Obecné tlachání o RCEV

Zdravím.

Nikdy jsem na soutěži RCEV nelétal s cizí konstrukcí (kompozit), modely si navrhuji a stavím zásadně sám. Tím pádem jsem soutěžící modelář, nikoli pilot.
Jak píše H.Kubica o radosti z návrhu a ještě z poznatku, že to letí je nevýslovné.
Porazit kompozity je těžké, protože stavební materiál nedovolí provést model s menším odporem a tím také výkonem. Ale, já postavím model za cca 2 tisíce komplet i se servy. A to už je značný rozdíl proti laminátu. Nebojím se srážky, nebo zatraceně ztráty, která se mi těsně před Manušicemi stala. Popis ve zkratce je, že jsem si spletl kabely regulátor baterka a kabely baterie jsem dal do zkratu. Malá jiskra a po zkoušce régl pípl a motor se roztočil. OK a pouštím, asi do sto metrů. A to bylo vše. Byl jsem bez proudu a model, který jsem pracně vypiplal aby letěl sám, bez zásahu to udělal. Z dálky se vrátil ke mně a pak zamával a už jsem jej nenašel. Co, nenašel, porotože chodím jen s vozíkem a tak jsem se ani nepokoušel. A to je ono. Už mám v plánu nový. Vlastně křídla, protože trupy z překližky mám ještě dva rezervní. Jen váhám - používám profil A25 a nejsem si jistý, zda bych neměl zkusit také Selig - více klenutý a ověřený na všech laminátech. Ještě k té baterce. Nebylo to poprvé, už jsem to jednou udělal se stejným koncem. U baterky se zkratem nataví spoj a jeho proudový výkon stačí na oklamání modeláře a krátké stoupání se spotřebou motoru a pak se přeruší a je konec. Tak se také stalo. Uletělý model jsem chtěl srovnat s lamináty na soutěži v Manušicích, ale bohužel, nestane se tak. JIVE

Uvidíme... Teď to udělám takto a pokud bude přes zimu ještě čas zkusím celý éro třeba i s carbonovým D-boxem a s nějakým jiným profilem;)

Jiří Veselý napsal: Ještě k té baterce. Nebylo to poprvé, už jsem to jednou udělal se stejným koncem.

Tak ale tohle má triviální řešení - konektory XT30 (či silnější XT60)… Zkrat popisovanou záměnou je principiálně nemožný, přepólovaní u XT60 nemožné, u XT30 vyžaduje "mimořádnou sílu" (zdravím nejmenovaného RM )…
Bez legrace - už nelétám nic jiného ani v F5J, ušetří to dost problémů.

Zdravím.

Chybí ovšem dotaz, proč to tak mám. JIVE.

Tomáši, díky za odkaz na bakalářku, zajímavé čtení.

Jinak ta práce má jednu vadu, možná podstatnou - optimalizuje model pro přímý let. Pokud jsem si stačil všimnout, jsou výkony v přímce důležité jen v případě, když se člověk snaží dostat model do 75 m od startu , jinak ty naše eroplány většinou někam zatáčejí. Potom může být výhodné obětovat část výkonů v přímém letu za stabilitu nebo i opadání v zatáčce. Například mají naše modely opadání 0.35-0.4 m/s, ale v praxi může být člověk z 200 m za 4 minuty dole, ani neví jak .

AG03 jsem měl na Majně (článek o stavbě je někde na mých stránkách), byla to stíhačka, protože "vyšla" moc těžká, ale profil jako takový se mi líbí. Ještě překvapenější jsem byl z výkonů "balzetty" s AG04 (myslím, že se to nakonec jmenovalo Břehule), dokonce už mám doma asi 5 let vyrobená žebra s AG04 na větší model. Ale opravdu to bude chtít dodržet minimální zatížení (pravidlových 12 g/dm2).

Dále, Pures a Slite jsou od stejného konstruktéra (Sepp Gergetz) a opravdu se zdá, že ten první s AG35 je hodnější v kroužení a ten druhý s AG26 pronikavější. Čímž se zase dostávám k tomu, že univerzální model asi postavit nejde, vždy je nutné si říci priority.

Už před několika lety jsem si řekl, že soutěžní větroně stavět nebudu, protože už to považuji za ztrátu času (nemyslím to nijak hanlivě, prostě si raději postavím něco nesoutěžního). Tím se ale, Ivo, nedej odradit, ono to rozhodnutí nakonec nemusí být správné.

H.

Ještě jedna maličkost mě napadla. Na RCGroups se myslím P. Rižner pochlubil, že staví asymetrický model, že stejně točí v 99.9% jen levou . Jako PD

H.