5 let, ano ano ... Je to téměř přesně 5 let, co jsem (společně s letitým parťákem Petrem Koláskou) organizoval soutěž RCEV a Dinu. Od té doby se pár věcí změnilo, vzniklo pár kategorií, odešlo pár kamarádů letců :(, narodilo se pár dětí, vyměnilo se pár zaměstání a postavilo se pár domů. I přes to vše ale pilot, v hlubinách své duše, zůstává pilotem, a třeba právě proto jsem každou cestu autem koukal na louky okolo, na kroužící ptáky, na každý pěkný termický mrak a říkal si, že jednou i v novém bydlišti uspořádám soutěž.

Olomoucko, resp Haná má jednu "nevýhodu" a tou je, že je tady vše úrodné, a najít místo, kde není chmel, obilí, řepka, hrách, nebo zkrátka les je fakt problém. Proto mi trvalo zhruba 3 roky, než se podařilo s téměř desítkou vesnic okolo mého bydliště vykomunikovat letiště ve vedlejší vesnici, a to Doloplazy u Olomouce.  Jedná se o menší vesnici, kde mají krásné fotbalové hřiště, vedle sportovní a workoutové hriště, a plácek, kde bude za pár let stát sportovní hala. A právě tento plácek se stal dějištěm první, a snad ne poslední, Hanácké termiky.

Tak jo, dlouho jsem nic nenapsal (a kromě Vaška Jeništy na to všichni prdíte), takže to musím opět zachraňovat. No, ono se těžko něco píše, když nikam nejezdím :-D. To je pořád : ještě udělám doma tamto, ještě je malej nemocnej, ještě musím tam a tam, ještě... no a najednou je konec sezóny a vy jste vlastně nikde nebyli. Já konkrétně jsem byl 23.4 na RCEP v Uničově, kde jsme dopadl jak sedláci u Chlumce, a podruhé včera v Polance na RCEV. Jó, bláhově jsem se tam s klukama hádal, že jsem byl na prvním díle Nakládače a prd, ono to bylo před rokem :-D tak se jim tímto jménem našeho podniku Katoda Olomóc omlouvám.

Občas jsem si ale čas na polétání "za barákem" našel a párkár do měsíce si šel na půl  hoďky "zapůšťat" abych nevyšel úplně ze cviku.  Možná to bylo tím, že jsem toho moc nenalítal, nebo že jsem přešel na jinou vysílačku (o tom bude článek později) nebo tím, že jsem zestárl, každopádně jsem se pořád né a ne něnjak vnitřne spokojit s aktuálním letadlem, resp svými výkony.

K uspořádání vrcholné soutěže pro všechny piloty z Česka nestačí být zkušený modelář a dobrý manažer. To, že hlavní organizátoři MČR RCEV 2022 Kamil Kičmer z LMK Ikarus Ostrava a „jeho pravá ruka“ Radim Barč z LMK Polanka byli pro tento úkol nejlepší volbou, jsme věděli již říjnu 2021, kdy trenér Radek Novotný tuto informaci na www.stoupak.cz zveřejnil. Základní starost pořadatelů však začíná u zajištění dostatečně velké letové plochy s přilehlým místem pro kemp a zázemí účastníků. Jasnou volbou bylo v době rozhodnutí o uspořádání mistroství vyzkoušené letiště Trnávka (LKTRNA). Jde o neveřejnou plochu pro SLZ využívanou modeláři. I když leží v řízeném okrsku letiště Ostrava – Mošnov, nebyl až do roku 2022 s organizováním modelářských soutěží na Trnávce problém.

Prý jsem si psaní článku vylosoval tím, že jsem vyhrál. Nejlepší články stejně umí psát Honza Kubica, tak se tu pokusím jen o krátké „telegrafické“ shrnutí. :)

Počasí na sobotu vypadalo už z předpovědí luxusně, a taky že jo. Horko až 30 stupňů, vítr 1-2 metry, a totálně vymetená modrá obloha.

ALE, vzduch pěkně divný, zrádný. Při tréninku ráno před soutěži jsem asi z 8 startů nálétal snad jen jednou. Nenosilo to, a byla k tomu nějak velká přitažlivost zemská.

Lety podle toho taky vypadaly. Jen pár borců se dokázalo vyhnout totálním splachovákům, a nalétat všechny plné časy. Osobně jsem si bezradnou chvilku vybral hned dvakrát, z výšky přes 120m jsem nalétal ani ne 3 minuty. Naštěstí se mi ty 2 průserovky vešly do jednoho (třetího) kola, když jsem si dal stejnou plívu i v opakovačce. Zbytek se už dal.

Tak po dlouhé době máte opět možnost si přečíst nějaký můj výtvor stvořeny z bohatých zážitků na soutěži, kam se občas podaří vyrazit a nasbírat podklady pro sepsání nějakého, dozajista velmi působivého, čtení. Samozřejmě bych opět rád apeloval na všechny naše letce, kteří by se chtěli podělit o zážitky ze soutěže ať se nebojí, a prostě se mi ozvou, a něco spolu vymyslíme.

Takže jdeme na to :)

Polanecký nakládač, nebo spíše Polanecká nakládačka. Tak by se dalo nazvat dnešní soutěžení na již tradičním místě v Polance nad Odrou. Letiště dobře známé mnohým soutěžícím za různých povětrnostních podmínek. Tentokráte to Radim vymyslel velmi dobře, a mezi deštivým pátkem, a beznadějnou nedělí domluvil skvělé slunečné počasí na sobotu, a  tak jsem naprosto luxusně spálený !

Po Dinu a Polance přichází na Moravě řada na Letní výškoměry, pořádané LMK Ikarus. Název je v tuto dobu trochu divný, ale je to tím, že soutěž byla v létě v kolizi s MČR F5J, a tak došlo k posunu termínu. Termín jsme záměrně posunuli na víkend kdy jsme měli plánovanou soutěž F5J, tak ať si usnadníme přípravy, a zajištění všeho potřebného. Spousta pilotů ještě při F5J létá i RCEV, tak si užijí krásný, letecký víkend, mysleli jsme si. Ale to bychom z plánování termínů našich soutěží na deštivé víkendy nemohli udělat tradici.

Takže v sobotu po příjezdu na plochu, kontrole meteoradaru, potvrzení si informace ohledně deště na celý den s věží na letišti Leoše Janáčka v Mošnově, všechny obvoláváme a posouváme termín na příští neděli. Jedeme domů a doufáme, že aspoň zítra se to na RCEV povede. Povedlo, po příjezdu na plochu v 7:00 teploměr ukazuje 5°C. Vítr je okolo 4m/s. Vystupujeme z auta a oblékáme si vše co jsme si na oblečení vzali s sebou. (Série fotek kdy se Martin obléká). Po vybudování zázemí se sjíždějí první účastníci. Všichni mají stejné pocity, a hledají vše na snížení vlivu studeného větru.

"Vše v jednom" naprosto přesně vystihuje druhou letošní soutěž RCEV na Dinu v Orlové. Kdo na tomto letišti někdy byl, ví, že to není jen obyčejné letiště, ale má v okolí vše, co chcete i nechcete u letiště mít :) Rovinku nad plochou, dolinku vedle letiště, nafoukávaný svah směrem po větru, vysoké stromy, od kterých se odráží termika, ale i zákeřné rotorové dolinky nebo éro-lapky (stromky a keře, které k sobě přichytí letadlo, jakmile se přiblíží :-D)

Pokud ještě do tohoto balíčku přidáte i ranní bezvětří a zimu, a odpolední smažení se na slunci s termickými i netermickými větry vanoucími na letišti a z toho plynoucí stoupáky široké, úzké i velmi rychle klesavé, dostanete prostě ono all-in-one řešení, které vás proklepne jako na žádném jiném letišti v ČR ;)

No a do třetice nesmíme zapomenout na organizátora, který to celé v podstatě organizuje "vše v jednom člověku", a to je Petr Koláska, který rok co rok zvládá neuvěřitelné množství úkonů, aby jsme si mohli zalétat. Sám poseká letiště, sám ho ráno v pět pohrabe, poté vybalí stan, aparaturu, přistávací pásky, výsledkový monitor, nastartuje centrálu, ohřeje vodu na párky a zapojí rychlovarnou konvici na kávu, sám zapisuje výsledky a nakonec i sám vyhraje ? Whoho ..

A jestli ještě někdo napíše, že je organizace soutěže v jejich klubu nereálná, dostane odemne přes obličej výškovkou mého letadla ! Stačí pouze chtít... a my všichni Petrovi velmi děkujeme, jsi masér !! 

Dobrý den všem čtenářům a čtenářkám.

Klub LMK Polanka pořádá soutěže už mnoho let. Nutno podotknout, že vždy s velkým přehledem, precizností, disciplínou, ale hlavně v dobré atmosféře. Proto na jejich soutěže tak rád jezdím. Aby to každým rokem bylo zajímavější, a byla nová motivace, vymýšlejí nové výzvy. Pro tento rok vymysleli seriál tří soutěží v kategorii RCEV, a ten kdo v celkovém součtu získá nejvíce bodů, obdrží zvláštní cenu a bude oceněn titulem „Polanecký nakládač“.

Už zase stejný první odstavec jako minule, proč? Pro připomenutí hlavní myšlenky třídílného seriálu Polaneckého nakládače. Radim nechal klasicky otevřít přihlášky, a tak využívám první možnost k přihlášení. Bude to týden po MČR RCEV, většina pilotů se této akce roku zúčastnila, budou všichni excelentně připraveni a bude to opět skvělá soutěž. Já se na MČR RCEV těšil celý rok, bohužel jsem tam být nemohl. Tak si aspoň užiji závěr tohoto seriálu, říkám si.

Dobrý den všem čtenářům a čtenářkám.

Klub LMK Polanka pořádá soutěže už mnoho let. Nutno podotknout, že vždy s velkým přehledem, precizností, disciplínou, ale hlavně v dobré atmosféře. Proto na jejich soutěže tak rád jezdím. Aby to každým rokem bylo zajímavější, a byla nová motivace, vymýšlejí nové výzvy. Pro tento rok vymysleli seriál tří soutěží v kategorii RCEV, a ten kdo v celkovém součtu získá nejvíce bodů, obdrží zvláštní cenu a bude oceněn titulem „Polanecký nakládač“.

První odstavec stejný jako minule, proč? Pro připomenutí hlavní myšlenky třídílného seriálu Polaneckého nakládače. Radim nechal klasicky otevřít přihlášky, a tak využívám první možnost k přihlášení. Těšíme se na druhý díl a na další cenné body. S napětím sleduji kdo se přihlásí, a kdo bude mít třeba dovolenou. Rivalita je rivalita. Den před uzavřením přihlášek je počet soutěžících 22. Gratuluji Radimovi za krásnou účast. To že konečné číslo bude 28 myslím nenapadlo nikoho. Na tuto kategorii je to nezvykle hodně. Díky všem, že tato kategorie zažívá opět vzestupnou tendenci zájmu.

Dobrý den všem čtenářům a čtenářkám.

Klub LMK Polanka pořádá soutěže už mnoho let. Nutno podotknout, že vždy s velkým přehledem, precizností, disciplínou, ale hlavně v dobré atmosféře. Proto na jejich soutěže tak rád jezdím. Aby to každým rokem bylo zajímavější, a byla nová motivace, vymýšlejí nové výzvy. Pro tento rok vymysleli seriál tří soutěží v kategorii RCEV, a ten kdo v celkovém součtu získá nejvíce bodů, obdrží zvláštní cenu a bude oceněn titulem „Polanecký nakládač“.

Týden před soutěží si procházím jména přihlášených, a říkám si, je to super, spousta kamarádů, spousta konkurence, bude to zase zajímavá soutěž. V propozicích se píše o startovném 100Kč, a občerstvení opět nikde. Ještě že se v RCEV může opakovat, a člověk si za tu 100 aspoň zalítá. ?