RCEK

Soutěž v Branné v Krkonoších, krásné počasí, vítr 1-3m/s, co víc si můžem přát... Snad jen aby to od nás z Chomáče nebylo tak daleko... Na soutěž se přihlásilo úctyhodných 29 pilotů, včetně fajn návštěvy 3 pilotů z Moravy. Jelikož je tato soutěž letošní předposlední, šlo i o konečné umístění v žebříčku RCEK, kde o konečné 1. místo přijel sportovně zabojovat Radek Malčík. Počasí bylo plné termiky, jediný zádrhel mohl být sem-tam v přistávání do lehounkého svahu, kdy terén stahoval dolů, a kdo podcenil, tak se plácnul daleko od bodu.

Soutěž začala prvním kolem pro Radka Malčíka i Luďka Novotného hezky vyhecovaně, kdy oba přistáli "V TÓNU" !!! Druhé kolo se pak nepovedlo Radkovi Malčíkovi, a tak boj o čelo žebříčku byl už rozhodnutý. Na 8-mi členné finále bylo mnohem více kandidátů než bylo míst. A jelikož termika byla, ale ne všude, tak se do finále dostali J. Váňa a Luděk Novotný s 1000b, L. Bednář, R. Novotný, J. Mlejnek, A. Krátký, J. Veselovský a VL. Čermák . Postup si poslední finalista zajistil výsledkem 994 bodů!!!

Soutěž byla "zpestřena" startem majitele letiště s jeho ultralajtem přímo mezi piloty a pomocníky během závodu, bez jakéhokoliv upozornění. Všichni museli uskakovat v průběhu soutěžního letu z dráhy letounu. Nevím (nebo spíš vím...) co má ten pilot ultralajtu hnědého v hlavě, ale takovéto úmyslné ohrožování lidí na startovní dráze by měla být otázka nejspíše pro leteckou inspekci...

Finále se létalo pouze jednokolově, a tak se šlo naostro hned od začátku. Nejkratší motor pod 20s dal Luděk N., k tomu se přidalo i pár ostatních, a tak se boj očekával při přistávání.

Luděk nakonec máznul čas 14:40 a přistání za 100b, já sám jsem s časem 14:38 pos... přistání z mírného kopce za 90b, stejně jako i několik ostatních, že jo Jirko Váňo a Láďo Bednáři... :-) a tak se medaile rozdělili mezi:

1. Luděk Novotný 1030b, 2. Aleš Krátký 1015b, 3. Honza Mlejnek 1005b do žebříčku.

Bodový rozdíl mezi 2. Alešem Krátkým a 7. Vláďou Čermákem byl pouhých 5 bodů,... Prostě nádhernej masakr...

Pár fotek najdete zde

Výsledky zde

Bože jak já nenávidím brzké vstávání. Toho, kdo vymyslel vstávání bych nejraděj trochu zabil. Proč nemůžou závody začínat třeba v jedenáct? Po ránu je moje dohlednost cca dva metry i s brejlema, cítím se naprosto znásilněný a moje myšlenky jsou většinou xenofóbní. Nejinak tomu bylo i minulou sobotu. Jo a to ještě ke všemu mokro a zima jak blázen. Na druhou stranu mě potěšilo, že po příjezdu na lomnické letiště tam už byl, jako vždy jediný, Martin H., což je jistota, že jsem na správném místě. Když jsem viděl ty tuny vody na trávě, tak hup do gumáků, jinak to nešlo. Mimo vody byl na krátce střiženém trávníku ještě zelený špenát po sekání, který suprově držel na eroplánu. Takže přistávat do ruky, jinak běda. O jediný rozruch při příjezdu dalších soutěžáků se postaral Luděk N., který do docela fádní sestavy Daidalů, Ambrosií, Magiců a dalších, přivezl svůj nový model o výšce cca 175 cm a ve žlutém triku, což se samozřejmě nedalo přehlédnout. Pomohlo to, protože Luďa vyhrál základní část bez ztráty jediného bodu, což je fakt na palici. No, a kdyby jen to, on ještě škrtal 1000. A pak že je ženský element škodlivý (někdy!?).

Zpět k soutěži. Létalo se na šest základních kol a dvě finále. Byl to opět frmol, protože při třech rundách v kole a samoměření si člověk moc nevydechl. Počasí drželo, zemědělská technika v okolí nehlučela, startér startoval a „přistával" a do toho slíbená „Kotulovic zelňačka" (dobrůtka) a snad i něco ostřejšího (někteří piloti asi požili), nevím, to šlo kolem mě. I přes ranní rozmrzelost kvůli vstávání a vůbec, jsem lítal jako ďas, nebo jsem se o to aspoň snažil, a po spočítání výsledků jsem myslel, že mě klepne. Byl jsem čtvrtý, což považuju za hodně dobré umístění, zvlášť když vezmu do úvahy, že z české špice chyběli jen Láďa Bednář, Jarda Bartůněk a Petr Dušek.

Malá vsuvka. Už tradičně mě pořadatel nadelegoval do jury, což většinou beru jako formalitu a nevadí mi to. Snad od začátku sezóny jsme nic neřešili a tudíž pohoda. Ne tak v Lomnici. Problém nastal kolem výroku startéra, že jeden soutěžák přistál do gongu (ono jich přistálo víc do gongu, ale toto jediné přistání se protestovalo). Nechci tady rozebírat všechny detaily, protože by to bylo na dlouho, ale lomnické letiště má jedno specifikum (a určitě ne jen ono) a to, že deset startovišť je roztažených na 135 metrech a pochopitelně dochází k posunu zvuku. Tady cca o necelou vteřinu. Startér to eliminuje tím, že se staví doprostřed, aby měl přehled.

Vsuvka do vsuvky. Jak na minulé soutěži, tak i tentokrát jsme se na nástupu dohodli, že startér má absolutní pravdu.

Takže jury měla rozhodnout, zda ano či ne. No, jednoznačně jsme se v jury shodli, že startér má opravdu tu největší pravdu, tak jak bylo dohodnuto předem, a protest byl zamítnut. Tak to jen na okraj.

A opět zpět. Deset finalistů bylo určených, a opět nastoupilo Novotných oblíbené číslo s jedním vysílačem pro dva piloty (malý Luďa a velký Luďa). Takže devět finalistů a tradá, jde se na to. Už dopředu jsem věděl, že to neulítám a uhodl jsem. Nevím proč jsem motoroval relativně málo (na mě), když někteří točili vrtulkou i o deset vteřin dýl. No, moje blbost. Těch pár metrů mi vždy chybělo. Špatným rozhodnutím ohledně motorování a určitě i ne nejlepší pilotáží jsem nakonec spadnul na šesté místo, což v konečném důsledku je lepší, než rána do břicha.

Závěr. Pěkná soutěž pro rozjeté a vylítané piloty závěrem sezóny. Kdo umí, tak fakt umí a v dalších a dalších soutěžích to potvrzuje. My, co děláme křoví, se jim to aspoň trochu snažíme znepříjemnit. Dík pořadateli za pěknou soutěž.

Jiří Veselovský

LMK Praha 213

Fotogalerie ZDE

Výsledky CELKOVÉ , Dle věkových kategorií

Díky excelentní předpovědi počasí, a také díky přislíbené účasti kolegů od Krkonoš, od Prahy a od Duchcova, jsme byli na sobotu pěkně natěšení. V takovémto složení je vždycky radost polétat. Sešli jsme se ráno už po 8 hodině, napíchali body a pásma, nastavili PC a zvuky, a v o půl desáté vrhali omotorované oštěpy do oblak... Blbost, žádná oblaka v té chvíli vlastně nebyla, jen azůro a super nosivý ranní vzduch... Sešlo se nás na startu hezkých 18 pilotů, rozdělených na 5 startovišť a 4 rundy v každém kole, což nám umožnilo skupinky rozumně promíchat. Celkem se létalo na 5 kol s jednou škrkačkou, a 2 finále, do kterého postupovalo 7 nejlepších.  Svou druhou RCEK soutěž absolvoval (dle jeho slov neabsolvoval, ale pouze zalétával nové éro..) Standa Perkovič, který nás dost často pěkně čadil...

Hustý ranní vzduch se postupem času začal ohřívat, a kromě malých bublinek chodilo i dost velkých děr, kde si téměř každý z nás vybral svůj škrtáček. Motorovalo se standardně kolem 20 vteřin, a sem tam i takticky méně kolem 15s. Základní část vyhrál Láďa Bednář, před druhým Luďkem Novotným a třetím Standou Pérákem. Rozhodnutí o celkovém počtu 7-mi finálových míst potěšilo Honzu Micku, který se kvalifikoval jako sedmý s 991 body!!! Tohle jasně ukazuje, jak se startovní pole vyrovnává, a pár výsledků „na jistotu“ už na finále stačit nemusí. Před finálem jsme potěšili všechny pajloty ogrilovaným buřtíkem (byl v rámci startovného :-), a šli jsme na finále.

Taktickou bitvu v prvním kole nedolétali v přehřátém prázdném vzduchu 4 piloti, a plný čas si připsali pouze L. Bednář, R. Vybíral, a Radek Novotný. Láďa měl větší náskok díky kratšímu motorování, rozdíl mezi 2. a 3. byl pár bodů. O kulturní vložku se „již tradičně“ (na minulé soutěži poslal fungl novou Ambrosii směrem na Černobyl...) postaral Standa Pérák, který v dobře rozjetém letu musel rychle sundavat éro v 6. minutě díky vybitým baterkám ve vysílači. Na vině byl samozřejmě výrobce či prodejce baterií, který nové články dodává do obchodní sítě nepřipravené na soutěž.... Hehehehe...  Na druhou stranu, Standa Pérák kazuje že létá doooost dobře, a až vychytá své kulturní vložky, asi na nás ostatní zbyde na bedně o jedno místo míň... Do druhého finále tedy už nenastoupil, a to odstartovalo velice ostře s Luďkovo 9-ti vteřinovým motorem. Po zkaženém prvním finále už nic neřešil, a provokoval jen tak pro radost :-) Děravý a prázdný vzduch udělal své, a na opakovačku si to sypal kromě Rudy Vybírala i v té chvíli vedoucí Láďa Bednář. Nikdo ale nenalétal plný čas, a tak druhý let hezky míchal pořadím, které nakonec skončilo:

1. Radek Novotný, 2. Jirka Váňa, 3. Ruda Vybíral

Poslední soutěžící si tradičně odnesl asparagus věnovaný sponzorem- Velkozahradnictvím Micka :-) Ještě krátce k modelům, vítězný model Pichus I. je vlastní konstrukce balsa-uhlík-fólie, druhý model v pořadí je také vlastní konstrukce PES jádro, potah balsa+fólie, a třetí je vlastní kompozitní malosériovka Tilia (Lípa). Tady se opět potvrzuje, že výkony strojů vlastní konstrukce, ať s využitím tradiční balsy a nebo kompozitu, jsou přinejmenším srovnatelné s komerčními kompozitovými speciály, čemuž napovídá i jejich umístění v žebříčku RCEK.

Na radu Vládi Čermáka plánujeme na příští soutěž ještě jedno důležité vylepšení – pivko bude!

Celkový přehled umístění a jednotlivých letů je ZDE
Pár fotek ze soutěže najdete zde: ZDE

Žebříčky kategorii RCEK a RCEJ za rok 2010 jsou k dispozici (děkujeme Jirkovi Veselovskému).

RCEJ

• senioři - konečné pořadí - PDF / XLS
• žáci a junioři - konečné pořadí - PDF / XLS
• senioři - účast na soutěži a výkon - XLS
• žáci a junioři - účast na soutěži a výkon - XLS

RCEK

• senioři - konečné pořadí - PDF / XLS
• žáci a junioři - konečné pořadí - PDF / XLS
• senioři - účast na soutěži a výkon - XLS
• žáci a junioři - účast na soutěži a výkon - XLS