MČR RCEK Hořice 2013

Rozhodující závod letošní sezóny, nebo i celé historie RCEK?

Ve dnech 7-8. září 2013 se na letišti u Dobré vody u Hořic konalo Mistroství České Republiky v kategorii RCEK. Na letišti se sešlo 30 pilotů. Někteří přijeli již v pátek, jiní až v sobotu ráno. Plocha se pomalu zaplňovala auty a stany. Depo se také plnilo letadly, samozřejmě byl hojně zastoupen Daidalos (byly zde 2m i 2,3m a i 2,5m), bylo zde i několik Brďasů a i další doma vyrobené stroje. Mezi lidmi se rozbíhalo mnoho zajímavých diskusí o všem možném. Brzy ráno bylo bezvětří, ale bylo jasné, že soutěž bude větrná. Po krátkém zahájení došlo k rozlosování a rozdělení pilotů do 5 skupin a 6 startovišť.

První lety probíhaly bez nějakých zvláštností. Motorovalo se kolem 20 sekund a díky vymetené až plechové obloze byla viditelnost velmi špatná. Vítr foukal z východu, a tak se startovalo skoro do slunce.

Už od prvních startů byl vidět obrovský rozdíl ve stoupavosti různých modelů. Často bylo vidět, že někteří za 20 sekund motoru nastoupali výš než jiní za 35 sekund. S přibývajícím větrem se zvyšovala doba motorového letu a to se neobešlo bez následků. Přestože teploty nebyly nijak extrémní, shořely v Hořicích první den 3 Megy.

Po odlétání 6 základních kol se závodní létání ukončilo. Narazil se soudek a lidé, ještě plni dojmů z předchozích kol, se pustili do mnoha zajímavých debat na mnoho témat.

První velmi výživné téma bylo ohledně nově vznikající kategorie RCE1 (Stopalce). Do Hořic přijeli i propagátoři této kategorie Radim Barč a Aleš Krátký. Oba dva trpělivě celé dva dn vysvětlovali pravidla a předváděli výškoměry. Vysvětlovali i průběh měření výšky. Dodali mnoho modelových i praktických ukázek z již proběhlých soutěží F5J i pokusných RCE1, které mě přesvědčily o tom, že je to správný směr, kterým by se mělo soutěžní létání ubírat.

Samozřejmě bylo přítomno i mnoho odpůrců této nové kategorie, ale nejvíce mě překvapilo, že lidem nevadí ani tak ta pravidla nebo výškoměry, ale povolené rozpětí 2.54m. Uznávám že mnoho lidí vlastní 2m letadla, ale nemyslím si, že u nás by byl takový rozdíl ve výkonu letadel i s přihlédnutím k tomu že mnoho bezvětrných soutěží u nás nebude. Byl jsem na několika soutěžích F5J kde lidé s 2m Daidaly polétali mnoho jiných pilotů s 4m letadly. Proto si myslím, že rozdíl mezi již existujícími letadly kategorie RCEK a nově vznikající větší letadla nebude až tak velký. Jenže toto ukáže až čas a doufám, že mi dá za pravdu. Myslím že v RCE1 bude spíše rozhodovat odvaha lidí jít do rizika a vypnout níže, než pár centimetrů rozpětí nebo pár gramů nadváhy. Samozřejmě to nemusí vyjít, ale to je na tom to krásné. Člověk nebude vědět jak na tom je do zveřejnění výsledků. Já osobně jsem si podrobně prošel navrhovaná pravidla a musím uznat, že už bylo provedeno hodně práce. Nenašel jsem nic, co by mi jako naprostému začátečníkovi vadilo a co by mě přesvědčilo, že je to špatná kategorie.

Další velmi závažné téma bylo o dalším pokračování samotné kategorie RCEK. Nejvíce se mluvilo o velkém rozdílu ve výkonu motorů a hlavně o tom jak moc se musí motor přetěžovat, aby se dalo v RCEK umisťovat na předních místech. Za závodní víkend shořelo minimálně 5 motorů. 1. den 3 MEGY a druhý den 2 MEGY a jeden AXI. Což je prostě špatné. Pan Kotula jako největší smolař spálil v neděli 2 motory. I toto byl jeden z důvodů, proč si myslím, že RCEK je již tak specializovanou a drahou soutěžní disciplínou. Což bude mít za následek úbytek pilotů a jejich přechod do právě vznikají kategorie RCE1 nebo dokonce do F5J. Osobně se mi MČR RCEK líbilo, ale mnoho lidí asi odjíždělo se smíšenými pocity.

Druhý startovní den začal opět zlověstným klidem před bouří. Vrtule na elektrárně stála ale předpověď i mraky říkaly, že nás čeká další větrný den. Foukalo vydatně a tak v 7. kole se doba motorového letu pohybovala přes 35 sekund. Díky rozfoukaným mrakům se trochu zlepšila viditelnost. Ale dosahované výšky byly obrovské, v 8. kole Leoš Tomiška i Radim Barč ztratili model z dohledu za motorového letu. Radim Barč předvedl několik lopingů pod motorem u svého Daidala. V posledním základním kole proletěl Josef Macek bezpečnostní zónou a vysloužil si penalizaci 100 bodů.

Po odlétání základních kol byla přestávka na tradiční kuře a začala se připravovat skupina finalistů

1. Perkovič Stanislav

2. Novotný Luděk

3. Čermák Vladimír

4. Novotný Radek

5. Semerák Petr

6. Barč Radim

7. Kotula Miroslav

8. Veselovský Jiří

První finálové kolo shořel motor Radku Novotnému, který stihl ve svém letadle vyměnit motor a ještě zaletět 5 minut a 55 sekund při přistání za 99. Rychlejší výměnu motoru si umí málokdo představit.

Před druhým finálovým letem byl vítr na 5-7m/s v nárazech až 9m/s, a proto bylo ve znamení obrovských výšek a dalších shořelých motorů. V tomto kole přišel o druhý motor Kotula Miroslav a také celkový vítěz Novotný Luděk, kterému motor shořel přesně ve chvíli, kdy odvedl svoji práci.

Ve finále stačily 2 10 minutové lety na celkové nejlepší umístění.

Celé závody proběhly bez větších zádrhelů. Občas došlo k nějakým nesrovnalostem s pravidly, které ale následně jurry uvedla na pravou míru. Pokud je mi známo, nebyl podán žádný oficiální protest. Obdivoval jsem také odvahu juniorů, kteří bez jakéhokoliv strachu odhazovali své modely vstříc velkému větru.

Po spočítání výsledků došlo na předávání cen a pohárů. Petr Dušek zaválel a poháry byly nádherné. Další sponzoři dodali nějaké ceny, o které probíhala „Karlovarská losovačka“ pro prvních 12 umístěných. Nechyběly ani tradiční Hořické trubičky.

Jaroslav Kuba ml.

Dodatek od A.Krátkého

Jak sepsal J.Kuba, tak rozdíly v motorech byly opravdu propastné, a my z Moravy jsme si připadali jak Alenka v říši divů. K výkonům samotným asi nemám co dodat, prostě jsem neměl šanci :) Jinak ale plodná byla diskuse již o zmiňovaných RCE1 a byl jsem překvapen, kolik lidí mělo aktuálního stavu plné zuby a rozhodně se chystá přejít.

Bohužel co mi na celé akci vadilo nejvíce nebyly paradoxně motory, ale vítr... "Díky" kontinuálce cca 6-7 m/s se prostě termika létat nedá a tak z raketové kategorie vypadla i poslední radost pro pár vyvolených, kteří se snaží i občas točit termiku.

Co se týka organizace tak není co vytknout, vše bylo perfektní a z mého pohledu bez sebemenší chyby.

Celý článek bych ukončil větou, kterou začal organizátor při nástupu na MČR a to "Tak vás vítám na posledním mistrovstí RCEK".

Krátký Aleš

Výsledky zde

Článek od R.Barče zde

Fotogalerie zde a zde a zde

Diskuse zde

• Předchozí
• Další