Brzdění směrovkou

Napadlo mě, že u (nesoutěžního) modelu vyzkouším brzdění rozklápěcí směrovkou (jako má raketoplán). Taky mám dojem, že už jsem to někde viděl na modelu (od Riva models?). Funguje to? Co si o tom myslíte?

Dík, H.

Niekde na starej komerčnej časti stránky rivamodels nájdi SENSOR-plus... Tam je video z pristátia v mimoriadne silnom vetre na letisku v Nitre.
Dosť dôležitý je však uhol, pod akým je oddelená smerovka od kýlu. Fungovalo to výborne. Hľadaj to pod heslom SPLIT RUDDER.

Rovnake riešenie používal pred časom v F5J aj Rok Bordon zo Slovinska. Ten mal "placku" ešte väčšiu a aj pod VCHP (bolo to na Drellovom eropláne).

Video: http://www.rivamodels.sk/video/splitrudder.MPG

Jan Kubica napsal: Napadlo mě, že u (nesoutěžního) modelu vyzkouším brzdění rozklápěcí směrovkou (jako má raketoplán). Taky mám dojem, že už jsem to někde viděl na modelu (od Riva models?). Funguje to? Co si o tom myslíte?

Dík, H.

Fungovat to bude zcela určitě, zkus to - tohle není nějaký šílený nápad. Jestli to bude vyloženě výhodné je otázka, ale to je pro experimentátora jako jsi ty dobrá výzva, ne? Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to z čistě aerodynamického hlediska za určitých okolností fungovalo vyloženě výborně.

Funguje to dobre , osobne som si to prerobil na mojom prvom F5j modely Senzor , ale vzhĺadom na to že som mal nastavený aj butterfly /mal som len krídielka bez vztlakových klapiek / bol problém v znížený citlivosti ovládania modelu. Hlavne mi to robilo problémi s prístavaním na bod. Možno ak by boli vztlakové klapky ktoré by boli zároveň aj brzda ,bez použitia butterfly tak by to bolo v pohode. Ale mne to moc nesedelo.

Kluci, děkuji za postřehy. Bavil jsem se o tom s Jirkou V. už asi před rokem, ale teď to konečně vypadá, že budu mít model, na kterém to vyzkouším ( http://www.rcex.cz/?page_id=1019 )

Jinak ta (má) logika je jednoduchá. Pro termiku je lepší lomení než křidélka (o čemž někdy jindy). Když nebudou křidélka, vyvstává otázka, čím brzdit. Brzdicí štíty jsou výborné (podle mě aerodynamicky nejlepší způsob), ale opět zhoršují aerodynamiku křídla a znamenají komplikace s instalací serva (serv), propojování kabelů, atd. Takže by bylo dobré, kdyby nemusela brzda být na křídle. Nějaký odklápěcí štít je celkem zvěrstvo (mimochodem, rád bych slyšel vyjádření nějakého "pravidlotvůrce ke štítu vyklápěnému z trupu dolů (<!-- l --><a class="postlink-local" href=" www.stoupak.cz/viewtopic.php?f=8&t=59 ">viewtopic.php?f=8&t=59)- je to podle pravidel nebo ne?), zbývá směrovka. "Teoreticky" to předpoklady k fungování má, i říditelnost (směrovkou) by měla být - na rozdíl od vyklopených křidélek - zachována. Zkusím to a uvidíme.
Ještě jednou dík, H.

Jan Kubica napsal: Bavil jsem se o tom s Jirkou V. už asi před rokem

Ano, to je pravda, ale upřesním to. Bylo to v souvislosti se samokřídlem Jardy Bartůňka, který tuto zajímavou vychytávku instaloval do svého samokřídla Muríno, protože jak víme, tak samokřídlu se moc nechce brzdit křidýlkama nahoru (jde dolů jakoby po schodech). I přesto, že Jarda pojal záležitost se samokřídlem spíš jako atrakci pro létání třeba na Ampérfestu (i když ve své době se uvažovalo i o RCEN), tak to byla hlavně technická výzva, kterou zvládnul na výbornou.

Teď se podívejte na obrázky:

[attachment=0:3r2n9a65]<!-- ia0 -->IMG_1011.JPG<!-- ia0 -->[/attachment:3r2n9a65]
[attachment=3:3r2n9a65]<!-- ia3 -->IMG_1007.JPG<!-- ia3 -->[/attachment:3r2n9a65]
[attachment=2:3r2n9a65]<!-- ia2 -->IMG_1008.JPG<!-- ia2 -->[/attachment:3r2n9a65]
[attachment=1:3r2n9a65]<!-- ia1 -->IMG_1010.JPG<!-- ia1 -->[/attachment:3r2n9a65]

Tady bych chtěl Jardovi poděkovat za ochotu, protože jsme žádné fotky neměli k dispozici a on je pohotově pořídil pro tento příspěvek.

A teď resumé. Pro samokřídlo ano, ale pro soutěžní (vím, že jsi psal o nesoutěžním použití) praxi je to na nic (závěr Jardy nijak nezpochybňuji, protože to je Pan pilot - repre v F5B, mistr republiky RCV2, atd.). Kdybysme se mýlili a ono to bylo fakt výborné, tak už s tím létá celý svět.
Účinnost tohoto poměrně složitého (je tam servo navíc jen pro otevírání směrovky) uspořádání je nevalná, což je pochopitelné, když vezmeme do úvahy, jaká je k dispozici plocha pro brzdění. Za tímto závěrem si stojíme a pokud by někdo měl chuť se tomu dál věnovat a dopracovat to do nějaké použitelné podoby, tak má volné pole působnosti. My zůstáváme u klasiky.

Další poznámku bych chtěl věnovat brzdění s křídlem bez křidýlek a to už bude vlastní zkušenost. Svého času bylo na našem modelářském nebi "přeswingováno" (mám na mysli prvního Swinga od Valdy Kostky) a sám s ním mám hodně dobrou zkušenost (měl jsem asi 3). Lítali s ním všichni, kdo se věnovali "sedmičkám" a byl vidět i ve startovním poli RCEN. No a právě Swing, protože neměl křidýlka, brzdil štítem, který byl umístěn na centroplánu a byl vysunovaný samostatným servem (maličkým). Štít byl poměrně účinný, ale měl jednu nectnost a to, že při jeho vysunutí si bylo potřeba zvyknout na "jinou" účinnost motýla (kormidel). Logicky, protože za štítem byl vzduch docela rozemletý a zásahy do kormidel bylo potřeba dělat razantně.
Mimochodem, modelů s brzdicím štítem bylo a je jistě víc, ale s tímto mám odlétáno mnoho hodin a vím, že to šlo a dalo se s tím soutěžit v pohodě. Pokud bych už musel řešit otázku brzd u čistého křídla, tak asi touto cestou. Jinak bych se tomu pokud možno vyhnul.

A trochu do historie.
Volná samokřídla brzdila rozklápěcími štíty (jako determák), magnety brzdí třeba i padáčkem (to samé bylo u RC svaháků za dob Vládi Štefana, Franty Vrtěny apod.), ale to jen na okraj, že všechno už tady bylo a funkční.

Fakt je, že já měl jak Swinga, tak pořád ještě mám Filipa 400 s prakticky stejně řešeným štítem a chování obou po vyklopení štítu upřímně řečeno nestojí za nic. Přijde mi, že brzdící účinek je spíš nepřímý v tom smyslu, že to totálně zavíří vzduch ve směru k ocasním plochám, model po vysunutí padá po čumáku, což se kompenzuje razantním natažením, což to tak nějak zpomalí. Létat se s tím určitě dá, ale nadšení to ve mě opravdu nebudí. Docela bych věřil, že rozklopená směrovka bude proti tomu "Swing štítu" spíše účinnější, přirozeně za cenu podstatně vyšší pracnosti a asi i rizika selhání.
Podle mého názoru by pro model s ovládáním pouze ocasních ploch bylo asi ideální použít brzdící štíty dva - na každém křídle jeden dále od trupu, aby to tolik neodnesly ocasní plochy zavířením (rozložení třeba jako měla klasická Sagitta), při dnešních směšných cenách mikroserv to už není žádný problém, prostě se dá pod každý štít samostatné servo...
BTW když jsem zmínil Sagittu - zrovna jsem nedávno měl otevřený její plán a mám vyloženě chuť ji postavit v elektroverzi - v dnešní době by se výkonnost proti původní verzi ještě zvedla díky možnosti ovládat každé křidélko samostatným servem a vhodně mixovat (původní měla jen dvě serva a křidélka spřažená se SOP).

Tomas Hruby napsal: ... že to totálně zavíří vzduch ve směru k ocasním plochám, model po vysunutí padá po čumáku ...

No a to je přesně to, o čem jsem psal. Hodně namixováno výškovky do přitažena a ještě ruční korekce. Řešením trochu bylo, když se ten štít nevyklopil naplno, ale jen tak trochu, popř. se s ním čudlalo podle potřeby. Je fakt, že to někdy bylo o nervy, ale bylo to taky dost o zvyku. Nakonec nás s tím lítalo víc a všichni jsme měli nějaké grify, abysme to zvládli.

Tomas Hruby napsal: Podle mého názoru by pro model s ovládáním pouze ocasních ploch bylo asi ideální použít brzdící štíty dva ...

Pro tohle řešení bych hlasoval oběma rukama.

Tomas Hruby napsal: BTW když jsem zmínil Sagittu ...

Ve své době byla pro mě Sagitta etalonem "technické krásy". Ta reinkarnace by stála za to. Ono to nakonec nebude tak dlouho trvat a éra z tohoto období budou historici se vším všudy. Roky přibývají.

Něco úplně OT. Docela by mě zajímalo, vyjádřeno v procentech, kolik toho shuttle nabrzdí směrovkou. Třeba se pletu, ale při přiblížení brzdí celým tělesem (jak je natažený) a když už jede po zemi, tak nastupují klasicky padáky a jestli jsem viděl dobře, tak se i čoudilo od kol (brzdy?). Činná plocha rozevřené směrovky je dle mého soudu hodně malá.

Jiří Veselovský napsal: Ve své době byla pro mě Sagitta etalonem "technické krásy". Ta reinkarnace by stála za to. Ono to nakonec nebude tak dlouho trvat a éra z tohoto období budou historici se vším všudy. Roky přibývají.

Jak asi víš, tak už mám doma Graupnerovo Mosquito - sehnal jsem originál (i když asi vyměknu a místo původního Jumba tam dám nějakou oběžku). Sagitta by byla stylová podobně - kdysi jsem měl tu dvoumetrovku, dnes bych asi spíš přemýšlel o té verzi 100 palců.