Definice „termického elektrovětroně“

V tématu o pravidlech RCEN zaznělo volání po definici.

Tedy já to subjektivně vidím následovně:

Podle mě by soutěžní kategorie v termickém létání s elektrovětroni měla mít následující znaky:
a) motor by měl být zapínán a vypínán podle rozhodnutí pilota (to je to „elektro“, v žádné jiné kategorii to možné není)
b) umění létat v termice by mělo být pro úspěch rozhodující
c) pohony by měly být „nějakým způsobem stejné“

Tedy, když to vezmu po kategoriích:
RCEN a RCEO - nesplňují b), lze nastoupat tak vysoko, že maximum lze „napadat“
RCE7 - moc by se mi líbilo, ale v důsledku nedostatečné definice pohonu (nepředpokládání technického pokroku při tvorbě pravidel) se dostalo jaksi mimo hlavní proud, takže zaškrtávám c)
RCEJ - nesplňuje a), motor je jen vlečná šňůra
RCEK - bojím se, že budou následovat RCE7 (ale doufám, že se mýlím )

A neoficiální kategorie:
F5J (Slovensko, EuroCup, Austrálie) - opět pohon omezen pouze baterií, viz pozn. u RCE7
FXJ (výškový spínač) - virtuální vlečná šňůra
200 W/kg apod. (Anglie, Španělsko, Portugalsko) - většinou motor omezen na 30 s, tj. zase jen virtuální vlečná šňůra
X5J (USA) - pohon bez omezení, ale jinak se mi líbí
RCEX - převzaté X5J s tím, že doba chodu motoru se přepočítává dle W/kg, jinak splňuje všechny body výše
Autonomy - splňuje všechny body výše

Dále chci upozornit, že:
- zdá se existovat odpor proti měření čehokoliv na letišti (proud, otáčky, apod.);
- naproti tomu se zdá, že pilotům není proti mysli dávat si do letadel „černé skříňky“, které měří za letu a bez lidského zásahu - watt limitery, výškové spínače (trochu divné, ne?);
- při aplikaci pravidla dle bodu a) dojde k jedné obrovské změně oproti všem dosavadním kategoriím. Pokud je možné zapínat motor během letu, případně je motor po prvním stoupání vypínán dle uvážení soutěžícího, není již cílem úlohy nalétat maximum, ale nalétat jej s co nejmenší vynaloženou energií (důsledkem je to, že se poměřují mnohem menší čísla (namísto nalétání 600 sekund se poměřují doby chodu motoru nebo podobná mnohem menší čísla), což vede ke zdánlivě menším rozestupům ve výsledkovkách);
- zdá se být problém v definování pohonů geometricky či vahou, právě z důvodů nepředvídatelného technologického vývoje;
- omezení pohonu nábojem, proudem či výkonem, ale i otáčkami vrtule vede k tlaku na účinnost pohonu.

Také se mi zdá, že ve světě vývoj jednoznačně směřuje od pevně dané doby chodu motoru (LMR) k proměnné (VMR), kdy si soutěžící motor vypíná dle vlastního uvážení. Jsou i soutěže, kde je motor možno zapínat opakovaně (MMR, jako v RCE7), kompromisním řešením je potom pokuta za 2. a další zapnutí motoru (X5J, RCEX).

Obrovským "problémem" se však jeví definování „stejnosti“ pohonu. Hodně kategorií si vystačí s omezením napětí baterie, v jiných jsou i geometrická omezení. Myslím si, že žádné ideální řešení neexistuje, ale snad bychom se jako odborná veřejnost mohli shodnout na něčem, co by bylo jednoduché, přístupné a atraktivní.

Honza

Honzo,
ty Tvoje body a-b-c přesně splňují kategorie F5B a F5F.Pročti si pravidla je to úloha B.Otázka wattlimiteru-je to nutná věcička do výbavy elektroletu-tímhle je zamezeno jakékoliv švindlování a je na pilotovi a jeho schopnostech a taktickém myšlení,jak si seřídí kombinaci pohonné jednotky.V praxi to vypadá tak,že na př.se nalétá 45 průletů za 200 sec.a na motor zbyde max.3 -4 sec.do úlohy B-termika,pokud tam něco najdeš -nalétáš v pohodě 10 min.se 3 sec.motoru.Když se nezadaří přistaneš třeba v 6 min.
Pokud by se používal Unilog v termických větroních-nebylo by co řešit...jen by dalo trochu práce a testování kolik nastavit W/min.Motor a baterie by se mohly použít jakékoliv.Tohle by byla kategorie objektivní a pro všechny typy od kompozitů až po různé varianty elektroletů.

S limitery to vidím stejně, v těmi F5B trošíčku jinak.

Limitery jsou asi cesta (mimochodem, v Itálii je chtějí zavést do Autonomy), ale zrovna teď mám názor, že a) nechci vozit další krabičku v letadle; b) proč limitery ano a proč proud x čas ne?

F5_ se trochu liší tím, že termice předchází průlety, tam to omezení joulů (watt x sekunda) má smysl. Pro pouze termiku by zavedení limitu energie vedlo k "virtuální vlečné šňůře", což (zase jen já osobně) považuji za překonané, tj. nesplňující bod a) dle definice výše.

Ale dovedu si představit třeba modifikovaná pravidla "sedmičlánků", v němž se bude po každém letu buď odečítat z limiteru (což by se mělo jmenovat spíše recorder) spotřebovaná energie nebo, což považuji za výrazně jednodušší, spotřebovaný čas na motor při daném proudu. Ještě munici pro kritiky měření proudu: statické měření je jiné než za letu (odlehčení pohonu) a proud se mění v průběhu vybíjení zdroje. Na druhou stranu není problém definovat podmínky, za kterých se měří, klešťákem to jde snadno a rychle, a hlavně: měřit netřeba systematicky každého, stačí když to bude v pravidlech a čas od času nějaká kontrola.

Ale krabička, na které by se kdykoliv mohl odečíst proteklý náboj (bez notebooku, terminálu apod.) by se mi taky líbila a moc. Takový nějaký WattsUp nebo Eagletree s displejem by byl řešení. A taky lze dočasně připustit obojí: "krabičku" nebo "proud x čas", třeba zavést provizorní pravidla s obojím s tím, že pokud se z nich někdy stanou pravidla oficiální, bude jen a pouze "krabička".

Honza