Dvoudenní Lomnice nad Popelkou

Lomnice n. P.   27. a 28.8.2011 - RCEK

Dvoudenní soutěž o deseti kvalifikačních, dvou finálových kolech a plánovaným zakončením v neděli po obědě.. Kdo jezdí po soutěžích, tak mi dá určitě za pravdu, že je to šílenost. Vůbec tam není prostor pro výkyvy počasí, přestávky na jídlo, výpadky techniky.... A světe div se, našel se pořadatel, který do toho šel a ještě s handicapem jen malého organizačního týmu.

Pokud to vezmu z mého pohledu, tak první dilema bylo, jestli mám jet už v pátek, nebo až v sobotu ráno (mám to z chalupy asi 15 km). Takže zběsilé telefonování, dotazy na Stoupáku, no nakonec to vyšlo na sobotu ráno. Už při příjezdu vedro a bylo jasné, že je to na trenýrky a tričko (prejže rejže). Sjelo se nás 22 a mohlo se začít. Létaly se tři rundy a byl to fofr. Avizovaná desetiminutová přestávka mezi koly se občas smrskla, ale všechno se docela stíhalo. Lítalo se o 106, kiksalo se taky o 106, nebyl snad nikdo, koho by to nepotkalo. I když meteorologům nevěřím ani pozdrav, tak tentokrát jim to jak na potvoru vyšlo. Během dne se stále ochlazovalo, termiky už bylo míň a musela se víc hledat. Teplotní skok byl rekordní, samozřejmě směrem dolů. No a po třetí odpoledne už byla voda vidět na blízkých kopcích, radar na internetu pro Lomnici ukazoval totéž, takže dohoda a po šesti odlítaných kolech konec. Schovat věci do aut, popadnout deštníky a tradá na hagárpárty. Malé intermezzo. Od rána fungoval bufet, takže jak pevná, tak i tekutá strava se přesouvala do útrob přítomných. Člověk to bere tak nějak jako samořejmost, ale vždycky fungování zázemí obdivuju. Tím mám na mysli i obsluhu výpočetky, startéra a další.

Ad startér. Myslím si, že to byl od Míry Kotuly hodně dobrý tah určit startéra, který dohlížel na předčasné spuštění motoru (jednou se myslím povedlo) a přistání do signálu (těch bylo víc). Ten hoch byl nekompromisní, což jsem v jedné rundě zažil. Vzal jsem pásku že budeme měřit a pak už jsem si připadal jak Mistr Bean, když něco provede, „... pánové ani náhodou!, jednoznačně do signálu...“. Ach jo. Takže to odnesl klubový kolega. Celý podvečer a večer lilo a lilo, ale na neděli byla slíbená změna k lepšímu a taky jo. Ranní lety byly do mraků, které se zatím couraly po okolních kopcích, ale to se časem vylepšilo. Po skončení základních kol byl oběd a pak už jen finále pro prvních devět. Ti s čákou na vítězství bojovali velmi krátkým motorováním (kolem 11 vteřin) a bylo to docela vabank. Nakonec to skončilo trochu nečekaně (mimo Luďka, to je mutant, má v sobě určitě nějaký dráty a senzory) a na „bednu“ se dostal jeden nečekaný pilot (Jirka Muhl - gratulace) a jeden čekaný (Honza Micka - gratulace).

Závěrem jen malou poznámku, kterou si samozřejmě neodpustím. Takhle jsem si představoval dvoudenní soutěž v rámci Českomoravského poháru RCEK 2011. Vylítat se do zblbnutí a večerní posezení k tomu, prostě zážitek. To se tady povedlo na 100% a mohlo to takhle být na třech soutěžích po republice, kdyby se ČMP nesmyslně neposlal do kopru.

Takže ještě jednou velký dík pořadateli, kolegům pilotům za pomocníkování a časoměření a 17.9. na Babím létě v Lomnici nashledanou.

Jiří Veselovský LMK Praha 213

29.8.2011

Fotky ZDE

Výsledky ZDE a bodový zisk ZDE

• Předchozí
• Další