RCEV Dino #2 - Vše v jednom :)

"Vše v jednom" naprosto přesně vystihuje druhou letošní soutěž RCEV na Dinu v Orlové. Kdo na tomto letišti někdy byl, ví, že to není jen obyčejné letiště, ale má v okolí vše, co chcete i nechcete u letiště mít :) Rovinku nad plochou, dolinku vedle letiště, nafoukávaný svah směrem po větru, vysoké stromy, od kterých se odráží termika, ale i zákeřné rotorové dolinky nebo éro-lapky (stromky a keře, které k sobě přichytí letadlo, jakmile se přiblíží :-D)

Pokud ještě do tohoto balíčku přidáte i ranní bezvětří a zimu, a odpolední smažení se na slunci s termickými i netermickými větry vanoucími na letišti a z toho plynoucí stoupáky široké, úzké i velmi rychle klesavé, dostanete prostě ono all-in-one řešení, které vás proklepne jako na žádném jiném letišti v ČR ;)

No a do třetice nesmíme zapomenout na organizátora, který to celé v podstatě organizuje "vše v jednom člověku", a to je Petr Koláska, který rok co rok zvládá neuvěřitelné množství úkonů, aby jsme si mohli zalétat. Sám poseká letiště, sám ho ráno v pět pohrabe, poté vybalí stan, aparaturu, přistávací pásky, výsledkový monitor, nastartuje centrálu, ohřeje vodu na párky a zapojí rychlovarnou konvici na kávu, sám zapisuje výsledky a nakonec i sám vyhraje ? Whoho ..

A jestli ještě někdo napíše, že je organizace soutěže v jejich klubu nereálná, dostane odemne přes obličej výškovkou mého letadla ! Stačí pouze chtít... a my všichni Petrovi velmi děkujeme, jsi masér !! 

S mou malou pomocí v podobě vytištěných kartiček jsme v devět vyhlásili nástup pro 19 přihlášených soutěžících, po pěti startovištích a šesti kolech bez škrtání. Vše domluveno, ujednáno a jde se na věc. První lety byly více než optimistické, a bohužel i velmi krátké. Termiky bylo z rána pomálu, i když slunce svítilo, a tak se začalo létat trošku výše, než bych očekával vzhledem k počasí. No a protože jsme na Dinu, a byl to předposlední letní den, počasí si s námi zahrávalo jak chtělo. Někdy termika že se muselo shazovat, jindy zase úzké rozbité stoupáčky sotva na otáčku. Pak klesák, že jste stihli i opakovací let, a to vše pod pět minut letu za oba .. zkrátka divočina jako vždy.

Bohužel bylo i dost bouraček vlivem větru, pár záletů na stromy, pár křížení při přistání a následných karambolů. Celkově to bylo takove poměrně divoké, co se týče pilotování, a i já jsem se už kolikrát obával, že budu potřebovat stromolezecké vybavení. Nakonec ale vše dopadlo poměrně dobře, všichni jsme se nakonec shledali u vyhlášení soutěže a nikdo se neztratil v hlubinách okolní bujné vegetace.

Pár potřehů ze soutěže je zde : 

- Pokud letíte na přistání, a dejme tomu dvě vteřiny před dotykem se zemí se jemně dotknete křídly s druhým letadlem, není možné (dle mého), aby jste přistáli, podívali se okolo, pomocník změřil přistání, a vy se pak zeptali druhého "postiženého", zda opakujete. Chápu, že je to pro ostřílené letce známá věc, ale křičet "REFLY" se musí OKAMŽITĚ, nikoli po scénáří viz výše.

- Pokud se vynoří na letišti skupinka pětí dětí spoluobčanů, je dobré si stanovit "securiťáka". Ony sice byly neškodné, ale když se rozprchnou po letištni, těžko vše uhlídáte. Tím tedy apeluji na všehny, aby jsme si nenechávali volně ložené věci na kterémkoliv letišti. Již několikrát jsme byli svědky (nebo četli), jak se na modelářských akcích krade !!!

- Párky jsou na letišti extrémně lahodné, a pokud je uděláte, zaděláte na problému jinému klubu, který je nyní bude muset mít také :-D (zdravíme Polanku)

No, kdo nakonec vyhrál jsem již zmínil. Byl to Petr Koláska, muž mnoha dovedností, který si první místo zajistil až přímým soubojem s do té doby vedoucím Petrem Šnyrichem, když jako jediný ve skupině vydržel ve vzduchu o pět minut více, a zaslouženě vyhrál. Druhý byl Kamil Kičmer (jak byly párky dobré, že ? :)) a třetí místo obsadil Miroslav Prašivka.

Takže ještě jednou díky za tu báječnou one man show.

Video LMK Polanka ZDE

Výsledky ZDE

https://www.youtube.com/watch?v=iaX5wctUoqA

• Předchozí
• Další