První polanecká...

Poslední květnovou sobotu se 12 statečných sešlo na letišti Polance nad Odrou, aby na zdejší první letošní soutěži zamíchali pořadím národního žebříčku RCEV :) No, tedy, zamíchali... Stálice prvních příček Radim Barč jen potvrdil svou neotřesitelnou pozici, ale klidný rozhodně nebyl... Začněme ale od začátku...

Předpověď počasí slibovala poměrně ucházející podmínky, a tak se všech 12 přihlášených dostavilo před devátou po nové příjezdové cestě na polaneckou plochu... Ačkoliv, abychom byli přesní, 11 přijelo před devátou a dvanáctý David Kovář, proslulý svou nechutí k rannímu vstávání, se v oblaku prachu zvířeném na polní cestě jeho zběsilou jízdou, zjevil na ploše minutu po deváté, ale během dalších 5 minut už stál na startovním bodu připraven k boji :) 

Zahájeno bylo místní specialitou, "polaneckým násedem"... Všude jinde se na nástupu stojí, v polance se posledních pár soutěží vždy a do jednoho sedí.... kromě ředitele, ten si to odkecá vestoje :) Dle poslední módy se i zde zvolila koncepce více základních letů bez finále a musím říct, že mě osobně se to líbí čím dál tím víc :) Létalo se tedy na 6 kol, po 4 pilotech ve třech skupinách. Díky už téměř typickému polaneckému "větříku" to nebylo o kroužení bublin a vypínacích výškách, které si lze snadno splést s číslem bot, ale termika byla a bylo nutno ji hledat, pokud jste nechtěli být dole v půlce pracovního času (a někdy i mnohem, mnohem dříve). Kdo našel, měl na chvíli vystaráno, ale jistotu neměl, protože i ze stratosférických výšek přicházely náhlé splachovací klesáky. Kdo včas neutekl, hořce zaplakal :) Mnohdy to byl boj o každou vteřinu jen pár metrů nad plochou. Ke slovu přicházely i opakovačky po druhé minutě a zkoušení, jestli ten vzduch nebude vlevo lepší než ty sr...ky vpravo :)

K vidění a pobavení přihlížejících byly i situace typu "Ivo Kurečka jde na přistání...... a tak ne, ještě dělá jedno kolečko..... a hele, tak von dělá druhé.....". Mno.... vydržel v těch 10 metrech "kolečkovat" skoro dvě minuty :)

Případně jste slyšleli pomocníka od vedle "Jo, Peťa Slezák už je dole ve dvaceti metrech, to máš dobrý....." Za tři minuty se ze stejného místa ozvalo "Hele, není to dobrý, on je tam pořád... " :) Díky zrádným větrným proudům byly i přistání mimo dosah pásky s efektními akrobatickými vložkami celkem častým jevem a agroturistika se pěstovala bez rozdílu věku a vyznání - ještě že to pole hnojili až po poledni :). 

Abychom ale nebyli k Polance nespravedliví, tak i brutální termické výtahy se daly nacházet, ať už s pomocí ptačích pátračů nebo jen tak náhodou - spoléhat na ty ludry vlaštovky není vždycky výhra, ale to opeřené cosi (káně, luňák, krahujec?? :) ) pod lesem mi to našlo ve čtvrtém kole krásně - a kdyby nebylo Davida Kováře, který se bleskově připojil a vydržel tam o 4 vteřiny déle a deset bodů přesněji, bylo by to ještě krásnější :). A nakonec, i když o pár kilometrů (pár jsou dva) dále zuřily přívalové deště, na nás se sneslo jen pár nevinných kapek... Po převážnou část dne pralo slunko jako zběsilé a absence opalovacího krému se na nejednom z účastníků projevila změnou zbarvení :) 

Suma sumárum boj s přírodními živly zde nebyl tak lítý jako jinde a pokud se nemýlím, přežili jej piloti i letadla vcelku ve zdraví, vím tedy jen o jednom načatém křídle u Ivoše a o Martinově nové koncepci překlápěcí směrovky (což je luxusní vychytávka - když potřebujete, překlopíte směrovku dolů nebo do strany - možná to příští sezónu bude hit :) ) 

Pořadí se, jak už to tak bývá, míchalo po každém letu, jen na první pozici se s tisícovkovou dominancí od začátku až do konce neotřesitelně držel Radim Barč. Pravda, ke konci už začal být malinko nervózní, ale snaha Dinotýmu (ve značně okleštěném složení Kovář-Koláska) sebrat Polance většinu cenných kovů nakonec úplně nedopadla, ale počkejte, my vám ještě ukážem :) :) Poháry totiž byly rozděleny spravedlivě mezi všechny zúčastněné kluby - na třetí místo se nakonec probojoval Kamil Kičmer s fungl novým speciálem. Došlo i k jednomu docela zajímavému jevu - alespoň jednu tisícovku měl každý soutěžící :)

Výsledné pořadí se nakonec na první extra-bodované šestici vylouplo takto:

1. Radim Barč 

2. Petr Koláska 

3. Kamil Kičmer 

4. David Kovář 

5. Ivo Kurečka 

6. Libor Kristián 

Vzhledem k hrozícímu dešti a strachu, že budeme muset na letišti po zmoknutí příjezdové polňačky nocovat, se hned po posledním letu zahájila skupinová akce "sbal co můžeš", která sice byla nakonec zbytečná (déšť to vzal jinudy), ale vedla k rekordnímu času úklidu letiště. 

A na závěr ještě týmu polaneckých organizátorů ve složení Stryk, Osoba a Vyležík patří díky za bezproblémový a hladký průběh, teplé kafe a obsluhu všeho toho technického haraburdí, Radimovi a celé Polance pak za povedenou soutěž....

Na 27. červen objednat vítr o 3 metry méně a bude to dokonalé :) 

Celkové výsledky

Fotky Radima Barče a Petra Slezáka

Článek Radima Barče na stránkách LMK Polanka

• Předchozí
• Další