Daidalos - větrání a chlazení

Mám otázku z inej oblasti. Ako riešite u Daidala vetranie/chladenie? Vstup vzduchu je jednoduchý, otvory vpredu pri motore. Ale kde umiestniť otvory pre odvod chladiaceho vzduchu? Časť chladiaceho vzduchu bude (možno) odsatá smerom dopredu otvormi v motorovej prepážke. Ale je potrebné chladiť aj regulátor a asi aj prijímač. Trup Daidala je za krídlom úzky a nízky, tam sa výstupné otvory nevmestia. Najlepšie by boli otvory v centropláne a odsávanie do oblasti najväčšieho podtlaku nad krídlom. Ale vrtať do centroplánu sa neodvažujem. Potom je ešte možnosť urobiť otvory na vrchu kabínky pred krídlom. Len nie som si istý či je tam podtlak alebo pretlak. Na Lomcováku je popis odsávania vzduchu z kabíny velkého vetroňa z priestoru za podvozkom: www.dg-flugzeugbau.de/index.php?id=mandl-absaugung-e
Tak babo raď.

Větrání někdo neřeší vůbec (já) nebo někdo dělá větrací otvory přímo v kabince a někdo má "nasávače" hned za motorem a "vyfoukávače" na konci trupu ...

Dle mého je ale větrání zbytečné, zvlástě, když už se teď nemusí grilovat motory

Bohumil Belan napsal: Mám otázku z inej oblasti. Ako riešite u Daidala vetranie/chladenie?

Odpověď je poměrně jednoduchá - neřešíme.... Já pravda sice mám po stranách motoru vyfrézovaná 3 podlouhlá "žebra", ale ty jsou tam jako pozůstatek po RCEK a spíš pro dobrý pocit. Jde totiž o to, že při soutěžním nasazení ten motor nikdy neběží déle jak minutu (RCEK), resp. 30 vteřin (RCEV). A upřímně i při nesoutěžním létání je motor málokdy v chodu delší dobu vkuse. Pokud ano, něco je špatně - to letadlo je termický speciál a motor má jen na to, aby se dostalo rychle nahoru (potažmo z průseru zavánějícího výjezdem hasičů s dlouhým žebříkem), ne aby se na půl plynu ploužilo oblohou sem a tam pět minut.

Už jsem viděl Daidala, kterému shořel motor přetížením při startu RCEK (btw - tam by pomohl leda tekutý dusík, vzduch je naprd :lol: ), ale ještě ne žádného, kterému by se usmažil regl nebo přijímač z důvodu nedostatečného chlazení - a jak říkám, málokdo chladí víc než otvory u motoru či v kabince, a i to je výjimka... Samozřejmě je předpokladem správně dimenzovaná pohoná soustava - jestli tam dám 18A reglík, k tomu motor, co si s danou vrtulí sbaští 30A a baterku 800mAh 15C, tak je na průser zaděláno, i kdyby okolo toho pohonu žádný trup nebyl...

Jinak pokud by jsi tedy na nějakém větším chlazení trval, je dobré si uvědomit jednu věc - my bychom byli rádi, aby vzduch proudil v trupu od nosu dozadu, je to podle selského rozumu logické a pasuje nám to do plánu, jenže on to, sviňa jedna nevěrná, velice rád dělá naopak - proudí od ocasu ke špici Dokázáno mnohými ohníčky a směrem očouzení při soutěžích RCEK... A když si k tomu připočteš fakt, že trup je mnohdy volně průchozí od ocasu až po přepážku motoru (pokud není ocasní trubka ucpaná třeba držáky táhel), tak nad tím hned uvažuješ jinak...

Ty otvory za křídlem se dělají dost často u hotlinerů, jenže i tam se vedou sáhodlouhé debaty, jestli je to lepší tak, a nebo tak..... Prozatím totiž ještě nikdo (z pochopitelných důvodů) neudělal příslušné testy v aerodynamickém tunelu s kouřovými stopami, aby dokázal, že ten vzduch při letu opravdu proudí trupem tak, jak to bylo naprojektováno na papíře...

"Prozatím totiž ještě nikdo (z pochopitelných důvodů) neudělal příslušné testy" - není to uplne pravda.
Před casem jsem napsal clanek s teoretickym zduvodnenim a s overenim pokusy. Byl myslim v RCM.
Domnenka o potrebe chlazeni vznika nejspis z mechanického prenaseni zivotnich znalosti z termodynamických motoru (od MP-JET 1ccm po Temelin) do elektromotoru. Při zvysobani zatizeni je prirustek vykonu elektromotoru postupne mensi, postupne zanedbatelny, od jistého bodu se vykon dokonce snizuje . Zvetsuje se vyvoj tepla, z motoru se postupne stava varic.
Pro kratkodoby chod motoru -EP vetrone - je chlazeni zbytecne.
Doporucuji Motocalc. Také proto, ze tam uz nesmyslne zatezovani zobrazeno není, grafy jsou včas ukoncene.

Ivan Horejsi napsal: "
Před casem jsem napsal clanek s teoretickym zduvodnenim a s overenim pokusy. Byl myslim v RCM.

Přiznám se, že tohle mi uteklo, anžto papírovou formu RCM neodebírám - nebyla by možnost skenu onoho článku, docela by mě to zajímalo (případně pokud to mají v archivu na svém webu, tak ve kterém čísle vyšel). Díky.

Článek vyšel v RCM 4/2011, ovšem jako pouze občasný čtenář toto číslo nemám... je ale možno si stáhnout PDF ze stránek RCM po zaplacení 45 Kč
Jmenovalo se to "Jak (ne)funguje turbokužel"