Autonomy - 10000 bodů!

Já mám pocit, že přiřadit stopky libovolnému přepínači "umí" většina vysílačů. Ale mohu se mýlit.

Stejně se to pro "oficiální" pravidla nehodí, tam by muselo zůstat pouze omezení kapacitou baterie a nebo, jak o tom uvažují v Itálii, elektronický limiter. Na druhou stranu, nemám pocit, že by mě létání na čas motoru bavilo míň.

Ještě takové zamyšlení nad kapacitou "přijímačovek". Někde jsem četl, že by se mělo počítat s průměrnou spotřebou serva 200 mA, 2.4 Ghz přijímače také "žerou" okolo 200 mA, takže pro 6 serv a 3.5 hodiny provozu (kdyby se náhodou dařilo ) to vychází na 5 Ah. Asi blbost, co?

A nakonec jsem i přemýšlel o těch F3J: pokud předpokládám scénář startu do termiky řekněme v 30-50 m výšky, znamená to, že je to v podstatě nad místem startu, bubliny je ale třeba se držet, takže při větru třeba 5 m/s je model za 3 minuty kilometr daleko a 250 m vysoko (kdo létal volňásky to zná) a musí se vrátit na místo startu. Výhoda F3J je zřejmá, stejně jako pošetilost takového počínání s "papírákem" (Castorem ). A tak se mi zdá, že je jen dobře, že je to rozdělené podle velikosti na L a S.
H.

Kapacita přijímačovek - z RCEJ (5 serv) mám změřeno na 10min. start spotřebu asi 100mAh, na 3,5 hodiny to je 2100mAh. Při předpokladu většího modelu s většími servy (6ks) to bude asi o něco víc. Uvažoval bych o použití 2čl. LiPo (1800 až 2400) a MaxBec.

Prijimacovky v Trinity (rekraecni F3F-elektro, 6 digi serv) jsou 1200mAh NiCd, nejdele jsem zatim lital pres 2h za odpoledne (ne vkuse, ale bez dobijeni Rx packu), doma jsem jeste vybil neco pres 400mAh. Takze spotreba zhruba 800mA za 2h. Bylo to prevazne termicke litani, jen obcas prulet s akrobacii, takze serva se 80% casu skoro nehybala. Myslim ze prijimacovky vetsi nez 1800 jsou zbytecne moc.

Jan Kubica napsal: Já mám pocit, že přiřadit stopky libovolnému přepínači "umí" většina vysílačů. Ale mohu se mýlit.

Vyzkoušel jsem si to na Opticovi (Hitec), kanál 3 (motor) mám přehozený na přepínač a ten přepínač taky spouští stopky. Ale spouští je opačně než mám přepínač nastavený (mám Rev. na kanále 3 - "k sobě" vypínám motor). Nenašel jsem způsob jak to nastavit správně, kromě toho, že bych motor vypínal "od sebe", ale když jsem to zkoušel, měl jsem problémy (vyzkoušeno na soutěžích) poslepu správně a hlavně rychle přepínač vypnout.

Ad. Přijímačové baterky - souhlasím, že 1800 je asi dostačující kapacita, dříve když se používaly skvělé buřtíky Sanyo 1800SCE, to byla taky skoro jediná vysokokapacitní možnost, ale dnes jsou ve stejné velikosti a váze články třeba až 3900mAh, takže netřeba se omezovat. A ještě je tady modernější možnost použít 2čl. LiPo a MaxBec s takovými výhodami, jako je optická kontrola vybití a konstantní napětí na výstupu po celou doby vybíjení.

Petře, to je zajímavé, já pouštím (přepínačem) motor k sobě a vypínám od sebe Vážně, já si vůbec nemyslím, že by se měl člověk přizpůsobovat možnostem techniky, naopak je to správně.

Jinak to s těmi přijímačovkami je "trochu" problém, přeci v 600 g éru nebude místo na dalších 100+ g přijímačovek s dostatečnou kapacitou, ne? I když možná je stačí dimenzovat jen na 2 hodiny (3 serva - na přistání nezáleží), potom by stačily 1000 a to je 50g a to už by asi šlo.

A teď ještě vážněji - pojďme udělat seriál 5-6 soutěží ("natvrdo" - se správnou baterkou, ne s omezením dobou chodu motoru). Tedy, já mám v plánu pokračovat s "odpoledními" Dehtáry (dokud nás místní nevyženou) a mám v plánu udělat nějaký den "neoficiálních kategorií" v Manušicích a Suché. Kdyby se našlo více pořadatelů, mohli bychom se dohodnout se "plnohodnotném" seriálu. Na to už by se dali nalákat i nějací sponzoři . A taky možná přitáhnout Italové .
H.

Pane Petře Dušku.
Chtěl bych rozptýlit Vaše pochybnosti o používání převodovek. Já začínal stavět elektrovětroně v roce 1987. Snad jako první v Táboře. V té době byly pouze serva t.zv. normální velikosti , přijímače také, pohonou baterii jsem sehnal nejakou tužkovou americkou 500mAh NiCd. Motor existoval jedinný a to čtyřstovka. Bylo mi jasné, že s touto sestavou to unese pouze éro tak 2m rozpětí a převodovka bude nutná. Pan Horák v Plzni dělal polyamidová ozubená kolečka . Z nich jsem si vybral taková, aby to roztečí dávalo 1/2 průměru čtyřstovky + průměr hřídele . Takže oz.kola byla za motorem v trupu a pohonná hřídel vrtule přes motor dopředu. Samozřejmě, že nikdo žádné převodovky nevyráběl. Při vrtuli 320mm , převodu 5,8/1, 6ti článku NiCd to bralo 3,5 - 4 A. Model 2100mm, váha 1300g to celkem obstojně létalo. Stoupání tak 15 až 10 stupňů. To podle nabití. Po 4 létech provozu už byl ten motor tak opotřeben, že už to letělo pouze rovně. Relativně pomalu se točící velká vrtule má lepší účinnost a také není k zahození menší odběr z baterky. RT.