Jak také bezpečně ze stoupáku bez brzd.klapek.

Jsem již starší modelář a tak bych rád připoměl několik zapomenutých praktik.Jedna z nich je bezpečné opuštění stoupáku bez brzdících štítů či klapek.Když jsem začínal s RC modely(do té doby jsem od dětství stavěl jen volňásky)byl to model od Radka Čížka řízený směrovkou pomocí Marsky.Později jsem s kamarády stavěl již podle "Amatérského Rádia"dvoukanálové a čtyřkanálové proporciální soupravy.Pravda,někdy jsme také díky nekvalitním součástkám éro zrušili.Ale při těchto začátcích v RC modelech jsme se naučili fintu jak ze silného stoupáku,aniž by destrukce zničila model při strmém sestupu.Buď jsme přešli půlvýkrutem nebo přemetem na záda a vzhledem k nosným profilům se tak model dostal bezpečně ze stoupáku.Při tomto způsobu opuštění komína byla i větší opadavost modelu a ještě byl přitom brzděněn obráceným profilem.Při tomto manévru byla i při strmějším úhlu klesání rychlost taková,při které nehrozí destrukce modelu.Tento způsob používám již 30 let (a nejen já ) s úspěchem,neboť mám také starší modely bez křidélek a klapek.Musím je také vyvětrat.
Napsání tohoto článku mě donutilo zoufalství mladého modeláře(zřejmě) s nezkuženým tatínkem, jak zalétávali nový el.větroň ze stavebnice.Bylo mi jich líto,jak ničí model při rychlém sestupu ze stoupáku destrukcí.Tyto dny by létala i vrata od stodoly jak to nosilo.Tak to je zatím vše a přeji dobré stoupáky.
Miloslav Břehovský

Já si myslím, že problémem je právě "začátečník", o kterém nelze předpokládat, že si poradí s ovládáním modelu ve velké výšce a v pro něj nezvyklé poloze. Alespoň dle sebe tak soudím . Mně se osvědčilo navrhovat model (bez brzd) tak, aby vydržel střemhlavý let bez toho, že by se dostal mimo pevnostní limity. Ale pro začátečníka to také není řešení. Takže asi jedině ty brzdy anebo nelétat vysoko. Ale obávám se, že jsou to všechno rady "hraběcí", nevím. Mám pocit, že "zabíjí" panika a tu lze odstranit jen zkušenostmi.

Honza

Moje zkušenost s papíráky RCEJ (typicky Q10) je taková, že obvykle stačí dát na doraz křidélka a zároveň (nutné!!!!!) plně přitáhnout výškovku - model se dostane do jakési spirály, ale moc v ní v tom přetaženém režimu neroste rychlost. Přirozeně jakákoli brzda je dobrá, ale třeba Q10 má jen možnost vyklopit křídélku nahoru, další podobný "papírový" model Filip 400 zas má jen celkem malý brzdící štít - ani jedna z těchto pomůcek v žádném případě sama o sobě k úniku z termiky nestačí, ve spojení s tou "přetaženou spirálou" jsem ale naprosto spolehlivě vyklesával z termiky (klidně nad 500m) i na soutěžích, kde jsem to musel vytrácet pěkně na čas...
Naopak ten let na zádech mi přijde při vší úctě jako nesmysl, opadání sice naroste, ale typický termický větroň na zádech obvykle moc ochotně neletí a zejména u méně zkušeného pilota to smrdí tím, že udělá nějaký nepodařený manévr, při kterém model rozláme. Tohle je ostatně taky naše praktická zkušenost se synem (typický začátečník) - taky létal s Q10 a mnou popsanou spirálou vyklesal vždy úplně v pohodě a hlavně zcela kontrolovaně...

Když jsem létal modely bez brzd, tak jsem únik z výšky řešil spuštěním motoru na mimimální otáčky a "rozumným" potlačením. Vrtule v takovém režimu brzdí a brání modelu zrychlovat podobně jako brzda. Je to režim, který zvládá i začátečník, jen je dobré si jej vyzkoušet dříve, než se model dostane na hranici viditelnosti

S tím brzděním motorem nevím. Už jsem se na to ptal vícekrát, ale vždy bez odpovědi - kam se poděje ta energie brzdění? Vrací ji regulátor do baterky, mění se v teplo, ... nevím. Prosím, pokud to někdo ví, nenechte mne tápat v temnotách. Předem děkuji.

Honza

Jan Kubica napsal: S tím brzděním motorem nevím. Už jsem se na to ptal vícekrát, ale vždy bez odpovědi - kam se poděje ta energie brzdění? Vrací ji regulátor do baterky, mění se v teplo, ... nevím. Prosím, pokud to někdo ví, nenechte mne tápat v temnotách. Předem děkuji.

Honza

Beru to tak, že otáčky vrtule zůstávají na minimální hodnotě nastavené pilotem a ve chvíli, kdy model dosáhne vyšší rychlosti, než je rychlost letu daná tahem pohonu vezvoleném nastavení "plynu", tak vrtule působí v podstatě jako kruhová deska o průměru vrtule a tak aerodynamicky brzdí. Je to jen orientačně popsané, snad z toho mého popisu Jarda Lněnička neomdlí

To není problém aerodynamický, ale elektrický. Vrtule pracuje v tzv. "mlýnkovém režimu", něco jako větrná elektrárna. Otázka je, kam se ta energie ztrácí? Viděl už jsem pár vyhořelých regulátorů, kde, jak se domnívám, bylo právě příčinou toto brzdění vrtulí (ač neúmyslné).

Nevím, nejsem elektrikář, ale pokud regulátor není navržen k rekuperaci energie (například "autíčkové" regulátory jsou), tak to může být problém (se mi zdá ).

H.

Nemohu souhlasit. Mlýnkový režim znamená, že naní aktivovaná brzda a vrtule se volně protáčí. Pak může platit paralela s větrnou elektrárnou. Ale pokud nastavím regulátorem minimální otáčky, tak se vrtule neroztáčí v závislosti na rychlosti modelu, ale drží nastavené (nízké) otáčky. Proto brzdí aerodynamicky - jak jsem psal.

Jednak je chování reglu při regulaci vždy dost nevypočitatelné (nezapomeňte, že je regl při malých otáčkách leckdy namáhán víc než na plný kotel - PWM spínání), navíc ale pokud vrtule má menší otáčky, než odpovídá dané rychlosti letu, tak prostě motor musí brzdit a chovat se minimálně impulsně jako dynamo - zákon zachování energie se neokecá. Netvrdím, že musí regl nutně shořet, naopak to asi většinou vydrží, ale až tak nevinné to nebude.
Co si pamatuju, tak to brždění vrtulí se objevilo kdysi v počátcích elektroletu, kdy se motor spínal relátkem - obvykle to bylo zapnuto, vypnuto (pak se vrtule protáčela a motor byl vlastně úplně odpojen) a poslední poloha brzda (motor zkratován, vrtule se sklopí). Tohle bylo naprosto bezpečné, fungování v dnešní době s plynulou regulací už tak jednoduché není...

Ale pánové, pánové o čem je vlastně řeč ? Pokud o motorech stejnosměrných tak bych tomu rozuměl, ale jak to je u motorů střídavých ? Které jsou dnes převážně používány. Co vzniká na jejich regulátorech -( tedy střídačích , které vyrábí ze stejnosměrného napětí třífázové střídavé ) při tom, když je motor roztáčen vrtulí a tedy pracuje jako třífázový generátor ? Poznámka : U vodních elektráren se jako generátor používá běžný třífázový asynchronní motor. (Tedy totéž co používáme my na modelech.)
Ten se nejprve připojí k síti, tím se roztočí vodní turbina, pak se na ní pustí voda, která jí udělí větší otáčky než kterými by se točil motor při 50 cyklech , které jsou v síti. Př. 3fáz.motor má 2800 ot./min, když ho vnějším zdrojem roztočíme na 3200 ot.začne pracovat jako generátor a dodávat do sítě el. energii. Stane se vlastně totéž i nám na modelu. Jenže co se stane s el energií dodávanou do střídače ? ? ? Vysvětlí mi to někdo ???? RT