Obecné tlachání o RCEV

Ahoj vespolek,

já to vidím tak, že vakuovka může mít tenčí profil (6-7%), takže může mít nižší kritické Re, může létat s pomaleji, kroužit v užším stoupáku, než konstrukční model (kde si myslím bude obtížné se dostat pod 8% tloušťku - z konstrukčních důvodů). Třeba v testu Slite V2 píší, že má skvělou (překvapivou) pronikavost, ale úzké kroužení modelu moc nejde. Podle mě se pan Reynolds a výsledné laminární bubliny tak snadno oblbnout nedají. Je to trochu naopak, než by člověk čekal, ale lze to zdůvodnit.

Létat s vlastnoručně postaveným modelem je naprosto úžasné, skoro bych řekl, že neznám lepší pocit, než když se člověk vrací z úspěšného záletu vlastního modelu. Ale jak psal Tomáš, soutěžení je létání, ne stavění. V soutěžních modelech jsou shrnuté zkušenosti nejen konstruktéra, ale i zpětná vazba ostatních pilotů/zákazníků. Postavit si soutěžní model sám tak předpokládá, že dotyčný velmi dobře ví, co chce, kam směřuje, a také musí být připraven na to, že to třeba nevyjde. Ale pokud se zadaří, stojí to za tu námahu.

H.

Tak třeba Kiwi od Toma Hlavinky se točí prakticky na fleku, na to, že nemá křidélka je to dost neskutečné... Navíc ty bubliny se zase dají ošetřit drsnějším potahem, je to těžké.
Ale to jsme zase u toho, co jsem psal a ty jinými slovy píšeš v posledním odstavci to samé
Prostě reálně moc není srovnání, s konstrukčními modely se víc létalo v RCEJ/RCEK, ale jednak většina z nich nebyla úplně nejmodernější konstrukce (v RES již došel vývoj dále) a taky si natvrdo řekněme, že tehdejší přístup k létání byl hodně jiný, než je obvyklé dnes, schopnosti pilotů jsou dnes úplně jinde, F5J a pak i stopalcovky přivedly piloty k tomu, že je úplně normální vypínat ve výšce, která se v RCEK brala jako "tak akorát na rozpočet pro přistání" (a ne, tohle není nadsázka, ale přesný popis reality!!!).
Osobně si myslím, že by se mimo jiné i aplikovaním poznatků z RES dala udělat konstrukční stopalcovka, která by byla velmi slušně konkurenceschopná, jen je otázkou, komu by se do toho chtělo (a zda by to byl zároveň dost dobrý pilot).

Vzhledem k tomu, že Jendova Týlie má už dost pomlácené křídlo, tak mu budu stavět nové konstrukční. Profil S4083 a konstrukce převážně dřevěná. Staré křídla si nechám do rezervy a rozdíl se uvidí

Hele, ale zrovna to S4083 je přesně to, co se létalo v RCEJ/K a na co jsem narážel tou poznámkou o jisté zastaralosti. Najdi si v diskusi o RES na RCMania odkaz na jednu bakalářskou práci právě k návrhu RES, tam jsou aktuální profily pěkně v tabulce...

Edit - je to na dspace.cvut.cz/handle/10467/78292 a mrkni třeba na profil BC30 - proti S4083 ti naroste klouzavost (ve výsledku pronikavost) o něco i v optimálních podmínkách, ovšem při naložení a větší rychlosti je rozdíl už docela brutální.

Ještě edit pro Honzu - všimni si, že BC30 má tloušťku taky jen něco přes 6%, ale určitě se dá postavit i v klasice. Těch 8% je zase spíš tradice než konstrukční nutnost...

Znám ten profil. V podstatě vychází z AG36 ale má spodní stranu tuším z AG25. Toho Seliga chci dát právě proto abych viděl jaký bude případný rozdíl mezi vakuovkou a konstrukčním érem. Tu bakalářku si ale určitě přečtu, tu neznám. Něco podobného je asi i tady akamodell.hg.stuvus.uni-stuttgart.de/wp-...01/Windkanal_RES.pdf
ještě edit: BC 30 je koncové žebro ale u kořene křídla má být BC70 a ten má také těch 8%

Ivo Kulich napsal: Toho Seliga chci dát právě proto abych viděl jaký bude případný rozdíl mezi vakuovkou a konstrukčním érem.

No ale s tím Seligem to právě nepoznáš, to budeš porovnávat odlišné profily, ne jen rozdíl stavby - vakuovka bude i tenčí atd. Zajímavé by bylo právě porovnat křídla s hodně podobnými profily, jen s odlišnou koncepcí stavby...

EDIT a malé rýpnutí - zrovna vy jste asi ideální kandidáti na podobný test, z F1A dobře víte, jak se dělá moderní konstrukční křídlo, kdyby se vám chtělo podobně pojmou stopalcovku, tak by to bylo zajímavé