tedy konečně provnat F5J, RCEV a RCEP. No, protože jsem na pevné výšce nikdy nebyl, a od poslední soutěže uběhl taky nějaký čas, bylo třeba prozkoumat letový park, a pravidla. Vytáhl jsem F5J Storka, a dva RCEV Zeny, našel výškoměry, na webu RCEO.eu jsem našel pravidla (2015?), zjistil vypínací výšku (175m) a přepípal výškoměry na výškové vypnutí. Do této chvíle to byla pohoda, neboť se mi 175 metrů zdálo jako sakra vysoko, a na soutěži jsem do takové výšky nevyletěl ani nepamatuji. Dalším bonusem bylo, že se létá jen 7 minut v 10ti minutovém okně, říkám si "pohodáá", až jsem dorazil k bodu "rozpětí" kde se píše max.3 metry. Oj, koukám na předpověď počasí a smutně balím Storka zpět. Foukat má celý den, a velké letadlo by se fakt sakra hodilo. Nu což, balím malé letadlo, navíc jen "lehouše", neboť "tíhouš utrpěl na poslední RCEV na Dinu drobné oděrky a říkám si, že to nějak dopadne. Trošku mě zaráží, že tam velké nesmí, ale přeci jen to má být obdoba RCEV a tak to tak asi má být.

Závodní sezóna stoupáků a klesáků o víkendu začala v celé ČR.

Na Moravě v Orlové RCEV, na Vysočině v Náměšti nad Oslavou RCEP a na severu Čech v Nové Pace RCEV.

Počasí posledních týdnů bylo slunečné a proto se tak nějak předpokládalo, že vydrží i na sobotu, ale vítr, který panoval v průběhu posledních dnů moc našim „obtloustlým“ 650g vážícím modelům nepřál. Pořadatel nakonec vše dohodl báječně, sluníčko i vítr objednal v přesné dávce. A tak všichni z Čech kdo tak nějak pravidelně objíždějí závodní cirkus a mají to v „dosahu“ se objevili na Packém letišti.

Poslední víkend v Dubnu byl tentokráte "velkým" víkendem pro malé letadla :) V datu 28.4.2018 se potkaly hned dvě soutěže kategorie RCEV. Jedna byla v Staré Pace a druhá o rovných 302 Km dále a to v Orlové. No a o te naší (Dino) si dnes popovídáme vážní čtenáři. Pamětníci si jistě pamatují, že loňské první dino bylo sice první, ale vlivem špatné konstalace hvězd nebylo vrchností uznáno jako oficiální akce, a tudíž vítězové tzv. utřeli. Rozuměj, přišli o své body do žebříčku. Tentokráte bylá cela situace o mnoho veselejší a tak se povedlo i včas přihlásit soutěž a body budou připsány, sláva :) K bodům ale daleko, začněme hezky popořádku. Týden předem objednáme poháry. Jako vždy vybíráme ty největší, nejblízkavější a ty co se nám nejvíce líbí. Štítky děláme samozřejmě i se jmény předem, neboť se nebudeme zdržovat když máme vysledky rozhodnuty předem :-D. 

Rok 2018 zde již máme pár měsíců, ale ten modelářský pro nás začíná za pár dní. Všichni již mají dozajista nazbrojeno, a je čas začit trénovat, aby byly výsledky lepší než léta minulá :) A protože jen tréning doma na poli nám nedá to samé, co soutěžní nervy, tak jezdíme po různých akcích ruzně daleko. Někteří jsou ochotní jet stovky kilometrů, jiní zase jen stovky metrů :-D ale nakonec si každy zalítá dle libosti. I tento rok se nám naše repulika tříští na několik kategorií a částí. Pojďme se tedy na to podívat.

Jako první bych snad jen uvedl takový osobní pohled na věc ( i když je asi mírně ohnutá mou ne zcela masivní účastí na všech možných akcích). Z grafu níže je zřejmé, že se nám pěkne profiluje naše národní soutěžní pole. Je zde vidět poměrně velký přesun (občas i nová krev) lidí ze starých kategorí jako RCEK a RCEJ nebo jiných náročných kategorií jako třeba F3J. Holt naše elektro-větroňářská sekce má asi něco do sebe a tak mě těší, ikdyž místně lokální a tříštivy, zájem o nejrůznější kategorie.

A máme zde vyhlášení naší fotosoutěže. O cenný pohon do svých miláčků bojovalo nakonec celkem 29 fotek, což není málo, a děkujeme za ně. Vybrat toho nejlepšího z nejlepších bylo těžké, a všichni tři porotci (Ivan Hořejší, Radek Novotný a Petr Kolaska). Každý z porotců měl 3 hlasy s třemi, dvěma a jedním bodem. Ty rozdělil mezi čísla fotek, neznajic výsledky jiného porotce ani autora fotek. A výsledek ? Pojdmě se na to mrknout podrobněji.

Asi nemá smysl to více rozepisovat, a seřadíme si fotky rovno podle nejlepších. "Zbytek" je samozřejmě pro pokochání naších srdcí a očí :)

Vítěži gratulujeme a blahopřejeme k skvělé nové baterii od sponzora soutěže fy. Hořejší !

 Už jsme zde, na stoupáku, dlouho nesoutěžili že ano ? :) A protože je tady za chvíli začátek nové sezóny, nebylo od věci udělat si pořádek ve fotkách. Vyberte tu nejlepší fotku na téma našeho koníčku (tím myslím RC modely, potažmo soutěže), odešlete ji formulářem níže, a těště se na výhru od našeho sponzora firmy www.horejsi.cz. Ten do soutěže věnoval ryze potřebnou záležitost, a to baterie Dualsky ULTRA 70C, 1300-3S. Děkujeme !

Jak název napovídá, jednalo se o poslední soutěž letošního roku, v kategorii RCEV. Na soutěž jsem se těšil, mě osobně se modelářské letiště v Suché moc líbí a trochu místním modelářům závidím, krásnou asfaltovou plochu se zázemím. Navíc se mi v Suché letos dařilo.

Účast jsem odhadoval poměrně vysokou, včetně konkurence těch nejlepších pilotů, neboť předpověď počasí, byla již týden dopředu příznivá a trenér, v nedávném příspěvku, burcoval všechny borce, kteří ještě mohli změnit pořadí na špici žebříčku RCEV, k hojné účasti.

Nakonec se sešlo 20 pilotů, z toho 3 kusy z Hořického klubu. Já, Honza Kubica a náš předseda Petr Dušek.
Jak optimisticky vypadala předpověď, takové počasí skutečně bylo, na říjen paráda, ráno polojasno, téměř bezvětří, kolem 11 hod se vyjasnilo, začali jsme si užívat sluníčka a termiky, vítr do 2m/s. Podmínky pro létání s „malými“ ptáky, byly v porovnání s předchozí větrnou soutěží u nás v Hořicích, hodně dobré.

Dvoudenní F5J zápočtová soutěž v Lomnici nad Popelkou 16.-17.9.2017
Začnu počasím, to se zdálo být od začátku týdne nejsledovanějším jevem, hlavně co se týče deště. Ale nakonec musím říct, že se soutěž vydařila srážkově velmi dobře. Sice v sobotu přes den sem tam mrholilo, ale šlo stále létat bez jakékoliv újmy. Vítr nebyl skoro žádný, maximálně do 2m/s převážně od východu. K večeru se kapky začaly zahušťovat a asi v půl šesté a v polovině šestého kola, již pršelo více než by bylo únosné a soutěž byla pro sobotu zakončena a ostatní zájmová činnost již probíhala pod složenými altány a jiným přístřeším. Podle sledovaných záběrů z radaru se Lomnici deště se štěstím vyhýbaly. V neděli jsme se probudili do slunného rána. Kdo vstal velmi brzy, tak ještě ochutnal mlžný příkrov, do kterého byl zahalen celý kemp a hangáry, pouze z něj trčelo několik okolních smrčků, bříz a stožár s pytlem na směr větru. Neděle již byla chvílemi i slunečná, tím pádem i vzduch byl živější, vítr variábl 0-2m/s. Ptáci také ožili a často napomáhali svou přítomností. Na odpolední finále se sice opět zatáhlo, ale byly znatelné termické závany vzduchu.