Montáž motorové přepážky

Mám dojem, že to kdosi na Mojehobby už před hezkými pár roky kreslil, tuším M. Porkristl nebo Tomáš Ciniburk, ale nevybavím si jistě a opravdu to vycházelo spíš na sání.
Každopádně je to ale dost "duchařina", kde může výsledek zásadně změnit mračno věcí - třeba ta zmíněná mezera mezi kuželem a trupem, nebo chování motoru při otáčení...

Jan Kubica napsal: Jirko, já si myslím, že tok je obráceně, akorát že na špičce kuželu je největší dynamický tlak, tudy určitě z trupu nic neutíká...

Honzo to co píšeš platí pokud se vrtule neotáčí, pokud motor běží, tak radiální proud vzduchu směřující od středu vrtule ven bude u středu (na špičce kuželu) vytvářet podtlak, ovšem aby tento podtlak spolu s poměrně malou "turbo dírou" překonal ventilační efekt trámce, který naopak žene vzduch od špičky do mezery mezi kužel a trup, musel by být tento spoj mezi kuželem a trupem dokonale utěsněn. Jsou to jen teorie, třeba by nám to lépe vysvětlil Ing. Lněnička.

Podstatné je, že dnešní výkonné pohony elektrovětroňů nejsou dimenzovány tak, aby se dokázaly uchladit při trvalém provozu. Důležitější je zajistit dostatečné proudění kolem motoru, které dokáže odvětrat rozpálený motor potom, co si odpracoval svých pár vteřin.

Myslíš toto ?

www.minfo.cz/leteckymodelar/view ... 2009040001

Tohle sice nemyslím, ale je to docela zajímavé čtení, ostatně se i zde zmiňuje to, že klidně může vzduch v trupu postupovat "zezadu".

Jinak celkem souhlasím s tím, co napsal Petr Dušek.

Petr Dušek napsal: Honzo to co píšeš platí pokud se vrtule neotáčí, pokud motor běží, tak radiální proud vzduchu směřující od středu vrtule ven bude u středu (na špičce kuželu) vytvářet podtlak, ovšem aby tento podtlak spolu s poměrně malou "turbo dírou" překonal ventilační efekt trámce, který naopak žene vzduch od špičky do mezery mezi kužel a trup, musel by být tento spoj mezi kuželem a trupem dokonale utěsněn. Jsou to jen teorie, třeba by nám to lépe vysvětlil Ing. Lněnička.

Petře, ve vší úctě - domnívám se, že nemáš pravdu.

Existuje vztah mezi rychlostí a tlakem proudu (Bernoulliova rovnice). Když máš tedy proud o dané rychlosti, můžeš dalším urychlením proudu získat podtlak, zastavením proudu přetlak.

Na špičce letadla vzduch stojí, proto je tam největší přetlak.

Za vrtulí "fouká víc". Teoreticky je možné, aby byl v trupu větší přetlak než na špičce, pokud by do proudu vzduchu byl vysunut nějaký náporový lapač, který by ten rychlejší proud vzduchu zastavil a tím pádem by tam byl větší tlak. V takovém případě by bylo možné, že při běžícím motoru by mohl být vzduch nabírán za vrtulí a vyfukován kuželem (za předpokladu dokonalého utěsnění mezery mezi kuželem a trupem), ale na elektře jsem ještě nic takového neviděl a skoro pochybuji, že by se to povedlo realizovat - už jen proto, že kluzu by to brzdilo . Proto si myslím, že lze důvodně předpokládat, že na špičce modelu (a asi i na náběžných hranách ploch) je největší přetlak na letadle. Největší podtlak je naopak tam, kde dochází k největšímu urychlování proudu, tj. těsně za náběžnou hranou profilu na horní straně. Trup je "podobný" profilu, takže lze usuzovat, že v místě konce kuželu bude největší podtlak. Na těch několika centimetrech je tedy největší rozdíl tlaků na modelu (mimo křídel). Takže u turbokuželu vzduch vstupuje přední dírou a potom je odsát mezerou. Když bude mezera dobře utěsněná, o čemž lze pochybovat už vzhledem k dírám pro listy, může se část vzduchu dostat až do trupu.

Podle mě na tom ani otáčející se trámec moc nezmění, jen zvýší průtok vzduchu mezerou. (Ale je to jen kvalifikovaný odhad, nepočítal jsem to.)

Podle mě je pro zajištění chlazení nejlepší "ne-turbo" kužel, mezera mezi kuželem a trupem a otvory v trupu někde pod náběžnou hranou křídla. Ale je to alchymie, nevím, odhaduji, ale u elekter jsou jednoduché trupy, takže bych žádné velké překvapení nečekal.
H.

Jan Kubica napsal: .... a otvory v trupu někde pod náběžnou hranou křídla

Myslíš niečo podobné ? >>>> www.rivamodels.sk/krabica/Salsa123/S123_21.jpg
Lebo to usporiadanie zachytené na obrázku funguje