"Velké" elektrolety

Tomas Hruby napsal:
V tomhle příspěvku jsem měl na mysli, že to nemůžeš létat se stejným modelem jako F5J (a asi ani RCEX).
Jinak si ale myslím, že o nešťastnosti této kategorie dost vypovídá její faktický konec v UK, kde byli jejími propagátory a náhrada za FXJ. Skončilo to u superlehkých velkých modelů (typicky AVA), pohony s převodem na vrtuli 23 palců pro maximální účinnost atd...

Jo, tu 200 W/kg "zabilo" lpění na tradicích. Ono se to totiž létalo na 30 s motoru, tj. klasické LMR, tj. teoreticky všichni do stejné výšky. K tomu létání ve skupinách a výsledkem bylo, že se roztočila spirála eskalace nákladů, protože z těch 200 W/kg (a taky tam bylo pravidlo max 400 W) příkonu bylo potřeba dosáhnout co největší výšky. Mimochodem, to je taky další argument proti P/M, že honit procenta účinnosti může vyjít mnohem dráž než honit absolutní výkon. Jinak se zániku té kategorie dalo zabránit jednoduše přechodem na VMR, ale s tím se prostě v Anglii nikdo nechtěl smířit - raději šli na spínače, domnívám se, že k elektromotoru pořád přistupují pouze jako k vlečné šňůře. Ale nemyslím si, že to byl blbý nápad, jen nedomyšlený.

Jinak moje představa o RCEX pro klasickou soutěž je následující (vše je ve stadiu návrhu, proto bych chtěl nějakou zpětnou vazbu)

1. 3 kategorie
a) k=P/M/200 a rozpětí do 2200 mm
b) k=P/M/200 a rozpětí nad 2200 mm
c) k=1 bez dalších omezení
2. Je možné létat více kategorií s jedním modelem, jeden let ale nelze započítat do více kategorií.
3. Počty letů a maxima podle počasí a dohody (předpoklad je 4 lety po 10 minutách, ale třeba hotlinerům 1c) bych dal i jen 6 minut)
4. Létání volné v kolech o dané délce (třeba 1 hodiny, podle počtu lidí lze i skupiny po 20-30 minutách, apod. - pro kritiky, takto se létají volňásky a třeba i RCH)
5. V každém kole je nárok na 2 pokusy, první pokus ale musí být ukončen přistáním do 3. minuty od startu
6. Žádný let se neškrtá
7. Přihlášky budou elektronicky a dříve přihlášení budou mít prioritu kanálu. Jinak řečeno, každý si při přihlášení „zamluví“ dosud neobsazený kanál.

H.

Já bych jen strašně rád opakoval dotaz už z doby té komedie kolem RCES - prosil bych o popis SMYSLUPLNÉ metodiky měření výkonu... Dosud se mi nedostalo odpovědi, jen různé s odpuštěním fráze mimo realitu

Jinak k bodu 4 - podle mě to bude zatraceně velký problém v případě, že se sejde víc lidí. Ono totiž srovnání s volňásky a RCH je úplně mimo, u volných potřebuješ jen prostor pro start a časoměřiče, u RCH navíc formálně jakýsi 50x50m čtverec na přistání. Jenže u RCEX se neobejdeš bez přistávacích bodů a v praxi bude muset mít každý svůj, jinak nechci vidět ten "cirkus", kdy bude dejme tomu 15 lidí čekat na svůj pokus a najednou přiletí káně ve stoupáku, okamžitě se budou valit na start všichni -co pak?
Tohle prostě musíš propracovat... Osobně se mi sice myšlenka "volného" létání moc nelíbí, připadá mi to jako návrat k čemusi, od čeho postupným vývojem prakticky všechny RC větroňářské kategorie odešly, ale koneckonců to lze brát jako zajímavou odlišnost. Musí se ale domyslet reálné fungování :!:
Jinak to zas takový nesmysl není, pokud to v praxi ověříš na nějaké soutěži, tak se uvidí.

Co se smysluplnosti měření příkonu týká, tak těch metod je několik:

a) měření wattmetrem při přejímce s nabitou baterkou, 5-10 sekund po startu motoru
b) jako a), ale měření jen proudu klešťákem, a poté krát jmenovité napětí baterky

Uznávám, že je to pakárna, i když 1) se to třeba v Anglii ve 200 W/kg tak dělalo, 2) je to podle mě srovnatelné s kontrolou pohonu RCEJ/RCEK, takže:

c) výstup z DriveCalcu nebo podobného programu společně s přihláškou
d) nechat to úplně bez kontroly, ovšem s tím, že pohon bude uveden v přihlášce a pořadatel si údaj může ověřit a případné rozpory předem vyjasnit. Ostatně, ono při volném létání na přesném určení příkonu záleží poměrně málo.

Ty poslední dva body mi přijdou smysluplné, ale chci říci, že pokud by se z toho měla stát kategorie "oficiální", směřuje to jednoznačně k elektroměrům (což, jak se zdá, s nástupem telemetrie v blízké budoucnosti nebude problém).

A k tomu volnému létání - mně se zdá (i když vím, že zase riskuji vlnu nesouhlasu ), že létání ve skupinách potlačuje termické létání, nutí létat vysoko a rozhoduje přistávání . Také si myslím, že současné uspořádání (skupiny) bylo vynucené kolizemi kanálů. To už ale s nástupem 2.4GHz neplatí (a nemusí je mít všichni, i tak pravděpodobnost kolize prudce klesá). Taky mám pocit, že je současné uspořádání dost velká buzerace pro soutěžící a klade velké nároky na pořadatele. To při volném létání do značné míry odpadá, ale uznávám, že to předpokládá určitou (značnou) míru slušnosti a sebekázně.

Máš pravdu, že to bude záviset na počtu lidí. Proto bych konkrétní organizaci nechal na pořadateli. Podle mě se 15 lidí (a bude jich vůbec někdy víc?) dá zvládnout najednou (15 přistávacích bodů, vlastně ani ne, protože si budou měřit navzájem), při více lidech je lze rozdělit do skupin, nakonec se i pracovní čas může blížit letovému. Nebo se dá startovní lístek vydat jen na 30 minut, těch možností je určitě víc. A na to káně se vyloženě těším, to jsou přesně ty okamžiky, kvůli kterým lítám. Taky předpokládám sondy, když se někdo "obětuje" a ukáže ostatním, zda "to tam je", to se potom může stoupat jen do 30-50 m.

Kdybych měl shrnout "výhody" tohoto způsobu létání, tak:
- nezáleží na přesném určení příkonu, vliv taktiky je mnohonásobně větší (ona právě ta taktika bude klíčová, protože i "cihla" v termice letí lépe než "orchidej" v klesáku),
- bude se létat mnohem níže, protože se bude startovat do vybraných podmínek, resp. nebude se startovat do podmínek beznadějných.

Ale možná, že se na to dívám úplně nesprávně, jestli to bude fungovat, to ukáže až realita, jistý si nejsem ničím.

Tomáši, jak by sis "velké elektrolety" představoval Ty? Převzít slovenská F5J?
H.

Honzo a co Autonomy, nechces trochu prihrat i tuhle polivcicku?
Pokud si vzpominam, tak tam nam to nerizene litani a pristavani v 7mi lidech fungovalo bezproblemu.

Jan Kubica napsal: Tomáši, jak by sis "velké elektrolety" představoval Ty? Převzít slovenská F5J?
H.

V podstatě ano... Podle mě ta F5J umožňuje létat poměrně dost koncepcím pohromadě - velké F3J, hotlinery s extrémní stoupavostí, ale na druhé straně i třeba Ambrosie či Scorpion s relativně jednoduchým pohonem, ale malou hmotností, vedle toho třeba Cornix pro naši RCE7. Třeba u Scorpiona se s pohonem pro cca 20m/s stoupavosti hravě vejdeš do 750-800g hmotnosti a pohon to bude celkem za pár korun - třeba AXI (čongXI)2217 s tříčlánkem přetížený na cca 40A to dokáže. Mimochodem AXI2217/12 má od výrobce oficiálně povoleno na 60s 30A, takže to vlastně přetížení ani není - sice by se šlo třeba nad 40A, ale zas tak nejvýš na 15-20s.
Dalo by se možná debatovat o nějakých národních úpravách, třeba to dělit podle rozpětí, ale to bych zatím nechal otevřené a chvíli sledoval vývoj v okolí a sbíral zkušenosti z případných zkušebních soutěží u nás, tady bych zatím tolik jako s RCEK/outrunnery nespěchal.
Mimochodem já bych malé a velké dělil spíš až někde u 250-260cm (možná stylově jako to mají místy Američani na 254cm - 100palců), což navrhuji zvážit i tobě, je příliš mnoho modelů někde těsně nad 220cm, pro které je ten pád do "velké" kategorie trochu nefér.

Jinak jako variantu k předchozímu bych asi přemýšlel o spínačové FXJ, sice nejsem její vyložený fanoušek, ale hlavu a patu to celkem má a kdyby se navíc doplnila o rozdělení podle velikosti (třeba zas na těch 100 palců), tak by to mělo něco do sebe.