Technika RCEV

Ty já ti asi nedám konkrétní čísla, ale jak jsme se tak bavili s Martinem (ypsi) tak máme skoro pocit, že kratší trubka je lepší ... při ploché zatáčce tak hodně "nepluží" mimo osu jako při delší. Ale možná je to jen pocit a ještě k tomu blbý

Faktem ale je, že čím kratší, tím citlivejší ero.

hele já lítám krátký trup podle svého jména

Já se obávám, že tyhle poučky jsou jakýsi "univerzál", který dost těžko půjde naprosto přesně napasovat na různé "lehce speciální" konstrukce. Nehledě na jejich lehkou "archivnost" - starší a zkušení prominou. Určitě je jasné, že základy aerodynamiky a konstrukce letadel platí stále, o tom žádná, fyziku neokecáme teď ani za 50 let, ale pochybuju, že v r. 2001 - a to kdo ví, jak starý je původní text - někdo počítal s tím, že doma bude svépomocí stavět skleněné křídlo s touhle štíhlostí.... O knize z roku 1978 ani nemluvím (mám v živé paměti a někde ještě i založený katalog Graupner z téhle doby - a vzhled a konstrukci tehdejších top větroňů by dnes jen těžko někdo prohlásil za "moderní" - nicméně tehdy byly, o tom žádná) . Takže poměry těch hodnot budou asi u různých konstrukcí dost lítat. A propos - zkrácení ocasu o 15 cm vůči standardní hodnotě u Daidala z něj rozhodně neudělá neřiditelné letadlo - jen bude citlivější. Což mezi námi není vždy na škodu... Poněvadž máme všichni v Dinoteamu jedny z prvních stopalcových Daidalů (Aleš téměř prototyp), tak v té době ještě nebyly k mání prodloužené trubky, čili jsou to vlastně trupy z letadel 200-230cm s křídly 250cm.... A nemám pocit, že by to byly neřiditelné potvory.