Montáž motorové přepážky

Momentálne nie je problém "zahrabať v archíve", ale uspať malú vnučku... Preto radšej pripojím malý "chemický výkres".
Nejaké obrázky s usporiadaním sú na mojej stránke v experimentálnych modeloch pre solárny pohon.
www.rivamodels.sk/PPP/experimental/exp11sken.html
Meranie teploty v trupe nebolo samoúčelné. Pre chalanov z Technickej univerzity v Dubaji som postavil malý eroplán pre solárny pohon so záložnými akumulátormi. Mali ho predviesť začiatkom leta a očakávali teploty v okolí na úrovni 50°C. V tomto prípade už dobrá ventilácia predstavuje nevyhnutnosť. Preto som testoval, k akým príkonom sa môžu uchýliť ešte "bez straty kvetinky". Usporiadanie v mojom terajšom eropláne oproti uvedenému soláru má len vzájomne zamenené pozície regulátora a akumulátora. Naviac som ešte pre inštaláciu motora použil ľahkú duralovú klietku, ktorá berie teplo z čela obežky a odvádza ho do ofukovaného rebrovania okolo motora. Zároveň zabraňuje pritlačeniu vodičov k rotujúcemu zvoncu a v mojom prípade nahrádza aj čelnú prepážku. Kužeľ je uzavretý, ale rotujúce háčko môže fungovať ako odstredivý ventilátor, lebo čelo klietky je dierované.

Teplomer bol lokalizovaný v mieste, kde som predpokladal najvyššiu teplotu z titulu najpomalšieho prúdenia chladiaceho vzduchu.
Ak ma na výsledku niečo prekvapilo, potom to bola skutočnosť, že aj po takmer desiatich minútach klzu s vypnutým motorom sa teplo zo zdrojov stále vyžarovalo a teplota v kabíne stojaceho modelu stúpala.
Ale keďže model v Dubaji prežil demonštračné lety vraj pri teplote 52°C (v tieni), nechal som ďalšie testy chladenia na neskoršie časy.

Palo, je to moc zajímavé, akorát že to ve mě vyvolává spoustu dalších otázek. Podle mě takto integrální měření v proudu vystupujícího vzduchu není moc průkazné, už jen třeba kvůli sálání a také kvůli tomu, že vzduch si hledá cestu nejmenšího odporu a najde ji vždy a spolehlivě. Ostatně to, že teplota roste po ukončení letu napovídá, že v trupu byl zřejmě zdroj tepla za letu vzduchem neomývaný. Ale je to snad první údaj o měření teploty za letu, takže kvituji s povděkem. (Tedy můj problém s většinou měření: připravím experiment, naměřím, začnu zkoumat výsledky a zjistím, že jsem na něco zapoměl a můžu to vyhodit. )

Nevím, zda na to někdy byla nějaká seriózní studie, ale já jsem zastáncem chlazení za všech okolností. I když tady několikrát zaznělo, že se to nezahřívá, že to nevadí, atd., já si myslím, že zahřívá a že to vadí. Třeba magnetické pole permanentních magnetů je hodně závislé na teplotě, elektronika teplo taky nemusí (BEC!), jedině baterkám při zahřátí klesá odpor. A navíc spočítat watty tepla vůbec není problém a nárůst teploty komponent při zahřívání taky ne. Ale přiznávám, že mám před elektrickými věcmi ohromný respekt, protože jim na rozdíl od klasické fyziky nerozumím, takže možná proto
H.

Jan Kubica napsal: Palo, je to moc zajímavé, akorát že to ve mě vyvolává spoustu dalších otázek.

Nemusíš sa obávať. Meranie ako som ho popísal je pre naše potreby dostatočné... Meral som aj teplotu povrchu akumulátora po pristátí. Na čidle v trupe cca 33°C, na povrchu akumulátora cca 40°C. Regulátor v tomto prípade prakticky "nesálal" a klietka motora mala ešte menej ako akumulátor. Zrejme bol pomer objem/povrch v prípade motora priaznivejší a teplo nakumulované počas chodu motora sa počas klzu stihlo vyžiariť. Domnievam sa dokonca, že to "ako keby" lepšie chladenie motora v motorovom lete má na svedomí práve to rotujúce háčko. A tiež som porovnával tlak vo vnútri kabíny s tlakom asi 10 cm za odtokovkou... Prakticky žiadny rozdiel - ani za chodu motora,ani pri prudkom klesaní. Teda asi tam nebude ani priveľký pretlak na vstupe, ani priveľký podtlak na výstupe (?). Keď som však otvory v čelnej prepážke aj na výstupoch zaslepil, šiel model po štarte na pár sekúnd (2-3) "pod zem". Zrejme sa tak prejavil nejaký nárast tlaku v trupe (po prepočítaní na výšku to činilo okolo 2-3 metrov). Takže na vstupných otvoroch nejaký pretlak za týchto podmienok bol. Ale po úspešných testoch v Dubaji som už nad vecou ďalej nešpekuloval, hoci aj mňa napadla hromada ďalších otázok

Jak už tady Honza nakousl, to jestli se motor ohřeje neohřeje nebo shoří se dá celkem snadno spočítat. Pomocí Wikipedie jsem si rychle zopáknul sdílení tepla a tady je výsledek.
Pro příklad vezmu soutěžní RCEK s oběžkou 2208. Podle měření má takový pohon asi 180W příkon, podle grafu Aeronautu vychází asi 100W na vrtuli = účinnost 55%. Pokud si místo motoru pro zjednodušení představíme 50g železa, tak ta 80W ztráta ho ohřívá každou sekundu zhruba o 4stupně. Něco ochladí vzduch, budu uvažovat 3stupně/sec. Dál už je to jednoduché, po 10s. je motor vlažný, 20s. ani 30s mu ještě neublíží, ale za minutu může mít 200st. (pro informaci nejvyšší izolační třída H je do 180st.)

Jmenovaná RCEK konfigurace je ovšem už dost na hraně, tam kde se budeme pohybovat někde kolem 75% účinnosti je to samozřejmě téměř o polovinu příznivější...

Souhlasím se vším, nemám co dodat (snad jen, že mě těší, že jsem se dozvěděl spoustu nových věcí a že "teorie" funguje , i když se snad někdy vzpírá "zdravému rozumu" ).

"Chudák" Jirka - rozpoutat takovou diskusi na téma motorové přepážky.

Palo, máš nějaký výkres/náčrtek té klece? Něco podobného myslím nabízí i pan Svoboda (LS model), ale já se zatím právě kvůli drátům "oběžkám" ve větroních vyhýbal. Mám tu Axi 2814/10 a docela rád bych ho použil, akorát ty dráty... (včera jsem objednal éro, takže to není dotaz jen "jako" ).

Dík,
H.

Jan Kubica napsal: Palo, máš nějaký výkres/náčrtek té klece?

Náčrt nemám a fotka veľa nepovie, lebo je to zalepené v špičke trupu. Vyrába to jeden chalan zo Žiliny pre tie "normované malé obežky". Má to dno s bokmi a demontovateľné zadné čelo. Keď sa Ti tam motor vmestí, vyhovuje pravidlám
Mám ešte dostať do konca roka jeden kus, ten potom môžem odfotiť. Je to vyrobené na CNC mašine, takmer nič to neváži a cena je cca 10 EUR.
Prechod z čelnej steny do bokov má rovnaký úkos ako predok kompozitovej gondoly pre môj Sensor a Bolero. Lepím to teda priamo dovnútra trupu a ušetrím ešte prácu s čelnou prepážkou, ventilačnými otvormi, dierami pre upevňovacie skrutky...