Jarní stříďáky aneb začátek sezóny v MS kraji

I když se už chvíli v Čechách soutěží, u nás sezóna začala stejně jako minulý rok na letišti v Trnávce dne 28.4.2013. Klub LMK Ikarus z Ostravy pořádal netradičně soutěž RCEK v neděli. Protože to byla první soutěž po dlouhé zimě, očekával jsem jaké to bude, co přijde nového, co se pokazí, a hlavně jak se zima projeví na výkonech všech soutěžících. Ve zkratce by to šlo asi popsat takto: pokazí se co se pokazit dá, vyhrají ti co mají vyhrát a taky to, že počasí neporučíte :)

Abych byl ale trošku konkrétnější tak to zkusím rozepsat. Když jsem se chystal s kolegy na soutěž, říkali jsme si "proč je soutěž zrovna v neděli?" Třeba to má nějaký hlubší význam, na který jsme nepřišli a tak jsme nad tím mávli rukou se slovy, že je jedno kdy, hlavně že bude. Mno když jsme se ale ráno vzbudili, bylo jasné, že neděle rozhodně nebude slunečná a s mírným vánkem jako sobota. Ba právě naopak, bylo zataženo, mraky zhruba v šedesáti metrech a do toho všeho vítr rozfoukával mrholící se kapky deště. Zkrátka ideální počasí na soutěž :-D. Nesmím zapomenout na to, že jsem ještě zaspal a kolega, kterého jsme vyzvedávali zaspal ještě více než já. Takže jsme se zpožděním dorazili na letiště a opět vítali staré známe. Ze začátku byly poměrně zdlouhavé peripetie s výpočetní technikou, resp tiskárnou vs. počítačem a tak se kvůli zpoždění rozhodlo, že se budou létat pouze 4 kola bez škrtání. Já ty neškrtací soutěže prostě nemám rád, a vím proč bohužel (k tomu ale později).

Celkově se náš sešlo 21 a tak se létalo ve 4 skupinách. Lety to byly mnohdy poměrně rychlé, neboť mraky se sice zvedly z původních šedesátí metrů, ale "jen" na cca dvě stě a tak bylo pro mnohé velkým šokem, když letadlo za 18 vteřin zmizelo v mracích. Bohužel letadlo už nenašel pořadatel Ondřej Matula a tak musel v dalších kolech použít záložní stroj. Nehody se nevyhnuly ani Petru Kuráňovi, který zlomil trubku při přistání. Kapitola sama o sobě jsem já :-D. Jsem řekněme pověstný svým "sparťanským" přístupem k elektronice v letadle a mechanické preciznosti vůbec.To, že jsem celou dobu běhal po letišti, protože na mně pokřikují "Aleší, jak nastavím totok, támtok", to je normální, ale že si doma zapomenu šrouby ke křídlu to už ne. Když si nějaké vypůjčím od moc hodných kolegů (Děkuji), tak ztratím kabinku a hodinu ji hledám, prozkoumávám kde co a co myslíte ? Kabinka není :-D. Takže si ji opět půjčuji od hodných kolegů (zdravím Malčíky). Mno takže tedy létáme, výkony se zlepšují s ustupujícími se mračny a každý čeká, kdy si vybere své "škrtací kolo," což je v takto nastavené soutěží bez škrtaček smrtelné. Po třetím kole je to u mě buď a nebo... Jsem na krásném třetím místě a říkám si, že tam hodím jistotu a je to doma. 3,2,1,GONG a házím vší silou letadlo do vzduchu a .... a nic :) Motor se nezapne a tři minuty zkoumáme s kolegou co se děje. Vypínáme vysílačku, baterie, a pořád nic. Když v tom si všímám povytáhnutého kablíku z přijímače, zapojuji zpět a startuji. Pod vlivem události si říkám, že to už nemá smysl a dávám si jen pár vteřin motoru. Co čert nechtěl ostatní spadli v šesté minutě a kdybych si dal pár vteřinek na víc, vydržím tam do desáté minuty a pak bych je ještě všechny polítal (Edit. tak koukám na výsledky, a asi tam zůstal ještě Pavel Grűmann ?). Tomu prostě říkám smůla. Ale protože se chybami člověk učí, beru si z toho ponaučení a tato politováníhodná událost se snad zopakuje až za dalších 10 let :).

No takže tedy nakonec do finále postoupili esa ze všech nejesovitější a to: Petr Slezák, Libor Kristian, Radim Barč, František Odehnal, Martin Vohralík, Radek Malčík a Pavel Grűmann. Finále to bylo dozajista zajímavé, neboť umět se udržet téměř 15 minut přesně pod hranicí mraků není snadné a hlavně to chce silné nervy, když letadlo chvílemi mizí a opět se vynořuje. Každopádně vydrželi do konce pouze tři borci a to Radim Barč na prvním místě, druhý skončil František Odehnal, a třetí Radek Malčík. Zkrátka klasika z let minulých ;-).

Rozdávají se pohárky, balí se věci a valíme domů. Mnozí z nás jedou s novými zkušenostmi, jiní s ponaučením a další s radostí, že nezmrli. A jako třešnička na konec: Co myslíte, jaké bylo počasí v pondělí ? Slunko peklo jak o život, no zkrátka ironie.

Fotografie zde, zde 

Výsledky zde

Aleš Krátký

• Předchozí
• Další