Ovládání motoru a brzd u elektry

Zdeněk Netopilík napsal: Nazdar Honzo,
to,ze jsem dosahl maximum s mojim programovanim tak mas pravdu,ale urcite to jde jenom nevim jak dal.Prece ten samy model ,serva
a tahla a stary vysilac FC-16 a vse bylo OK.
Co se tyce takove polohy paky serva a tahla na klapky ,ze tam nevznika /teoreticky/ zadny moment to je prece ono,pri brnknuti klapkou nedostanou pecku prevody,ale sila /ne moment/je eliminovana v lozisku serva.A toto je poloha od ktere vychazim pri programovani/klapky vysunuty na 80°/a druha krajni poloha je, klapky v nule/zavrene/a prave tuto polohu nejsem zatim schopen dosahnout a klapky mam pootevrene. Abych se zbytecne moc nerozepisoval je tady neco z" Lomcovaka",aby sme si rozumeli o co jde.
lomcovak.cz/f3b/2009/04/zpatky-d ... o-3042009/
Ahoj, Zdeněk.

Máš pravdu, blbec jsem já (pletu si pojmy s dojmy) :oops: :oops: :oops:

Jestli Ti to fungovalo s jiným vysílačem, tak to bude muset přijít nějaký expert na futaby (já jsem u konkurence ). H.

Jen tak od pasu - nejde nastavit procentuální velikost výchylky ? Na mém radiu je v základu nastaveno 100%, ale lze nastavit velikost výchylky až na 150 %. Možná by to pomohlo. Ale nevím, jen nápad :oops:

P.S. na tom odkazu k Lomcovákovi je to nastavení vidět na první foto.

Diky za spolupraci,vse vyreseno,servo monitor chodi od obou krajnich poloh pri max. nastaveni drahy serv.Vic uz to nejde,vychylka serva je odhadem okolo 100°a klapky chodi tak na 75-78°a to musi stacit. Zdenek.

Inspiroval jsem se tímto tématem a přeprogramoval jsem v Opticu ovládání motoru u Filipa 400 Sport na přepínač. I když Optic umožňuje dvě polohy (on – off) je to paráda! Pane Veselovský, děkuji. Pro elektrovětroně to všem dopručuji.

Řeším teď náhon brzdících klapek u IONa. Napište prosím, jaké používáte řešení a jak se vám osvědčilo. Třeba konkrétně u IONa (serva - asi HS 81, popř. foto.. ).

Zajímal by mě názor zkušených letců na principy ovládání brzdících klapek obecně:

1. Náhon vedený pod křídlem:
+ umožňuje snadné seřízení,
- tlaková síla na brzdící klapku je držená převody serva

2. Náhon vedený křídlem:
- bude asi náročnější na seřízení
+ tlaková síla na brzdící klapku je držená ložiskem serva

Velikost brzdné síly by se dala spočítat podle plochy klapky a rychlosti modelu, aerodynamický odpor by byl podle zvoleného řešení (asi zanedbatelný...)

Svou roli pro výběr varianty bude hrát i velikost modelu (tloušťka křídla) a konstrukce křídla.
U polystyrenového jádra s dýhovým potahem bude jednodušší použít náhon pod křídlem a u skořepinových konstrukcí ( nebo u klasické stavby- balsová žebra s pevným potahem) nebude bude složité udělat náhon vedený křídlem.

Pozdravuji všechny a přeji krásný předvánoční čas! Boris Menšík

www.mkchlumec.cz/ion.htm

Děkuji za pochvalu, ale jen připomínám, že mnou popsané řešení je obecně známé již mnoho let a nakonec má i svoji logiku. Knipl si nechávám pro brzdy, je to pohodlnější. Jak už jsem psal, tak může být případ, kdy motor bude na kniplu a to při naprogramovaných letových fázích. Jestli se nepletu, tak ty zrovna váš Optic nepodporuje, čímž se vás tato poznámka netýká.

A teď k řešení náhonu "spodem" nebo "vrchem". Není jednoznačná odpověď ať už to vezmete z hlediska práce a seřizování, tak zranitelnosti táhel (tím, že jsou vespod). Pochopitelně do skořepinové konstrukce se to bude dělat lépe.

Jestli jste to zatím nikdy nedělal. myslím táhla na klapky (řešíme klapky!) vrchem, tak máte ideální možnost si to vyzkoušet s tím, že budete muset ale pro táhla "vyhlodat" v polystyrenovém jádru tunýlky, aby jejich chod byl bez nežádoucího tření. Pak vás bude čekat poměrně náročné seřízení délky táhel vůči pákám serv a je velmi pravděpodobné, že se vám to napoprvé nepovede. Já jsem se u toho vyvztekal tak, že mi to trvalo asi dva dny, než jsem pořádně pochopil geometrii táhel a páček a teprve potom jsem byl schopný udělat táhla správně. I přes to jsem se nedostal na plnou výchylku klapky dolů (90 stupňů), ale oželel jsem to, protože jsem byl s nervama na dně. Fakt jde o pochopení procesu vysunutí klapky. No, užil jsem si.
Sám jste sem vložil obrázek od Michala Vágnera, který tuto problematiku dostatečně popsal a nakreslil (tam, odkud jste obrázek kopíroval), takže máte z čeho vycházet. Jo, a křidélka se dělají spodem.

Pokud byste si nebyl jistý nebo nechtěl kutat díry do křídla, tak udělejte táhla spodem a máte po starostech.

Výhodou vrchního vedení táhla je, že v plně vyklopené poloze je páka serva téměř vodorovně a tím pádem jdou rázy při přistání (kdybyste nestihnul klapky zavřít) "jen" do vrchního ložiska serva, což je snesitelnější, než když páku drží převody. Pro plně vyklopený stav se používá termín, že je zamčeno, v ideálním případě (páka serva vodorovně).
Je možné, že nějaký kolega ještě moji odpověď doplní o nějaké praktické finty.
Zdravím vás.