Technika RCEV

Tak jsem ten článek našel-vyšel v RCR 5/2001, jmenuje se "Konstruujeme sami a napsal ho p. Kroufek. A tam jsou tyhle hodnoty:
(b je střední aerodynamická tětiva)
délka přední části trupu od náběžky k "nosu" = b
délka odtokovka křídla - konec trupu = +-3,2b
takže když mám b=200 mm, tak mi vychází délka trupu b(nos)+b(křídlo)+3,2b=5,2b=1040mm
Ovšem v tom článku se předpokládá, že tyhle hodnoty platí pro model o rozpětí 10b, tj 2m . A teď babo raď...

Já se obávám, že tyhle poučky jsou jakýsi "univerzál", který dost těžko půjde naprosto přesně napasovat na různé "lehce speciální" konstrukce. Nehledě na jejich lehkou "archivnost" - starší a zkušení prominou. Určitě je jasné, že základy aerodynamiky a konstrukce letadel platí stále, o tom žádná, fyziku neokecáme teď ani za 50 let, ale pochybuju, že v r. 2001 - a to kdo ví, jak starý je původní text - někdo počítal s tím, že doma bude svépomocí stavět skleněné křídlo s touhle štíhlostí.... O knize z roku 1978 ani nemluvím (mám v živé paměti a někde ještě i založený katalog Graupner z téhle doby - a vzhled a konstrukci tehdejších top větroňů by dnes jen těžko někdo prohlásil za "moderní" - nicméně tehdy byly, o tom žádná) . Takže poměry těch hodnot budou asi u různých konstrukcí dost lítat. A propos - zkrácení ocasu o 15 cm vůči standardní hodnotě u Daidala z něj rozhodně neudělá neřiditelné letadlo - jen bude citlivější. Což mezi námi není vždy na škodu... Poněvadž máme všichni v Dinoteamu jedny z prvních stopalcových Daidalů (Aleš téměř prototyp), tak v té době ještě nebyly k mání prodloužené trubky, čili jsou to vlastně trupy z letadel 200-230cm s křídly 250cm.... A nemám pocit, že by to byly neřiditelné potvory.

Tak rozhodnuto-dneska jsem objednal trup na velkého Etalona.

Mirku, ono je to teoreticky o moc složitější a v praxi o moc jednodušší .

Postup A
Spočítej si mohutnost VOP podle nějakého známého a dobře létajícího modelu a přibližně stejnou hodnotu použij i nového modelu.

Avop = r*Svop/(b*Skř)
Avop - mohutnost výškovky (tento vztah "vypadne" z rovnic pro podélnou stabilitu)
t - rameno VOP, "přesně" by to mělo být od 1/4 hloubky křídla do 1/4 hloubky VOP, ale když to u EV vezmeš od odtokovky křídla k náběžce VOP, chyba velká není)
Svop - plocha výškovky
B - hloubka křídla (zase, přesně by měla být aerodynamická, ale stačí i průměrná, tj. plocha dělená rozpětím)
Skř - plocha křídla

Všimni se, že krátký trup se dá dohnat plochou VOP.

Postup B
Pro návrhy (i kontroly) velikosti OP modelů používám spreadsheety od Curtise Suttera - viz www.tailwindgliders.com/Files.html#Files , (Sailplane Calc Cruciform Tail nebo V-tail, podle toho, čemu dáváš přednost) obsahují spoustu doporučení od zkušených aerodynamiků, takže pokud zůstaneš v doporučených rozmezích, neuděláš (velkou) chybu. A počítají i velikost směrovky ;-).
H.

Koukám jak se tady hezky rozproudila debata o hmotnostech modelu, dovažování atd..Pokud model s větším úhlem seřízení do větru naložím, pak bude těžší a tím i rychleji půjde k zemi,pokud mu zmenším seřízení, zmenším čelní odpor a lehčí letadlo ve vzduchu déle vydrží. Malý úhel seřízení a zadní těžiště jsou ovšem daleko náročnější na pilotáž, takže je na každém jakou zvolí cestu. Je to jen můj osobní názor a nikomu ho nevnucuji, také moje letadlo pro stopalcovky bude hmotností někde kolem 550-570gr i do větru.Na republice v Hořicích to foukalo kolem 10m/s a Daidal 215 váží 515gramů....

viděl jsem, že někdo u Daidalosů 230 dokonce i 250 používá malou gondolku z Notose (F3K). Jaké pak používáte aku a regl? Rád bych 3S, kapacity okolo 450mAh mě však trošku děsí. Nic moc většího se tam však asi nevleze