Stavba F5j větroně

Já si stejně myslím, že rozlomení modelu v této situaci nemá s výchylkou brzd až zase tak moc společného. Tam buď mohla být nějaká konstrukční chyba, že mělo křídlo vyloženě slabé místo, kde byly síly třeba rozloženy nerovnoměrně anebo zkrátka pilot zazmatkoval a vzal za výškovku. To se stane kdekomu, třeba syn mi takto rozložil RCEK...
Škoda pěkného modelu

Tome, podle mych zkusenosti musim souhlasit s Pavlem. Jiny problém se ovšem neda vyloucit.

Třeba tady:
f3j.in.ua/en/supra-expert-family.html?#tab2

Začínám znovu. Rozjíždím se sice pomaleji než bych chtěl, ale jdu do podobného letadla jak jsem poničil. Už mám v kupě formu na nosník (po zkušenosti nejdůležitější část křídla i u lehkého a klidného modelu).
Ta původní "siri" měla letovku 1450g. Tady počítám ze slušným nárustem... Lítal jsem s ní jenom dva týdny i tak mě uchvátilo řízeni šesti servy v křídle. Tyhle "komplikace" mě baví...

Držím palce ať se podaří a žije déle než původní

Můžu vědět čím uchvátilo řízení s šesti servy v křídle??? Minulou neděli jsem pozoroval již rok lítající F3J Vixen. Jeden z mála, možná jediný v ČR. Diferenciace stále nebyly dokonalé... Navíc to podle mě míň brzdí. Nebo když už to brzdí stejně jako klasika, tak musí být tupější na křidélka při přistání a zrovna při přistání to není žádaná vlastnost.
Prostě a jednoduše, když jsou klapky na polorozpětí 3 tak musí mít jednotlivě menší účinnost. To je pak už lepší mít klapky 4. Navíc je to další přidávání hmotnosti na konce uší - do těch nejdůležitějších míst celého křídla, dále je s tím spojená i menší torzní tuhost ucha a náchylnost k fletru. Podle mě je to blbost bylo pár výrobců co to zkoušeli a vrátili se ke klasice, není to dlouho třeba F3B Roxy.

Jistě můžeš. Měl jsem naprogramované dva režimy do termiky. Jeden-základní s řízením všech čtyř křidélek součastně do běžných podmínek, na přistání a do větrného počasí. Druhý, řízeny jenom krajními křidélky ,do klidného počasí ze slabším větrem. Byl jsem překvapený, že i když reagovala trochu tupěji na řízení, tak ve větru se s tím dalo slušně manévrovat. Ale na přistání v turbulenci bych to nejspíš nepoužíval, ale taky to šlo. Šlo mi o menší odpor při kroužení, když termika zrovna není nejsilnější. Za ty dva týdny jsem nestihl doladit a vyzkoušet všechno co jsem měl v plánu, ale pro let v termice jsem po několika pokusech nechal vztlakové klapky i včetně větších-vnitřních křidélek vychýlené 5mm. Menší křidélka zůstaly v nule. Letadlo se v tomto nastavení řídilo skvěle jak na celé, tak i na poloviční křidélka a letělo klidněji, stabilněji. Nemám žádné výpočty ani neumím vyjádřit tohle "matematicko-fizikálně" . Samozřejmě to všechno jde i jednodušeji s jedním křidélkem a jedním servem. Chtěl jsem něco jiného, něco co jsem doposud nezkusil a tohle řešení se mi zalíbilo. Rád stavím letadla a rád vymýšlím, častokrát i zbytečnosti. Ale baví mě to...

S diferenciací jsem opravdu problém neměl. Začal jsem nastavením na 70% a při zalítávání jsem to snižoval na 50%. Skončil jsem u 40% a mixu se směrovkou, ve všech režimech. Brzdění? Nevím co tím myslíš, protože nastavení jsem udělal jako u všech svých modelů co jsem kdy měl a zpomalit letadlo i ve velice slabém větru bylo dostatečné. Řízení na brzdách i ve větru taky bez problémů. Ale na sestup z termiky asi málo. Netvrdím, že to co jsem postavil je dokonalé, jenom se mi to líbilo a další bude dost podobné, v mnoha ohledech stejné, ale podstatně pevnější.

To co jsem měl v Hořicích je nejenom těžké, ale hmotnost je nesmyslně rozložena po celém rozpětí křídla a v ocase šíleného olova. Na soutěže F5J naprosto nevhodné. Proto jsem původně zvažoval, jestli vůbec lítat. Ve vzduchu se kymácí a diferenciace je téměř neúčinná.
Proto mi 10g navíc v uchu nepřišlo jako tragicky moc, při celkové velice slušné hmotnosti.