Technika v F5J a "Stopalcích"

Aleš Krátký napsal: Edit : Rozdělené vlákno ze stopalcovek stoupak.cz/forum/pravidla/8595-stopalcov...t=10&start=230#10730

Tomas Hruby napsal: Akorát že tohle je jedna z naivních představ - do roka budou mít "stopalcoví specialisté" letadla o větší ploše a hmotnosti možná i přes 800g a klasických "káček" bude ubývat.

Malinko odbočím od pravidel k technice, i když asi by to chtělo jiné vlákno??
Dnes jsem na svou 95" trochu naložil olovo, takže jsem se dostal na 780g při 35dm² křídla. Ve 3/4 na šest jsem si v klidné podvečerní nulce vytočil 10 minut ze 164m. Letové vlastnosti v pohodě, dokonce se mi zdálo, že to v kroužení líp sedí, ale to může být jen placebo efekt...

Předesílám, že můj příspěvek je jen a jen opakování...... už to tady bylo mockrát. Když, tak mě opravte.
Za zkušenosti, kterou asi potvrdí mnoho kolegů, má každý eroplán, vzhledem ke své ploše a uspořádání, svou optimální váhu (já používám k vážení váhu). To, že to většinou znásilňujeme do menšího zatížení na plochu je věc, která na výkonech nepřidá.
Kdysi jsme lítali enka s IONama a tomu slušelo skoro dvoukilo. Na to, že to byla dvoumetrovka a takový pseudohotliner, tak docela dost. lehčí moc nelítal.
Nemusím ale chodit tak daleko. Jistě si vzpomenete, že naše dvoumetrovky většinou líp klouzaly kdysi s plechovkama. Váha byla jinde oproti dnešku - motor, převodovka, obrovská vrtule a co hlavně, osmičlánek.
Z toho samého soudku. Scorpion od Heinricha, kterého jsem nedostal s váhou níž než na 630 g, Tak to bylo něco. Letový projev téměř bez chyby, nebejt mejch chramlavejch ruk. Do smrti si budu vyčítat, že jsem ho poslal do světa.
Závěr opakování. To honění lehoušů může mít opravdu obrovský přínos pouze v takových "házedlových podmínkách", kdy se vyblizujou bublinky v 10 nebo míň metrech. Tam prostě se svým F5J, které má 2400g fakt nemám absolutně šanci.
Jo, a vím, že jsem OT.

Jo jo, mohl klidně odpočívat na skříni a teď by se mi náramně hodil. Bohužel nejsem šachista.

Moje pseudo Supra pro F5j má letovku při rozpětí 3600mm lehce pod 1600, přes zimu chci postavit novou s hmotností okolo 1800g s možností dovážení až +500g, ale naopak jako klidovku vyrobit výměnné uši o větší délce, o tolik aby celkové rozpětí bylo 4m. Má někdo s takovou variabilitou křídla nějakou zkušenost a má to vůbec cenu?

Předesílám, že mám v plánu na téma "technika F5J" napsat článek, možná už o víkendu...
Ale obecně je neokecatelný fakt, že hmotnosti jdou pořád dolů - například asi nejlepší pilot z Weiheimu Primož už má Xplorer o hmotnosti 1300g, k němu druhý "do větru" o hmotnosti 1600g. A podobně to vypadá s dalšími lidmi ze špičky, to jsou prostě fakta. Hmotnosti jdou dolů a nelétá se s nimi zdaleka jen v úplném klidu.
Ale je k tomu nutno dodat jednu maličkost - plošné zatížení přeci jen až tak malé není, obvykle kolem 20g/dm2, u těch "úplně nejlehčích" třeba 16g/dm2, ale to jsou pořád spíš výjimky. U RCEK ale ke konci vývoje došly zatížení do většího extrému - Daidalos 230 balancuje dokonce na hraně FAI limitu 12g/dm2 a jasně pod 20g/dm2 jsou v podstatě všichni. A když se připočte celkově menší setrvačnost 500g modelu, tak je výsledkem letový projev opravdu někdy sporný. Podle mě se u stopalcovek dojde na podobné hodnoty jako u F5J, tedy něco jako 18g/dm2, při ploše kolem 40dm2 tedy nějakých 720-800g. Prostě pořád to budou lehké modely, ale přeci jen ne už "až tak lehké" Otázkou spíš je, kam dojde plocha, on třeba klasický Limit RCVS, což je taky 100 palců má plochu přes 60dm2. Kde bude nejlepší hranice mezi růstem plochy na jedné straně a klady vyšší štíhlosti na straně druhé se teprve musí zjistit...

Tome, až budeš psát ten článek, tak by nebylo od věci vytvořit tabulku s rozměry, hmotností a plochou modelů, co se nejčastěji vyskytují na soutěžích. Ale, já jsem spíš očekával odezvu na dvojí velikost uší u jednoho modelu.

Mirek Kotula napsal: Tome, až budeš psát ten článek, tak by nebylo od věci vytvořit tabulku s rozměry, hmotností a plochou modelů, co se nejčastěji vyskytují na soutěžích. Ale, já jsem spíš očekával odezvu na dvojí velikost uší u jednoho modelu.

Podívej, modely s díly různé velikosti, ale vzájemně kompatibilními existují, takže ano, jde to. Otázka ale stojí podle mě trochu jinak... Pro seriózní soutěžní létání stejně musíš mít dva modely - třeba pro pokračování při srážce za letu atd. No a není tedy lepší postavit modely dva, každý trochu odlišný, než tvořit jediný s výměnnými díly? Zrovna u tebe , když to dokážeš postavit sám, to ani nebude tak drahé... V reálu jsem u nikoho na soutěži to prohazování dílů neviděl, ale bude to právě tím, že vesměs mají lidi modely dva (a je běžné, že ne totožné).

P.S pro Aleše - tohle bychom fakt už možná mohli hodit jinam, kdyžtak něco vymysli

Trocha aerodynamiky v teorii a praxi...
Na soutěži F5J v Plzni proběhla malá špionážní mise spočívající v porovnání profilů modelů Supra a Maxa. Profil křídla je pouhým okem samozřejmě na letišti možno porovnat pouze v místě napojení uší. Supra má notoricky známé profily AG40-41-42-43 (v napojení uší AG41). Profil u Maxy je na první pohled odlišný, v přední části více břichatý, v zadní tenčí a prohnutý (pamětníci si jistě vybaví FX60-126), teoretickým jazykem - maximální tloušťka je posunuta dopředu, maximální prohnutí dozadu. Patrně se jedná o optimalizaci pro menší rychlosti letu a nižší plošné zatížení, jestli to v praxi funguje musí posoudit jiní... já mám tedy zatím o čem přemýšlet, než říznu do XPS na nový velký model .