FAI - F5J

OK, ovšem to záměrné potlačování v termice myslím nebude nutné, i když startuješ přímo do stoupáku, než se model ustředí, tak to chvilku trvá. A to se samozřejmě zvýrazňuje se zmenšující se vypínací výškou, a tím zmenšujícím se průměrem termické bublinky.

Tomas Hruby napsal: Já si musím rýpnout - podle mě se nevyjasnilo nic, došlo pouze na naprosto typický cimrmanovský "úkrok stranou" s definováním relativně velmi dlouhé prodlevy, který v praxi možná přinese dost jiných otazníků.
Ale jak jsem napsal - aspoň to má to pozitivum, že se tak mimoděk plně vyřeší vyrovnání tlaků Jestli nebude cena za tento klad příliš velká je jiná otázka :

Už jsem to tu citoval, pokud pilot vypne ve stoupáku, který ho za 10s vynese o 15 m výše, je to spravedlivý trest za to, že stoupák nepoznal dříve a nevypnul motor dříve. Jinak se zdá, že aby bylo možné toto pravidlo "oblbnout", musel by model letět asi 100 m/s (360 km/h). Zda bude ještě schopen klouzat, toť otázka. Při současném stavu techniky by možná stačilo i 5 s, ale podle mě i těch 10 je v pohodě, protože stoupání 1.5 m/s je prý zaznamenané maximum v těchto malých výškách. Podle mých zkušeností nalezení jádra stoupáku a ustředění trvá většinou déle, takže bych řekl, že případný "trest za úspěšné nalezení stoupáku" bude 2-3 body. Ale je pravda, že jsou lepší piloti

Jinak mám pocit, že se pořád předpokládá, že maximum se naletí jaksi samozřejmě. Ze 150-200 m ani náhodou. Budou skupiny, kdy na 1000 budou ustačit 4 minuty a opravdu půjde spíše o to, kdo se udrží ve vzduchu o 10 sekund déle. Pokud si dobře vzpomínám, tak v Dubnici byla jen jedna runda (z 24), kdy přistávaly všechny modely najednou. Většinou se "utrhl" jeden nebo dva, kteří maximum uletěli, ostatní popadali. Nevím jestli je to typické, možná ne, ale ty malé výšky víc než jednu chybu nedovolí, pilot se rozhodne letět na stranu, kde nic není, a bude rád, když se vrátí zpátky na start, zatímco jiný poletí na druhou stranu a maxe dá v pohodě.

Uvidíme, jakým směrem se to bude ubírat. Mně třeba zajímá, jestli vývoj opravdu povede k F3J modelům nebo ne. H.

Jan Kubica napsal: Uvidíme, jakým směrem se to bude ubírat. Mně třeba zajímá, jestli vývoj opravdu povede k F3J modelům nebo ne. H.

Tak zrovna tohle je pro změnu jedna z věcí, kde pochybnosti nemám - podle mě je tohle prakticky jisté. Jen je otázkou, zda to budou "normální F3J" o rozpětí 3,5-3,7m (příklad Aspire či Pike Perfect) anebo zda někdo zkusí něco na povoleném limitu 4m s "rachitičtější" konstrukcí.
Poznámka - tím "prakticky jisté" myslím modely pro normální taktické létání. Že si špičkoví závodníci třeba pořídí vedle toho ještě nějakého "konstrukčního lehouše" se zatížením třeba 16g/dm2 pro létání v naprostém klidu s tím není nijak v rozporu.

Petr D napísal: Asi to není ta pravá kalibrace v certifikované laboratoři, ale výrobci tenhle problém určitě znají a řeší.

V prípade výškomerov od RC-elektronika (výrobca pre F5J FAI najpoužívanejšieho RC-A2-basic) sa používa certifikovaná profi barokomora inštalovaná vo firme, ktorá vyrába a servisuje palubné prístroje pre reálne súťažné vetrone.

Honzo K napísal: Umístění výškoměru v trupu nějaký ten metr taky udělá.

Opakované pokusy o "kvantifikovanie" tohoto problému ukazujú, že pretlak dosahovaný v bežnom trupe zodpovedá výške do 3 metrov. Taký je rozdiel medzi výškomerom v tlakovanom trupe a výškomerom napichnutým na tyčke pred krídlom. Asi 2-3 sekundy po vypnutí pohonu sú obidva tlaky prakticky totožné - oba výškomery ukazujú prakticky rovnakú (+/- asi 0,3 m) výšku .

Tomáš H napísal: ...nevěřím, že nenastanou vážné problémy v případě, že se kategorie rozvine a objeví se dost pilotů. kteří budou létat fakt na hraně

Nejako sa musí začať... Problémy sa budú musieť riešiť skôr, než spôsobia vážnu krízu. Aká-taká záruka je v osobe Georga, ktorý vedie pracovnú skupinu pre nové pravidlá. Robil 35 rokov moderátora v CERNe. Tam sa určite riešili aj závažnejšie veci
Len tak na okraj - ako prvá sa podľa mňa bude musieť zodpovedať otázka, ako bonifikovať, resp. penalizovať výšku.

Tomas Hruby napsal: Tak zrovna tohle je pro změnu jedna z věcí, kde pochybnosti nemám - podle mě je tohle prakticky jisté. Jen je otázkou, zda to budou "normální F3J" o rozpětí 3,5-3,7m (příklad Aspire či Pike Perfect) anebo zda někdo zkusí něco na povoleném limitu 4m s "rachitičtější" konstrukcí.
Poznámka - tím "prakticky jisté" myslím modely pro normální taktické létání. Že si špičkoví závodníci třeba pořídí vedle toho ještě nějakého "konstrukčního lehouše" se zatížením třeba 16g/dm2 pro létání v naprostém klidu s tím není nijak v rozporu.

Tomáši, podle mě to vůbec jisté není. Někde jsem četl a v podstatě s tím souhlasím, že způsob startu definuje model. Právě u F3J je to hezky vidět, ale i u RCEK a jiných kategorií. V F5J odpadnou značná startovací zatížení a ani minimální hmotnost nebude prvořadým požadavkem (pro vlek je důležitá). Nevím, uvidíme. Jen to mé přesvědčení už není tak pevné . H.

Honzo, jen abychom si rozumněli - já mám na mysli model v F3J koncepci, tedy hladké kompozitové křídlo atd. Naproti tomu není důvod ho neodlehčit - viz ta elektro Supra, kde je start na navijáku výslovně zakázán (dokonce i tím nápisem na křídle, jak jsio viděl), v tomto ohledu se samozřejmě elektrospeciály objeví. Zrovna tak sem patří ta moje poznámka o možném růstu velikosti na maximum 4m - pro F3J je každý nárůst rozpětí také nárůst požadavků na pevnost při vleku, tady by to problém nebyl.

Takže podobné odlišnosti nijak nerozporuji, naopak jsou pravděpodobné