Ladění letadel, těžiště, váha atp.

Tomáš Hlavinka napsal: .... sledují své éro možná tak polovinu doby letu. Zbytek koukají po obloze, po ostatních pilotech a sledují vývoj podmínek okolo.

No, nevím jak u F5J, ale u RCEV na tohle používáme pomocníka Protože když v určitých momentech spustíš jako pilot letadlo z očí, tak už ho taky třeba nikdy nenajdeš..... nemusíš být ani nijak extra daleko nebo vysoko, k tomu je potřeba jen blbá souhra náhod a podmínek.... a stačí na vteřinu mrknout vedle, o nějakém rozhlížení se okolo ani nemluvím.... Nicméně souhlasím, že přehled o stavu vývoje na celé obloze je nutnost, bez které se soutěžně lítá hoooodně blbě.

Co se týče té posuvné zátěže.... no, proč ne, bylo by to pohotové a snadno by se docílilo opakovaně stejného nastavení.... ale otázka je, jestli potřebuješ měnit těžistě během letu... zase tak dramaticky se podmínky za 10/15 minut obvykle nezmění, aby ti nestačilo nastavení na zemi před letem...

BTW - s tím místem - já mám na Daidalovi gondolu klasickou - a představa, že tam mám ještě někam vecpat servo + dostatečně robustní mechaniku na posun balastu, ve mě vyvolává záchvaty paniky Možná kdyby se kopletně překopala koncepce uložení komponent v trupu, ale i tak by to byl sakra oříšek... Aktuálně mám třeba docela solidní problém umístit tam relativně titěrný Guardian (kvůli testům). Nejde až tak o to, že byse to tam někam nevecpalo - on je problém to vecpat na správné místo...

Když už nějaký řízený posun těžiště tak určitě za letu, právě kvůli tomu, aby jsi mohl využít výhody zadního těžiště nízko u země a po ustředění stoupáku stability u předního těžiště. Nejde o změnu podmínek (povětrnostních)

V momentě kdy to bylo mixované s Camber tak je to pomoc i u letových režimů. Posunováním těžiště a změnou úhlu seřízení jde ovlivňovat pronikavost - výhoda při návratech z velkých dálek proti větru. Jediný problém, který vzniká je jak vytvořit dostatečně velkou výchylku pro posun baterky.

S tím, že nesmíš spustit oko z letadlo no nevím, nevím to určitě platilo u RCEK. V době kdy se rozhoduji jakým směrem éro poslat, tak ještě nejsem tak vysoko a daleko abych se nemohl ani rozhlídnou. I malá 2,5metrovka ve 150m jde ještě v pohodě vidět.

Realizace toho posunu by problém nebyl, spíš u těch malých by byl průšvih, kam to dát.... ale zajímavý nápad to rozhodně je....

Ohledně viditelnosti- no, nebudeme zapřádat další debatu... Jestli zvládá pilot dobře svůj let a ještě smysluplné vyhodnocování situace u svých soupeřů, tak je fakt machr.... Já si na to nadále budu brát pomocníka, a stydět se za to nebudu, dělá to i vítěz Intertour v F5J - a ten je sakra jiná termická liga než já Každopádně v tom, že je potřeba sledovat vývoj na celé obloze a podle toho se přemísťovat, tak v tom s tebou souhlasím na 100%.

Jsem si vědom, že je v tomto vlákně zakázaná jakákoliv teorie, ale vysvětlete mi prosím někdo, k čemu by bylo dobré posouvat těžiště? Dík.

Jinak i já dost často koukám, kde co lítá, nemyslím, že je to až takový problém. H.

Ale notak Honzo, tak jsem to nemyslel.

Obecné poučky "co je těžiště" si můžu najít sám, nehledě na to, že to snad každý z nás ví.

myslel jsem spíše (a to jsem psal v příspěvcích předtím) jestli je lepší létat s těžištěm blízko "nuly" nebo vepředu atp. Taky jsem tady uvedl výsledky pokusů, které dle mého dají více než tisíc stránek formulek a vzorečků.

Ahoj Aleši, já vím, provokuji často, provokuji rád

Jenomže, a promiň mi, že to slovo použiju přes Tvůj zákaz, a nakonec i to vlastní poučování, aerodynamika je věda a bez teorie se neobejde. A když otevřeš vlákno takovým způsobem, tak to přitáhne akorát některé typy (třeba mě ) a ničeho použitelného se nedočkáš.

Opadání na hmotnosti záleží a hodně. Jinou věcí je, že pro každou rychlost je optimální hmotnost jiná, takže pro větší rychlost se dovažuje (viz třeba F3B). Obecná optimální hmotnost ale neexistuje. Pro RCEK, F3J aj. byla, ale určená způsobem startu, ne letem. Pro F5J není.

A s těžištěm je to ještě složitější. Hodně dopředu posunuté těžiště zhoršuje výkony jen málo, o hodně méně, než by většina praktiků odhadovala. Co se mění výrazně je stabilita a tady bych se odvážil tvrdit, že právě v míře stability, která je dotyčnému příjemná, se mezi sebou hodně lišíme. Ale znovu - nemá to (skoro) nic společného s výkony modelů.

Těžiště je důležité ve vztahu k panem Nagym zmíněném neutrálním bodu (či lépe působišti aerodynamických sil). Těžiště lze posouvat k tomuto bodu, ale za ním už to nemá cenu, to už bude model vrozeně nestabilní a pokud nechceš předvádět některé letové manévry, tak i při řízení gyrem budou výkony horší. Osobně se domnívám, že i s gyrem nemá cenu chodit až k NB, ale to je jen nepodložený pocit. Těžiště se nemění, ale působiště aerodynamických sil ano, třeba při vysunutí klapek. Třeba při naklapkování na rychlost model mnohem lépe drží směr a je stabilnější, pro termiku je to naopak. To je právě proto, že se NB vzdaluje nebo naopak přibližuje k těžišti.

Posouvání těžiště má význam třeba u měnitelné geometrie křídla, kdy stíhačky přečerpávají palivo, Concorde to dělal taky, ale tam kvůli výrazné změně NB při nadzvukové rychlosti. U normálních velkých letadel se to ovšem nepoužívá, proč asi.

Tedy, doporučil bych každému, aby létat s takovou polohou těžiště, aby se mu model příjemně ovládal. Na výkony je vliv polohy těžiště zanedbatelný. Já mám těžiště u svých modelů až moc vepředu, ale při létání nízko a daleko je to pro mě stabilita významnější vlastností než citlivost na termiku. H.