Vidí ptáci termiku?

Chci se veřejně zeptat: zná někdo odpověď na otázku, zda vidí ptáci termiku? Již mnohokrát se mi stalo, a včera zase: najdu si před sebou proti větru termiku, aniž by mě něco z přírody napovědělo, že tam něco bude. Pozvolna se ujištuji, že to tam opravdu je. Kolem mě fouká neustále stejný, většinou studený vítr. Někde dál za mnou po větru si všimnu, že letí směrem proti větru dravec, někdy jich je víc. Jak točím tu svoji termiku a postupuji pozvolna blíž k sobě po větru, tak už je pak znát, že ten studený vítr pozvolna slábne, nebo se mění směr proudění, a je cítit, že to "termické" půjde přes mě dozadu. Ptáci jsou však ještě někde za mnou ve studeném proudění a pozvolna se přibližují zezadu, jejich poletování je buď takové hledající, nebo letí přímo dopředu cíleně přímo do termiky. Po chvíli se moje éro a pták spojí ve spolupracující dvojici a oba stoupáme. Že by pták pozoroval mé letadlo ze stromu mě nepřijde nepravděpodobné, protože jsem to viděl běžně i bez letadla, pták letí dopředu, kde já nic nevidím, dlouho žádná termika nešla, on cíleně ve správný moment vystartuje z lesa, letí proti větru, a přede mnou se trefí do termiky. Ptáci snad vidí infračervené spektrum, jako náhoda mi to nepřijde, nebo to, že dlouho nic nebylo, tak vyletí a trefí se.

Ahoj Milane, ptáci v IR spektru nevidí. Někteří ptáci vidí kousek do UV. I sovy spoléhají na fotony viditelného světla. Podle mě i kdyby ptáci v IR spektru viděli, nebylo by jim to na stoupáky nic platné, rozdíl teplot je 2-3 °C.

Mé vysvětlení chování dravců je dvojí:
a) Mají obrovský cit pro vzduch, protože je to živí. Jsou tak schopni poznat termiku na větší vzdálenost, protože odhadnou z proudění a teploty vzduchu, kde to může být.
b) Mají výbornou zrakovou ostrost, takže mohou vidět hmyz nebo jiné částečky unášené stoupákem; jako když vlaštovky krouží v bublině a my v ní mouchy nevidíme, ony ano.

Ptáci se hodně přizpůsobují termice (rychlost letu, výška letu, denní rytmus). I ptáci, kteří termiku "neumí", ji využívají, pokud jim ji někdo ukáže. Jsou popsány případy, kdy se hejno špačků na tahu zavěsilo pod dravce a dělalo všechno, co on, jen aby se "zadarmo" vyvezli do výšky. Já jednou ukázal stoupák hejnku hus, sice musely pořád mávat, ale stoupaly hezky. Ale když jsem odlétl s modelem, vzdaly to také.

H.

Díky Honzo, opravdu:
U teplokrevných zvířat, jako jsou savci a ptáci, není možné vidět infračervené světlo, protože jejich vlastní těla uvolňují teplo.

Pták je vlastně spojení super očí s křídly, ale ne v IR spektru, má to natrénovaný jinak, o to větší má můj respekt.

Ahoj Milane,

přírodní evoluce je mocná čarodějka , kdyby naše živobytí záviselo na termice, tak bychom ji uměli ze všeho nejlépe.

Jinak ten tučný citát nejspíše neplatí. Nechci se pouštět do fyzikálních rozborů, ale na teplo je jednodušší reagovat kůží než očima, teplokrevnost s tím nemá nic společného. H.

Našel jsem to na začátku článku, kde bylo dále popisováno, že se to týká plazů, žab, ryb a hmyzu sajícího krev , takže máš pravdu, očima to fakt nejde. Ptačí oko je napěchovaný všemi možnými zlepšovadly, je to superčidlo s přesahem do UV, ne však termické, takže tam něco vidí, třeba ten hmyz, prach...

Já si myslím, že nevidí. Protože již několikrát jsem je doběhl tím, že jsem kroužil s modelem v klesáku a oni se přidali a zkoušeli to taky. Ovšem velice brzy jim asi došlo, že jsem blázen tam takhle kroužit a klesat a odletěli.

Aby se dalo záření detekovat, musí být zdroj a přijímač na jiných teplotách. To máš Milane pravdu, že teplokrevný živočih druhého teplokrevného živočicha těžko zjistí.

Karanténní nuda , tak trochu fantazírování (alespoň jak to vidím já).

Sluníčko má asi 5500 °C, čemuž odpovídá nejintenzivnější viditelné světlo s délkou asi 510 nanometrů. Infračervené spektrum začíná od asi 1000 nm (1 mikrometr, tisícina milimetru) a odpovídá teplotě asi 2500 °C. Když bych chtěl detekovat teploty okolo 30 °C, má takový foton vlnovou délku asi setinu milimetru (vlnová délka je nepřímo úměrná teplotě). Když chci detekovat foton s určitou vlnovou délkou, potřebuji anténu určité velikosti (jako s anténami u RC řízení 2.4 GHz má mnohem kratší anténu než 35 MHz). Pro detekci IR záření je tedy potřeba mnohem větších "buněk" snímače, řekněme 10-20x. Jinak řečeno, jestliže vidíme (my lidi, tedy já) třeba zrnka o velikosti 0.1 mm, v IR spektru bychom je neviděli, nejmenší předměty, které bychom rozeznali, by měly 1-2 mm (je to obdobné jako u rozlišení fotek v počítači).

Ale to není všechno. Energie záření je nepřímo úměrná vlnové délce, takže IR má 10-20x méně energie než světlo. Na aktivaci buňky v našem oku prý stačí 6 světelných fotonů. V IR spektru by jich tedy muselo být 60 až 120, tj. expozice by byla 10-20 delší. Než bychom zareagovali, všechno by nám uteklo.

Na druhou stranu vnímání tepla je pro nás také důležité (třeba kvůli termoregulaci). Na to máme kůži, zde velikost snímače není problém.

A k tomu jsou i další smysly, asi nemá moc smysl hodnotit jednotlivé smysly (3 smysly za sebou; vlastně 4 ) odděleně. Třeba kdybychom měli orlí zrak a viděli mouchy na kilometr, tak bychom nerozeznávali barvy.

A potom, ptáci, co plachtí, většinou nepatří k nejchytřejším, na termiku žádný velký mozek potřeba není . To je i odpověď Martinovi. Ale myslím si, že my lidé na tom nejsme v některých situacích o moc lépe, zkus zakroužit v klesáku a uvidíš, kolik pilotů se hned přidá .

H.

Aleši, děkuji!

Jak říká moje žena, když se jí snažím vysvětlit, že je normální, když se z převrhnutého hrnku kafe rozlije - "zase ta tvoje fyzika" . Nemá to se mnou lehké ona ani vy . H.