Uspořádání startovního/přistávacího bodu v F5J

Rychle se blíží začátek soutěžní sezóny a tak mě zajímá názor soutěžáků i funkcionářů na uspořádání letiště na soutěži F5J.
Přestože aktuální pravidla preferují sjednocení bodu pro start i přistání, na většině loňských soutěží pořadatelé využívali možnosti "pokud ředitel nerozhodne jinak" a létalo se tak jako bylo zvykem dříve, tj. startovní bod v koridoru u časoměřiče a přistávací bod v ploše.

Takže - jak budeme startovat a přistávat letos? Dostaneme nějaké sjednocující doporučení třeba od trenéra či šéftrenéra??

Za mna, na nasich sutaziach bude startovaci bod aj bodom pristatia. Viac diskutabilne a hadave je definovanie vzletu a pristatia ak sa pocas letu zmeni vietor napr. o 90st. Koridor ostava koridorom a priestorom pre casomeraca a prichod k startoviskam. Na malych sutaziach sa koridor "vypusti". Predsa len sa ludia nemusia tak nahanat ako pri vyssom pocte startovisk, sutaziacich.

Ono je to asi fakt jedno... Pravidla sice jako primární popisují sloučení obou bodů do jednoho, jenže ta dříve debatovaná věta "pokud ředitel neurčí jinak" celkem nesporně start z koridoru legalizuje.
Logika podle mě vede k tomu, co se dělo už loni - na menších akcích se startovalo od bodu, ale na velkých akcích, kde je velký pohyb osob a třeba i potřeba vytvořit pro časoměřiče v koridoru jisté zázemí, se bude startovat z koridoru. Když chceš názor trenéra, tak mě tato logika plně vyhovuje

K tomu směru větru - tady záleží na síle. Při slabém větru by měli být všichni schopni startovat a přistávat i s bočním větrem. Pokud by se ale výrazně otočil silnější vítr, tak musí být pořadatel připraven body předělat a pokud se to stane během letu, tak to v extrému je i důvodem pro zrušení letu startérem a nový pracák. Tohle je právo a povinnost startéra, který musí podmínky sledovat a být schopen rozhodnout, primárně by se měl rozhodovat s ohledem na bezpečnost.

JInak když jsme u různých místních pravidel, tak se objevuje jedna drobná "místní úprava", která už je v propozicích EC v Maďarsku a asi bude požadovaná často.
Jde o to, že by pilot měl časoměřiče upozornit, že bude přistávat a pokud to neudělá a časoměřič "zaspí", tak nebude nárok na reflight. Nejde samozřejmě o situaci na konci kola, kdy všichni sedají na bod, tam je vše jasné. Objevil se ale problém v případě, že soutěžící nedolétal čas a navíc spadl dále od bodu (ale ne tak daleko, aby měl nulu), na to občas časoměřič nereagoval a výsledkem byl reflight. V F3J jsou dokonce známé případy, kdy to někdo udělal prakticky jistě schválně - když neměl čas, tak sedl radši dále s nadějí, že si chybou časoměřiče vykoleduje reflight...

S touto úpravou sice zcela srozuměn nejsem, v pravidlech to oporu nemá a může to vyvolat i spor, nicméně minimálně ti, kdo budou objíždět mezinárodní soutěže, by se na to měli připravit.

Zdravím. Dle mého názoru a do návrhu pravidel F5J by se měl jednoznačně nařídit start z koridoru, podobně jako u F3J. Házet letadlo proti koridoru, jak je to v současných pravidlech je nějaký omyl, nevím co to má za výhodu?? Akorát se s tím zdržuje odstartovaní další skupiny. V pravidlech je, že v koridoru nesmí nikdo být.
S tím přistáním před skončením pracovního času je občas také problém. Na MS F3J vloni, kde jsem byl jako časoměřič, přistál Francouz z vedlejšího startoviště asi 200 m od bodu, ale tým manažerka se po chvíli šla zeptat na čas."Nezkušený" časoměřič ji ukázal stopky na kterých ještě běžel čas, podala protest a měli nárok na opravu. Podobná situace nastala u mně, kdy Huculjak přistál na hranici 75 m a chtěl si jít pro letadlo, kdybych ho necal tak měl platný let. Já jsem ho zavolal zpět s tím až mu přeměří vzdálenost. Ta byla 79 m, takže 0.
Jak je vidět i časoměřiči musí být soustředěni na svoji práci.

Upřímně se také přikláním ke startování z koridoru a odchod k bodu. Start proti koridoru je opravdu dost na nic a z bezpečnostního hlediska to určitě není v pořádku.