Nový směr v F5J strojích ?

...samokřídlo mi vrtá hlavou už dávno, o výkonnosti nemám moc pochybnosti, spíš ale netuším, jak dobře by se s tím dalo točit v malé bublině...

Je to jen dvoumetr RES (škoda, že se tu nelítá), ale zdá se, že točí pěkně:



Jinak o samokřídlech kdysi cosi psal strýc Lněnička a tak nějak jsem z toho vypochopil, že samokřídlo bude mít z logiky věci vždy horší letové vlastnosti než klasické éro, protože profil. U samokřídla chceme po profilu navíc "autostabilizační" funkci, kvůli které ztratíme víc, než co získáme úsporami na trupu a ocasu. Samokřídlo je zkrátka o kompromisu a nikdy nebude tak stabilní a tak klouzavé jako klasická stavba. Proto se možná i v dospělých aplikacích používá minimálně.

To tvrzení "strýce Lněničky" ovšem platí jen za předpokladu, že to má létat samo od sebe... Tento předpoklad ale už v éře gyrostabilizace tak docela neplatí, dneska můžeš mít na samokřídlu profil víceméně normální, požadavek na autostabilitu z velké části odpadá.
Viz i v dospělých aplikacích B2 a částečně i F117 - tato letadla fakticky nelétají, pokud selže stabilizace, tak zkrátka a dobře "spadnou". Jenže když vše funguje, tak je to najednou trochu jinak a třeba B2 má údajně (samozřejmě reálná data jsou tajná) až neuvěřitelně malou spotřebu paliva. Zatímco normální vojenské bombardéry jsou obvykle spíše synonymem "hltavosti" a bez tankování za letu se nehnou, tak tady je to úplně jinak a úspornost z hlediska spotřeby v přepočtu na nosnost by B2 záviděla i valná většina moderních dopraváků...

Samokřídlům vůbec nerozumím a nikdy jsem žádné neměl, ale jen tak z doslechu:

1. Jsem si myslel, že větroň by aspoň trochu lítat sám měl, protože každý zásah do řízení jsou prý ztráty. A když ještě budu muset zápolit s klopným momentem "víceméně normálního profilu"...

2. B2 není asi ani větroň ani autobus a že vypadá jak vypadá je dáno spíše požadavky na nosnost vs plocha + minimalizace radarového odrazu, teploty spalin a elmag. záření (proto motory uvnitř) atd.

3. Kdyby ta samokřídla byla fakt tak super, asi už dnes "staré" kategorie typu F3J, F3B, F3F vypadají jinak a dospělá letadla nemají ocas dávno. Nebo ne?

Ale jak říkám. Samokřídla jsou pro mě neznámou veličinou.

To extrémní přizpůsobení odrazovým vlastnostem se týká spíš F117, B2 je právě řešená již trochu jinak se snahou i o tu extrémní výkonnost a aerodynamickou čistotu. V podstatě jde o následníka YB35 a 49, viz en.wikipedia.org/wiki/Northrop_YB-49 , což právě potvrzuje to, co jsem psal. On totiž už ten historický YB35 a 49 byl neskutečně výkonný se skvělou nosností atd, jenže v té době měl zkrátka řadu problémů se stabilitou, což dnes řeší elektronika :-) Jinak s těmi zásahy do řízení je nutno rozlišovat situaci, kdy někdo (třeba já) létá jak prase od gyrokompenzace prováděné defakto minimálními výchylkami, zate s velkou frekvencí.

K tomu proč F3x nevypadají jinak - uvědom si, že uvedená elektronická kouzla jsou reálně dostupná jen pár let a ještě je staromilci mají snahu omezovat v pravidlech, jinde bych asi odpověď nehledal.

Je už to silně OT

Trochu překvapivě - stabilita není u samokřídel problém, nebo ne až tak veliký. Problém je řiditelnost a obávám se, že tady elektronika zase až tak moc nepomůže.

Autostabilní profil má menší maximální vztlak, ale to chybějící trup a ocas hravě vykompenzuje.

Jenomže když se vychýlí křidélka, vyvolají opačný zatáčivý moment (náklon na jednu stranu, čumák ale vybočí ven ze zatáčky). U normálního modelu se buď přidá směrovka, která zatáčení srovná, nebo se diferencují křidélka. Ani jedno u samokřídla použít nejde. Směrovka je blízko u těžiště (či aerodynamického středu) a nefunguje, diferenciace křidélek taky nejde, protože by si to samokřídlo vyložilo jako přitažení výškovky. Proto se musí být jiné rozložení vztlaku podél rozpětí. Dá se tomu trochu pomoci zvětšením rozpětí, přidáním wingletů apod. Podobné úvahy lze provést pro "výškovku", nakonec nejlepší se zdá být posouvání těžiště.

Samokřídla se používají, trochu překvapivě, na dvou opačných koncích spektra velkých letadel. Prakticky všechny závěsné kluzáky jsou samokřídla. Řiditelnost se tam řeší přenášením váhy, ne aerodynamicky. A taky moderní stíhačky, ty zase mívají kachní plochu, která slouží jako prostředek řízení.

Kdo umíte německy - viz www.aerodesign.de/ , ale dá se toho najít opravdu hodně. Někde jsem viděl, že (volně cituji) samokřídla nelétají hůře než klasické modely, ale musí být všechno správně. Zatímco u klasického modelu lze chyby napravit, u samokřídla je lepší vzít motorovou pilu a začít znova. Osobně se domnívám, že lze postavit soutěžní a konkurenceschopné samokřídlo, ale bude to běh na dlouhou trať s nezaručeným výsledkem. Ale jak jsem taky viděl na nějaké "samokřídlové" stránce "Když to nechceš rozbít, tak to nestav." Což mi připomíná, že bych možná měl přehodnotit priority a sfouknout prach ze stavební desky :-). H.

Hmmm, to s tím ovládáním a náročností dobré konstrukce zní logicky. Možná i proto má ten chlapík u odkazovaného videa winglety. Jinak já zůstávám taky staromilec a díky pánové za tipy.