3 x RCEO - MČR Třebíč, Olomouc, Strážnice

Během posledních 4 týdnů jsem si odskočil na 3 závody RCEO. Třikrát to samé, a přesto třikrát tak rozdílné ...

Začneme od první soutěže, a to Strážnice (LMK Louka). Soutěž byla v neděli 26.7.2015 hned po soutěži RCEV na Dinu. Dohodli jsme se s Kristiánem Zemančíkem, že když nám to tak krásně šlo (1. a 2.) tak využijeme brilantní formy a vyprášíme kluky z jihu. Jóó chyba lávky. Vyrážíme na dvě hodiny dlouhou cestu, kocháme se přírodou, těšíme se jak si zalétáme po pěkné sobotě na Dinu, kdy slunce pražilo jako kráva. Dorážíme na místo, vystupujeme a začínáme klepat kosu. Taková zima, že sem si myslel že začne sněžit. Klepal jsem se v tričku a kráťasách na letišti, a navíc celý rozmrzelý jak krutě fouká. No co, tak to alespoň vyřadí pár soupeřů si říkáme. Procházíme k centrálnímu stolíku na registraci, a potkáváme zde dokonce i tváře ze Slovenska. Začínáme tušit, že to žádná prča nebude. Dáváme testovací let, nosí to, lítá to. Já si říkám, že 30 vteřin bude stačit a výškoměr nechávám. Kristián ho prozíravě vyndává a jdeme na věc.

První kolo, letím plných 30 vteřin než vypne výškoměr. Srovnám letadlo, a koukám ... koukám jako blázen :-D začínám tušit drobný problém a mezi ostatními kolegy trapas :) sypu se jako strouhaný sýr na špagety a než se rozhoupu opakovat, tak je téměř třetí minuta. Rychle rozlepuji kabinu, rozpojuji výškoměr, zapojuji výškoměr, zalepuji kabinu a házím .... bohužel se motorový čas nezapočítává do celkového a tak je jasné, že max to nebude. Vypínám, letím a co nevidím. Z dálky pozoruji na letadle cosi visícího. Říkám si vrtule ? ta není bílá, tak že by výškoměr ? ten není tak velký. Letím blíže a už tuším .. z letadla mi visí kompletně vše. Nějak blbě jsem přilepil kabinu, ta vyskočila a při narovnání letadla po stoupání se vše katapultovalo ven a visel tak regulátor, výškoměr, baterie. Vše krásně pod letadlem :) trapas vrcholí, letadlo s snáší k zemi pod rouškou posměchu nejen kolegů, ale hlavně mě samotného :) Taková blbost se mi už dlouho nepovedla :)

Tolik k mému výkonu, pak už to nebylo o moc lepší a tak jsem se spíše jen koukal a mrzl. Ostatní létali jako draci a jako jediný RCEV tělísko v ohni byl právě kolega Kristián. Měl našláplo moc dobře, stačilo poslední kolo přistát. Letíme, fouká jak kráva, říkám : Přistaň tyvole, a máš to doma. Opakuji přistaň. Uděláme nálet , trošku ho utáhneme a Fouk :) tak jak to sfouklo letadlo odletěla pryč i veškerá naděje na příčky nejvyšší. Oba sklopíme uši a jdeme balit.

Nakonec se s ukrutnými klesáky (a že jich bylo jak tento rok ještě nikdy!!) vypořádali :

1. Pavel Maňák
2. Peter Jurkovič ml.
3. Zdeněk Vojkůvka

My dva jsme zůstali na 5. a 6. místě. Hold komu není z hůry dáno, tomu není pomoci. Na vyhlášení jsme ale všichni dostali věcnou cenu a tak nejedeme domu s prázdnou. Každopádně tak jako tak, nebylo to vůbec jednoduché, a nalítat 5 minut se může zdát někdy opravdu nadlidský úkol :-D

O týden později 2.8.2015 byly RCEO v Olomouci. Na toto letiště to máme o pořádný kus blíže a docela jsme se těšili. Mělo totiž panovat naprosto klidné, bezvětrné počasí, plné termiky. Na teto soutěži se sešlo 22 pilotů a náš tým z minulého týdne rozšířil i Radek Malčík. Daly se očekávat kruté boje. Počasí, kdy nebyl v podstatě problém dolétat plný čas a přistát za plny vyloženě přálo bodovým masakrům. To nám opravdu pořádně ukazoval Petr Šnyrych, který to tam sázel jak brambory do řádků. Snažili jsme se s klukama co to šlo, lítali jsme jako draci, mlátili s tím o zem, zkoušeli horem dolem, ale Petr měl ten den sakra formu. Nakonec jsme si řekli, že nemá smysl se prát o první místo (stejně na něj nemáme :-D ) a uděláme si mini souboj mezi sebou. Ten smích, když se kolegovi smějete, že přital jen za 91, vy uděláte to samé, a po vás i třetí do party :) 

Ono jak jsem trapasil minulý týden, že nedolítám, tak Kristián Zemančík si taky stříhl solo letík. Koukám , hlásím sedmá (jj, sedmá ... vymysleli jsme dokonalý způsob počítání času na RCEO, vyletíte, MOTOR STOP, a už máte pátou... pak šestá, sedmá atd, zkrátka jako na F5J / RCEV). Takže hlásím sedmá, otočím se, koukám po větroních, mrknu kde je a on už skoro sedá :) taky pěkné splachovátko, nu což. 

Dolétali jsme, přesunuli jsme se do přilehlé restaurace kde jsme ve startovném dostali báječné občerstvení (díky) a čekali na výsledky.

1. Petr Šnyrych
2. Ondřej Matula
3. Aleš Krátký
4. Radek Malčík

Abych to shrnul, tak to byla fajn soutěž, nebyla kosa, vše fičelo, paráda. Na obou akcích to probíhalo zhruba stejně. Magnetická tabule, počty ručně, ale co mě nejvíce trápí je že se lítá "jen" pět kol na 4 startovištích. Přitom se téměř nikdy nepotkáte na přistání s někým jiným, neboť startujete každý jinak. Kdyby se lítalo 8 startovišť, můžeme létat klidně 7-8 kol a bez nějakého časového zdržení. Chápu ale, že jde o "pohodu atd" ale i tak no.... hold toť je můj pocit.

Zlatý hřeb mého putování po RCEO bylo tento týden 15.8.2015 MČR RCEO v Třebíči. Na tuto akci jsme měli jet opět s kolegou, ale bohužel jsem musel vyrazit sám. V šest ráno vyrážím směr brno. Obávám se kolon kvůli GP v Brně, ale naštěstí nic a tak dorážím na místo přesně v osm hodin. Hned po vystoupení z auta jsem odchycen abych si převzal lístek na jídlo a přihlásil se. Během chvíle je na ploše "rozlosování" a o chvíli později nástup.

Celkem je nás 26 soutěžících. Čekal jsem sice trošku více, ale bohužel se akce kryla s jinou RCEO soutěží a také s F5J v Dubnici (SK). Minulý rok se létalo, pokud se nepletu, osm kol. Očekávám stejné množství, nicméně se rozhoduje, že kvůli počasí se bude létat 5 kol. Předpověď jsem teda nezkoumal, ale přišlo mi to na MČR fakt málo :(  

Letiště je to moc pěkné, velké a co ? a opět 4 startoviště :( pak máte 7 skupin a soutěž se poměrně táhne. Když vemu v potaz to, že na F5J je 11 startoviště vedle sebe a lítá se se 4 metrovými letadly, tak by toto chtělo vážně asi trošku změnit. Mno, do toho mi nic není, a přežít se to dá. Organizace na této akci byla bezvadná. nikde jste nenosili a nedostávali papírky, vše fičelo jak mělo, Sorg počítal jako vzteklý (a to i proto, že se rozhodlo pro jeho použití až v půlce prvního kola - Díky kluci).

Hned od prvího kola se dostali na první tři místa kupodivu staré známe jména a to Šnyrych Petr, Krátký Aleš a Vojkůvka Zdeněk. Pořadí se moc nemíchalo. Co se ovšem měnilo bylo počasí. Z počátku bylo totální bezvětří, svítilo slunce, pak z ničehož nic začalo pršet, pak opět slunce, déšt, potom dokonce okolo hřmělo a blýskalo se. Panovaly obavy o to, zda se to vše stihne odlétat... Poslední 4 skupiny chytly docela solidní vítr a co čert nechtěl letěli v těch skupinách první tři piloti a stále nebylo nic rozhodnuto. První letěl Petr, napnutě stojíme na kraji plochy a čekáme jak se bude tvářit na přistání ... Vitr fičí, Petr se snaží a plácá s tím za 90 pokud se nepletu. Říkáme si s Zdeňkem, že máme šanci, stačí ji využít... Letím já. Čas je v pohodě, stačí přistát, nalétávám, soustředím se, bojuju s větrem a plác, 91. To bohužel nestačí a tak se má pozornost soustředí na třetího Zdeňka, neboť má stejně bodů jako já, a může nás porazit oba. Netrpělive sedíme, a čekáme jak to dopadne :)

Zdeněk je ale kolega a "zkonil" to stejně jako my dva, a tak se na předních pozicích nic nezměnilo.

Nakonec se tedy Mistrem České Republiky stává Šnyrych Petr, Vícemistrem Aleš Krátký a druhým vícemistrem Vojkůvka Zdeněk. Gratulace.

Celkově bych řekl, že soutěž sice nepatřila k extra těžkým, ale za to může počasí, které ovlivňuje, ostatně jako všechny letecké kategorie, z velké části. Když fouká, okamžitě vidíte ty velké bodové ztráty na přistání a naopak. Výkony na předních místech jsou ovšem obdivuhodné a zasluhují uznání (zvláště prvního)

Tak jako tak si myslím, že všechny 3 závody RCEO byly opravdu velmi velmi zajímavé, a hlavně každý byl jiný ... měl sem tak možnost si vyzkoušet všechny varianty této kategorie a bylo to fajn.

Poděkováí patří dozajista všem třem klubům za parádní soutěže v rozmanitých podmínkách.

Výsledky Olomouc + Fotky + Fotky, Louka (Strážnice), MČR Třebíč + Fotky

• Předchozí
• Další