Kdo má pravdu ... ?

Jirko sorry,
ale tvůj původní příspěvek má úvod, jako by se čekala nějaká bitva.
Pokud jde jen o přelítání tak nevidím nic o čem by mělo cenu diskutovat. Že platí centrální čas jsem pokládal za samozřejmost, pokud si budu myslet, že mě časoměřič poškodil, můžu podat protest, nic víc nic míň.Tak to vidím já.

Jirko k té přesnosti - když se ti hodinky rozejdou o 2 minuty za den, tak je budeš brát jako absolutní šmejd a popravdě jsem se s něčím takovým už hodně dlouho nesetkal. Jenže vtip je v tom, že i při takto velké míře nepřesnosti to udělá na 10ti minutách necelou vteřinu, tedy takřka nic...
Pokud časoměřiči ujede čas o víc než 3 sekundy, tak jde patrně o lidský faktor anebo o použití absolutně nevhodného zařízení, k tomu není moc co dodat. Těžko říct, jak to nějak systémově ošetřit v pravidlech, já bych tady možná vsadil na opatrný optimismus do budoucna, je jasné, že různé mechanické stopky budou k vidění čím dál tím méně.
Ohledně konce pracáku v RCEK - tady asi není spor o jasné prioritě startéra, Bude to jednoznačně o osvětě, je nutno všem vtloukat do hlavy, že podstatný je signál startéra a je ho třeba brát velmi striktně. Možná nebude od věci být v příštím roce na prvních soutěžích v pozici jury až lehce konfliktní a velmi přísný - lidem tohle prostě musí vejít do krve, pro řadu elektroletců to bude jistá novinka...

Jiří Veselovský napsal: A pozor! Ne do doby, než se model zastaví, ale do prvního dotyku s čímkoli (viz také F3J). To je ta zásadní změna oproti RCEJ.

Vím, že zase nemístně provokuji , ale neznamená to snad, že měření času končí prvním dotykem s čímkoliv, zatímco vzdálenost od bodu se měří až po zastavení modelu? Pokud ano, bude asi výhodné provést mezipřistání (třeba, taky je možné do modelu ve vzduchu šťouchnout klackem) ve správném čase a potom už se bez "časového presu" soustředit na přistání, ne?

Honzo,
s tebou mám jeden problém, nikdy nevím co ještě myslíš vážně.

Jan Kubica napsal:

Jiří Veselovský napsal: A pozor! Ne do doby, než se model zastaví, ale do prvního dotyku s čímkoli (viz také F3J). To je ta zásadní změna oproti RCEJ.

Vím, že zase nemístně provokuji , ale neznamená to snad, že měření času končí prvním dotykem s čímkoliv, zatímco vzdálenost od bodu se měří až po zastavení modelu? Pokud ano, bude asi výhodné provést mezipřistání (třeba, taky je možné do modelu ve vzduchu šťouchnout klackem) ve správném čase a potom už se bez "časového presu" soustředit na přistání, ne?

to je skvely napad,ale abys stouchl do era klackem,stejne musis byt na bode A,a je jedno jestli to umit v 2 metrech,nebo v 0 metrech ...
a vubec,spravny pilot dokaze pristat kdy chce a kde chce, a dokonce i presne

Kluci, já beru, že to výše je silně hypotetické, ale zajímalo by mne, jak se budou řešit následující případy, které už jsou z praxe:

a) v čase 10:00 se dotkne model země, přičemž se i zastaví;
b) v čase 10:00 se dotkne model země, ale nezastaví, bude klouzat dál, zastaví se třeba až 10:03, tj. po ukončení pracovního času;
c) v čase 10:00 se dotkne model země, ale odrazí se a bude pokračovat v letu ("žabička"), zastaví 10:03, tj. "poletí" po ukončení pracovního času.

Zatímco náraz do osoby, židle, psa, flašky od piva, apod. lze považovat za ukončení letu dle definice v pravidlech, "normální" přistání by mělo končit zastavením modelu.

Ono o tomto pravidlu (let končí prvním dotykem se zemí nebo let končí zastavením modelu) se diskutuje dlouho a všude, ale podle mě to první vede opravdu ke sporným situacím (dotknul se - nedotknul, odskočil - neodskočil). Navíc bývá většinou přistání považováno za součást letu. Taky je v pravidlech, že "rozsyp" modelu při přistání nevadí, zatímco ztráta části modelu za letu ano. To je při odskoku další sporná situace. A zejména v souvislosti s 0 za přistání po pracovním času si myslím, že by bylo lepší měřit zastavení modelu.

Ale jinak mi do toho nic není, samozřejmě