Ostravská podzimní F5J

Po celé, myslím si velice zajímavé sezóně, přichází čas se v rámci soutěží sejít letos naposledy.

Tak jako F5J, tak úplně stejně ve stejném termínu uzavírají letošní sezónu přátelé v Modelparku Suché, kategorii RCEV. 

Co se týká počasí, nemohli jsme zvolit lepší termín. Předpověď je úžasná, slunečno, teploty kolem 20 °C, skoro bezvětří. K počasí se ještě vrátím. Přípravy začínají cca týden předem, zajistit ceny, poháry, občerstvení, a vše potřebné. Přihlášky jsou otevřeny včas, posunutí termínu bohužel z osobních důvodů, se nakonec vyplatilo. Týden před soutěží to sice s počtem účastníků nevypadá moc slavně, ale asi díky počasí se to těsně před soutěží lepší a konečný počet 31 včetně jednoho juniora je fajn.

Ráno, už v klasickém složení Kamil Kičmer, Martin Vohralík a Mirek Prašivka, vyrážíme na Trnávku. Vítá nás kouzelný východ slunce, a Jirka Kačírek na traktorku, dolaďující výšku trávníků, tak aby bylo vše na 1. Jirko děkujeme za super servis a celkovou podporu. Spolupráce v letošní sezóně si zaslouží pochvalu. Koordinace soutěže a obsluhy PC se ujal Jarda Osoba, a vše fungovalo na jedničku. Za což mu patří velký dík.

Účastníci jsou na místě, všichni zaregistrováni, skládáme modely, testujeme vzduch, vyhlašujeme nástup, rychlé upřesnění pravidel a stanovení jury, a v 9:10 start prvního kola. Soutěž je naplánována na 6 základních kol a 3 finálová, samozřejmě jsou i obavy, abychom to stihli, ale co už, je krásná sobota, tak proč si celý den pořádně nezalítat, a neužít si to se všemi přáteli až do večera. Rodina Malčíků přijela tradičně s karavanem, a hned se ptali, jestli budeme lítat i v neděli, když má být zase tak krásně. Bohužel tam měli místní závěr sezóny, takže to nebylo možné.

První lety byly ve znamení hledání lepšího vzduchu, i přes krásné počasí termika nebyla nijak výrazná. Vypíná se lehce nad 100 m, někdo výš, někdo níž, tak jak se kdo cítí. Vše jde jak na drátkách, všichni si to užívají.

Soutěž jak stvořená pro testování… Martin konečně našel odvahu a létá s novým Hybridem, tentokrát tedy Zlatonkou, a musím říct, že velice dobře, a Aleš testuje zbrusu nový kompozit Asperatus, a taky hodně dobrý, testuje ho, co se do něj vejde, a výrobce dostal úžasnou zpětnou vazbu ve všech směrech. Otestoval jak letové vlastnosti, tak nastavení modelu, tak jeho pevnost při sestupu z termiky, tak při nešetrném přistání, (nevydržel ). Ale vše je opravitelné.

Okolo 11:00 děláme tradiční pauzu na klobásky, odpočinek, kávu, diskuzi, a hecování do dalších kol. Přichází čas i na společnou fotku, ať máme na co vzpomínat.

Zmínil jsem počasí. Opravdu úžasné, na polovinu října skoro letní, někdo tam zmínil, že na jižní Moravě kvetou stromy, na Trnávce taky rozkvetl jeden strom, a vyrostly na něm hned dva modely. Jeden už v pátek EXTRA 300, tuším že 2,5m a v sobotu Petr Koláska předvedl ukázkové přistání do koruny stromu se svou Alegrii. Myslím, že to zhodnotil slovy „jako když do drtiče větví hodíte balík pastelek“, ale po přivolání stromolezců a profesionální práci, kdy mu ji hodili do vzduchu a on přistál bez sebemenšího poškození na zem, tomu nikdo nevěřil, že ani Oracover nebyl poškozen.

No a po veškeré této zábavě jsme měli za sebou šest základních kol, a všichni byli do poslední chvíle zvědaví kdo půjde do finále. Ukázkové lety předvedl jediný junior Jarda Vostřel, jak by taky ne, vždyť je to letošní mistr světa v F3J, a bylo to vidět. Ono, když se z šesti základních kol škrtá jako nejhorší výsledek 1 000, tak není třeba nic dodávat.

Po sečtení, a kontrole, se mohlo do finále. Zde ti co se tam probojovali : Vostřel Jaroslav, Malčík Radek, Malčík Zdeněk, Nahodil Antonín, Gruman Petr, Matula Ondra, Hlavinka Tomáš, Vojkůvka Zdeněk.

A pojďme na to, klasické finále, takže taktika co nejníž, hledání termiky, začíná se kroužit, nevím proč to dělají, vždyť tam nic není, aha takže je, dlouho se krouží ve stejné výšce, a stoupá se pomalinku, trpělivost přináší ovoce. Není se co divit, začínali jsme se sluncem na východě, a končíme se sluncem na západě, krouží se bohužel přímo do slunce, takže každý využívá veškeré dostupné prostředky pro zastínění slunce. Kluci jste skvělí, smekám.

Ve stejném duchu jdou všechny tři finálové lety. Někdo zvolil dobrý směr a nalítal, někdo ne. Jen Jarda Vostřel má vše komplikované technickými problémy a ve dvou letech mění dvě serva. Vše ale zvládl profesionálně, a s Radkem se hecují kdo půjde níž. Bohužel druhý let mu nevyšel, ale souboj to byl hodný mistrů.

Končíme poslední let, počítáme, kontrolujeme, mezi tím už uklízíme, protož soumrak se blíží.

A jak to dopadlo?

1. Malčík Radek
2. Matula Ondra
3. Hlavinka Tomáš
4. Gruman Petr
5. Malčík Zdeněk
6. Vostřel Jaroslav
7. Vojkůvka Zdeněk
8. Nahodil Antonín

Vyhlašujeme výsledky, předáváme ceny v podobě tradičních drobností v taškách všem finalistům, poháry na stupně vítězů, loučíme se, užili jsme si to, a mohli opět srovnat své výkony. Tak zase za rok, s bezva partou, která se nebojí vypínat ve výškách dle odvahy a svých možností, hledat termiku v malých výškách a až pak stoupat k oblakům.

Pánové díky za super sobotu a ukázkové zakončení sezóny 2018.

Kamil Kičmer

• Předchozí
• Další