Těžko říct, už se o tom vedla diskuze nějaký ten pátek zpátky, zda to má vůbec smysl, dokonce jsem o tom psal
i článek
.
Pro nějakého začínajícího pilota asi ano, ale představa, že mi stabilizace "žehlí" reakce letadla na vzdušné proudy (typické termické "kopance" do křídel) pro mě tedy není moc lákavá... Mám Guardiana v malém metrovém akrobatu, kde svou práci dělá výborně a prakticky z toho udělá letovým projevem o metr větší letadlo. Právě proto, že celkově ten let žehlí a projev tak vypadá mnohem lépe - o tom, že se taky mnohem snadněji řídí ani nemluvě.
V F5J ale netuším, k čemu je mi dobré, že letadlo letí stabilně a klidně skrz stoupáky i klesáky a já tak nemám šanci poznat, že tam nějaký je... To samé při použití v ustáleném kroužení - stabilizace nepozná, kdy už ze stoupáku vylétávám a stále se snaží držet klidný let.... pilot na zemi tedy nemá žádnou vizuální zpětnou vazbu.
Nabízí se možnost zapínat stabilizaci třeba jen při přistání za větru, kdy přízemní turbulence občas s letadly slušně cvičí... Tam jistý smysl vidím, je tu ovšem další ale... stabilizace taky potřebují nějaký čas na to, aby letadlo srovnaly a i když reagují mnohem rychleji než člověk, pohnout čtyřmetrovým letadlem chvíli trvá. Takže rovnání prudkých turbulencí stejně nezvládne ani elektronika, která sice zareaguje bleskově, nicméně letadlo na tenhle bleskový povel stejně reaguje dle svých možností. Proto má mnohem lepší výsledky v akrobatech, které udělají tři výkruty za vteřinu...
