MČR RCEO - Docela dobrý a pohoda

Přiznám se, že jsem zaměřený spíše na ty "těžší" kategorie než je RCEO, ale po absolvování MČR RCEO musím trošku sebekriticky přiznat, že ta kategorie zase taková snadná není, jak se zdá. Předem je třeba říci, že jsem se na tuto soutěž rozhodl jet na poslední chvíli, kdy jsem zvažoval nad F5J v rakouském Oberpullendorfu, nebo právě nedalekým MČR v kategorii RCEO. Nakonec vyhrála zvědavost, i troška lenosti a jelo se kousek za Olomouc, konkrétně do Dětřichova poblíž Uničova. Chvíli po osmé hodině ranní jsem dorazil na letiště místního leteckého klubu a aut už tam byla pěkná řada, rozhodně více než na klasickém závodu RCEV nebo RCEK. Bylo tam totiž nakonec celkem 34 pilotů, což je opravdu pěkné číslo!

Po příjezdu se tedy jdu zaregistrovat. Dostanu do ruky papírek a "vypiš si sám" :) Koukám, vypisuji jméno, licenci, kanál a klub. Žádné registrace předem, žádné přihlášky. Kdo příjde ten letá, to jsem nějaký pátek nezažil. Chvíli poté je vyhlášen nástup a oznámí se počet kol a kolik se škrtá (8 z toho 1 škrtací), ukáží se body a jde se na věc.

Abych shrnul o co jde, tak pracovní čas je celkem 8 minut a z toho musíte nalétat 5 minut a přistát do kruhu s max. 100 bodů. Celkem tedy jde za kolo dostat 400 bodů. Nic se nepřepočítává, dokonce se tady ani neměnili startoviště, zkrátka se netočilo. Ten, kdo čekal nějaké rozlosování předem, byl zklamán, nic takového tady nebylo. Stejně tak o průběžné výsledky během závodu tady byla nouze. Byl jsem z toho trošku rozpačitý, neboť jediným ukazatel toho kdy letím, bylo to, že se kolega letící kolo přede mnou zvedl a tak jsem věděl, že za pět minut letím také. Musel jsem tedy doufat, že on sleduje pilně svého kolegu, který jde předním atd. :) 

Jako jo, je to tady jiné, dost jiné .. Neříkám jestli dobré nebo špatné, zkrátka jiné. Chodíte na startoviště sami, neboť je vám našeptávač k ničemu, start letu je pouze na vás. Na začátku pracáku se jen suše oznámí řevem "začátek pracovního času teď" a to je vše. Já každé kolo vyčkával tak minutu, až odletěli všichni ostatní a poté jsem startoval. Mělo to tu výhodu, že se mi na přistání nikdo nemotal do dráhy letu, neboť už byli na zemi. Všude panuje takový klid, i když si nemyslím, že jinde třeba právě v RCEV nebo dokonce F5J je nějaký stres. Rozdíl je zřejmý i v zázemí soutěžících. Zatímco na před chvíli zmíněných akcích je letištní plocha poseta karavany, přívěsy, stany velkých i malých rozměrů, zkrátka takový malý woodstock, tak tady to bylo jen o pár slunečnících.

Abych se věnoval i samotné soutěži, a ne jen zázemí a celkovému stylu létání, tak obligatní fáze nalítej 5 minut není jednoduchá. Včera bylo opravdu termické počasí, a to s sebou nese i klesáky. Klesáky pár lidí potrápilo a nenalétali 5 minut. Já osobně jsem lítal opravdu na zbabělce a kolikrát jsem motoroval i 45 vteřin, aby to vyšlo.

Další fázi je přistání, která Alfou i Omegou celé této kategorie. Do půl metrů sto bodů, pak o pět méně atd. V osmi kolech je jistý prostor pro chyby, tím myslím, že můžete přistát parkrát (doslova) za 95, ale konkurence je krutá. Jak jsem záhy zjistil. Tak to tak lehké není. Aby bylo přistání super, je třeba i trefit již zmíněný čas pokud možno přesně v 5:00. Přelétání nevadí a nehraje roli. Dvě kola mi trvalo, než jsem si to v hlavě urovnal a už s érem nemlátil v 59, abych náhodou neměl nulu.

Když to dále vše dohromady a chcete to někam ve výsledovce dotáhout, tak je třeba mít nejlépe 8x 399 bodů. Zkrátká jet do plna kolo za kolem.

Zajímavé také bylo, kolik letadel tam "zařvalo." Pokud jsem dobře počítal, tak minimálně 4 letadla a pár ještě při přistání hodilo "záda," čímž si vykoledoval soutěžící nulu za přistání a ještě dost často i poškození modelů.

Co se techniky týče, tak to nebylo jako u nás, kde se to hemží Daidaly, případně Zeny, Tílie nebo u F5J Storky, Pike Perfectiony atp. Tady to bylo "co domov dal" od malých pěnovek, přes Daidaly, dřeváky, až po větší větroně různých značek a výrobců.

Nebudeme to natahovat dále, já jsem po osmi kolech a seškrtání, ztrácel jen pouhých 14 bodů!! Říkám si, že to asi není špatné, ale vzhledem k absenci jakéhokoliv přehledu nebo výsledků jen tápu jak to asi bude. Jsem si jist, že musí být větší "maséři" v této kategorii a taky že jo.

Vyhlašují se výsledky a já trnu zda budu vůbec na bedně.

Nakonec se Mistrem České Republiky v kategorii RCEO Stává Radek Vašíček st. z MK Uničov, vícemistrem ČR se stává Aleš Krátký z LMK Dinoklub a třetí místo obsadil Zdeněk Vojkůvka z LMK Prostějov

1. Vašíček Radek st. - MK Uničov - 2792 / 2800 b.
2. Aleš Krátký - LMK Dinoklub - 2786 / 2800 b.
3. Vojkůvka Zdeněk LMK Prostějov - 2773 / 2800 b.

Nakonec to dopadá relativně dobře. Mohlo by to být lepší, ale přiznejme si to zcela upřímně: Na prvního nemám ani omylem. Jeho výkon je bechderoucí a upřímně gratuluji.

Soutěž jako taková byla "v pohodě." Bez výsledků se stresuju stejně jako s výsledky, takže tady žádná změna. Během letu nervím taky stejně a u přistání jak by smet. Trošku mi vadila ta neiformovanost, nerotace, a vůbec celková nevědomost, ale je to asi jen o zvyku. Soutěž nám obohatili paraglidisté a ultralight, který vzlétal i přistával na vedlejší ploše. Děkujeme pořadatelům za možnost občerstvení. Byl zajištěn dostatek tekutin a na oběd jsme si pochutnali na guláši. Podtrženo shrnuto: dobrý, když bude volno v kalendáři rád zavítám RCEO znova.

Děkuji pořadatelům a všem soutěžícím za příjemnou sobotu.

Fotky zde, výsledky zde

• Předchozí