RCEP - Aneb výškoměry bez výšky

Tak se zadařilo, a konečně se mi podařilo najít skulinku v rozvrhu a vydat se na RCEP, neboli "pevnou výšku" do Litovle, resp do Uničova. Neděle 20.5.2018 se stala tím velkým dnem, kdy jsem si mohl tedy konečně provnat F5J, RCEV a RCEP. No, protože jsem na pevné výšce nikdy nebyl, a od poslední soutěže uběhl taky nějaký čas, bylo třeba prozkoumat letový park, a pravidla. Vytáhl jsem F5J Storka, a dva RCEV Zeny, našel výškoměry, na webu RCEO.eu jsem našel pravidla (2015?), zjistil vypínací výšku (175m) a přepípal výškoměry na výškové vypnutí. Do této chvíle to byla pohoda, neboť se mi 175 metrů zdálo jako sakra vysoko, a na soutěži jsem do takové výšky nevyletěl ani nepamatuji. Dalším bonusem bylo, že se létá jen 7 minut v 10ti minutovém okně, říkám si "pohodáá", až jsem dorazil k bodu "rozpětí" kde se píše max.3 metry. Oj, koukám na předpověď počasí a smutně balím Storka zpět. Foukat má celý den, a velké letadlo by se fakt sakra hodilo. Nu což, balím malé letadlo, navíc jen "lehouše", neboť "tíhouš utrpěl na poslední RCEV na Dinu drobné oděrky a říkám si, že to nějak dopadne. Trošku mě zaráží, že tam velké nesmí, ale přeci jen to má být obdoba RCEV a tak to tak asi má být.

Ráno dorážím na letiště, vystupuji z auta a první co vidím je Tomáš Hlavinka jak vybaluje velké éro. No tak to se asi někdo posral, říkám si, jak je to možný ... Nemáš to Tome nějaké moc velké ? Ptám se rýpavě, a Tomáš na to že "tak normálka ne?". Přemýšlím, kde se asi stala chyba, a po chvíli jsem ji vypátral. Pravidla, které jsem četl byly ještě "staré" a na webu jsem nové nenašel (prý jsou na Stoupáku, ale tam jsem nekoukal :-D). Po sloučení obou pevných výšek se upustilo od limitu pro velké letadla, a tak propadám beznaději. Co budu dělat ! Vítr jako prase, malé letadlo, děsná zima, dírama na kolenou mi táhne pod kalhoty, no prostě děsné neštěstí.

 Po chvíli je velkých letadel plná plocha. Pár lidí s malýma tu je taky, a tak alespoň nebudu poslední říkám si. Nechám si ještě jednou vysvětlit pravidla. Přistání po 20cm, naletět 7 minut (včetně 30s motoru) v 10ti minutovém pracáku, vypnout v 175 metrech, nad 190m je nula. Říkám si ok, tak uvidíme co z toho vypadne. Dám si pár testovacích letů, a teda časy bídné, pořád jen couvám, no to bude pohroma.

Začínáme. Létá se klasicky ala RCEO, čili startoviště ABCD, skupiny, pořád stejné startoviště, žádné přepočty. Celkem nás bylo 18, čili se lítalo 5 skupin. Dle mého by neškodilo mít i více startovišť, aby to více odsejpalo. Při počtu cca 20 lidí by to bylo asi lépe vzládnutelné. Stejně si všichni startují a přistávají kdy chcou, takže nějaké množení letadel ve vzduchu nehrozí. Stejně tak by nebyly od věci i přepočty na tisíc, ale to by už vyžadovalo počítat složitěji skóre. Na druhou stranu by se ale eliminoval vliv počasí na lety, a bylo by méně nasraných lidí na soutěži. Jako dá se to i bez něj, ale důvod proč to dělat (nepřepočítávat) fakt nevidím. 

No, letíme. První kolo, krásných 6:15. Snažit jsem se mohl co jsem chtěl, a 175 metrů fakt nestačilo. Nojo, velké letadlo by to chtělo, nojo, přepočet by to chtělo, nojo, termiku by to chtělo, nojo, méně větru by to chtělo :-D prostě špatný. Abych ale nebyl sviňák, tak je třeba říct, že to má něco do sebe (pevná výška). Jsou to takové lehčí RCEV. Prostě tam nemáte žádné letecké "kazišuky" jak se říká, neboli ty blázny, co vypínají v 50,70,110,130 metrech a kazí ostatním výsledky. Stejnou výškou pro všechny se vytratí ty extrémy co se týče odchylky v bodech jak směrem dolů, tak i směrem nahoru (200 a výše). Trošku bych polemizoval o 0 za celý let při vyšší výšce než 190 metrů. Kolikrát vletíte do termiky, a ani nevíte a jste +10 vteřin po vypnutí motorem nad tuto hranici a končíte. Daleko lepší by bylo třeba -10 bodů za metr, nebo něco méně likvidačního. Stejně jako např točící se vrtule, přistání na záda atd. To jsou spíše buzerační faktory, které ve výsledku nikomu na výkonu nepřidají, a jen penalizují už penalizované právě tímto neštěstím (už jste někdy letěli s točící se vrtulí ? dalo vám to něco? Nebo jste otočili éro na záda, pomůže to při přistání?).

No, asi mi nepřísluší kritizovat tuto kategorii, ale dle mého se drží až moc křečovitě starých zvyků.

Co se týče toho lepšího, tak jak jsem řekl, výška je stejná pro všechny, což je velké plus. Ukáže se, kdo to nalétá bez zbytečného machrování. Přistání je také dobře odstupňováno, skvělé je větší okno na let než je možný max. Prostě ostartují ostatní, já si v klidu minutu, dvě počkám, udělám si z nich průzkumníky, a pak to pošlu přesně tam, kde ostatní něco našli. Otázkou je, co by to udělalo kdyby se tu nahrnulo více soutěžechtivých soutěžících, a potkali se v jednom kole. Všichni by čekali na průzkumníky, a nakonec by stejně startovali až ve třetí minutě, kdy by už museli. Stejně tak by se asi pole zaplnilo 4 metrovými letadly, protože s velkým to prostě, ať už se vám to líbí nebo ne, lehčí. Ze 175 metrů nalétat 7 minut není fakt extra velký problém. Né že by se to nedalo i malým letadlem, ale je to fakt těžší, a musí se hodně taktizovat. Když připočteme malý počet soutěžících ve skupině a nepřepočitávání, tak protě ehhhm, ehmmm .. no, nejsem zcela presvědčen.

Jdeme dále v soutěži. Po prvním debaklu jsem začal sledovat ostatní. Dalo by se říci, že výsledky byly velmi podobné. Přistávalo se dříve, dále, hůře, a tak ... prostě vítr a málo termiky. Další kola jsem tedy zvolil taktiku po startu počkej, a sonduj kde je lepší vzduch. Vyšlo to. další kolo plné, následující také (a to jsem už ale musel fakt těžcě, sakra těžce vydřít plný čas), a předposlední bylo zase na pohodu. Ani jsem se nenadal, a vypadalo to velmi nadějně, navzdory větru, malému letadlu i zime třesoucí mými rukami. Poslední kolo také taktizuji, letím přímo do stoupáku, výška po chvíli ukrutná a nahle jako by si bůh uvědomil, že letí Aleš, a u něj je zvykem že "Aleši, ty už ani nemusíš letět, máš to v kapse" je třeba zásah ze zhora a hodit mě do hlubin startovního pole, nebo alespoň na 4. místo :-D Abraka dabraka a byl jsem za minutu dole. 5:30 :-)

Provedl jsem svůj, již takřka klasický, zdrcený poklek nad letadlem doprovázen hromadou nadávek a zloby. Po vyvztekaní se sleduji výsledky a počítám. Snad to výjde alespoň na třetí místo. Po chvíli je jasno, vyšlo to dobře, velmi dobře, přímo výtečně. První RCEP, špatné (malé) letadlo, vítr, a přece jen první místo. Vyhrávám pivsony (bohužel nepiju :-D) ale i tak potěší. "Díky" ostatním jsem uvízl na prvním místě, ikdyž jsem docela kazil. Ostatní ale v těžkých podmínkach kazili více a tak Aleš k výhře přišel.

No abych to shrnul, pravidla jsou zajmavá, létání také, ale dle mého to má pořád kosmetické vady. Kdyby se odstranili, vznikne nám v podstatě klon F5J nebo RCEV s jedním velkým ALE, a to že se pravidly eliminují extrémně dobří piloti, a tak má šanci na umístění širší startovní pole. Baví to, občas to naštve, ale ve výsledku prostě "ale jako jo".

Děkuji pořadatelům, děkuji soupeřům, čest jednomu zlomenému letadlu, které nevydrželo nápor větru při startu, a zase někdy naviděnou.

• Předchozí
• Další