F5J InterTour Hořice

Kategorie: F5J Zveřejněno: úterý 14. červenec 2015 20:44 Napsal Aleš Krátký

Letadlo mám? Ano. Kufr s vysílačkou ? Mám. Dvoje kraťasy, tričko, mikina pro jistotu, karton kofoly, chipsy a jedna deka. Je zbaleno a po práci můžu rovnou vyrazit na dvě a půl hodiny dlouhou cestu z Olomouce do Hořic na mou další soutěžní štaci a to "F5J InterTour Hořice".

V pátek dorážím na místo určení, z dálky vidím již pár aut, stanů, karavanů a několik letadel ve vzduchu. Vystupuji z auta pln očekávaní, zda se předpověď vyplní a skutečně poprvé v životě nebude v Hořicích foukat vítr :) A vskutku ! nefouká, slunce svítí, je krásně, zdravím se se starými známymi a montuji letadlo. Termika je, létá se hezky, paráda. Spokojeně usedám do křesílka a klábosíme nad zítřejší taktikou a zda počasí vydrží. Postupně se sjíždějí další lidé, jiní zase odjíždějí do hotelů a kdo ví kam všude. Já mám domluvené ubytování v letištním "hangáru", aneb hotel přímo na letišti.

Zahajujeme diskusní kroužek a počet diskutujících se rozšiřuje s počtem láhví, které Standa Perkovič odborně uklízel obloukoidním hodem za hlavu. Ukazuje se i trenér "malých" který si donesl (jako správný trenér) hned dvě stejné RC soupravy s tím, že přepípá jeden model do druhé soupravy. Pípá, pípa, ladí ladí a na dotazy, zda se nemůže splést podrážděně reaguje, že taková možnost je zcela vyloučena díky rozdílnémů jasu podsvícení. O 20 minut později s výkřikem vstane, že vlastně neví odkud kam a jak dlouho pípá a tak je jeho soutěžní kariéra v ohrožení :) No ale zmákl to s grácii a žadná pohroma se následující dny nekonala. Ono vůbec použití chytré vody (jak to nazval Tomáš Hrubý) dělalo s lidmi divné věci. Ať už se jednalo o již zmíněné pípání nebo o jedince ležící na zemi se slovy že něco hledají ;)

U mě se blíží se čas spánku, a začínám pátrat, jak se dostanu do onoho hotelu. Petr Dušek nikde a tak propadám beznaději a jdu spát do auta. Rázem zjištuji dvě věci. 1) Ve fábii se fakt blbě spí. 2) V létě je v Hořicích v noci tesně nad nulou a tak 4-5x se probudíte omrzlí aby jste na sebe navlíkali další a další vrstvy letního oblečení a s radostí vykřikli "Heuréka", když pod sedačkou najdete zimní rukavice které jste tam při úklidu zapoměli :)

Ráno rozmrzám a všechny informuji jak je velká kosa a že jsem málem v noci umřel. Standa "Pérák" jen suše prohlásí "a proč jsi nešel do hangáru ? my máme klíče" :) no já myslel že mě trefí. Nu což, přecházím to a jdeme dále. Lidí je už plná plocha, začíná nástup. V češtině ředitel Petr Dušek, v angličtině Lomcovák Roman Vojtěch. Celkem je přítomno 45 soutěžících s Čech, Slovenska, Ruska, Maďarska a Israele. Stanoví se mezinárodní jury, bezpečnostní zóny, počet kol a finále a může se jít na věc. Výšky se střílejí ledajaké, od 40 do 150 metrů podle toho jak si kdo troufá. Kupodivu není ani moc škrtaček a tak se postupně profilují výsledky podle starých známých jmen téměř jako vždy na každé soutěži. Počasí přeje a lítá se celý den jako na běžícím páse. Odpoledne pauza na guláš a objednávka kuřete na další den. Večer se chystá klasická diskuse nad vším možným. Zprvu se opět uchylujeme k chytré vodě, která je tentokráte doplněna o gumové žížaly a tak vypalujeme červa v pravém slova smyslu. Po rázném ochlazení se západem slunce se přesunujeme k připravenému firemnímu ohni, kde zábava pokračuje rázně kupředu. Někteří již po chvíli vypadají značně zmoženě a už ani nereagují na nabídky nápojů, které kolují stále dokola a ti "nějtěžší případi" zcela elegantně "pokřtí" trávu (zdravíme Vlastu) a jde se spát, teda pokud jste se dostali po 30ti minutovém zápasení s klíčy do auta (Opět zdravíme :-D ). Ráno se tváříme jak po bitvě. Největší kaliči jsou ale vysmátí a jde se na věc.

Jo málem bych zapoměl... Prý už není můj přejetý vzorkovaný stroj jedinný na světě a podařilo se ráno vyrobit i druhý kousek raním příjezdem a parkováním soutěžících, tentokráte na F5J modelu :)

Protože byly výsledky vytištěné i se škrtačkama, tak se mění taktika z častého "lítat na jistotu do finále" na taktiku "už jsem vše podělal, zapínám škodící mód". Také jsem jej zapl a šel dvakrát do pole a jednou si jen na minutu zapouštěl :) Inu, komu není z hůry dáno, tomu není pomoci. Co čert nechtěl, počasí právě strašně svádělo k takovým odvážným krokům, neboť slunce žhnulo jak na sahaře a vypadalo to, že termiky budou mraky, že se bude dát přehazovat vidlemi. Opak byl pravdou. I přes převažující variábl a počasí bez mraků se prostě tvořily jen klesáky a tak se favorité posouvali níže rychlejí než zbytek startovního pole a kdo postoupí jako jeden z deseti finalistů nebylo vůbec jasné.

Po krátké pauze je ale nakonec deset postupujících známo : 

  1. Malčík Radek
  2. Majerčik Bohuslav
  3. Pazderka Luboš
  4. Morava Milan
  5. Vostřel Vlastimil
  6. Buzas Adam
  7. Chalupník Milan
  8. Leiner Jan
  9. Novotný Luděk
  10. Ofek Israel

Jde se na 3x 15 minut a po předchozích zkušenostech to na maxima moc nevypadalo... Nicméně opak byl pravdou, všichni vypínají v prvním kole na jistoty od 50 do 120m a všichni až na jednoho nalétají maxy - termika je plošná a silná ... nu což, bude se snižovat. Druhé kolo začíná a vypíná se okolo 40 metrů. Tři borci to nedávájí a poroučejí se z pole pryč. Třetí kolo rozhodne.

Měl jsem tu čest opět pomáhat Radkovi Malčíkovi, který šlapal na paty v tu chvíli prvímu Vlastovi Vostřelovi. Startujeme, vypínáme proklatě nízko kousek nad stany a člověk si až na místě uvědomí, jak tenká hranice je mezi výhrou a prohrou v tak našlapané konkurenci. Není prostor pro chyby. Hlídáme si Vlastu, ten vypíná o pár metru dále u cesty (cca 20-30 metrů od nás?) a okamžitě začíná točit stoupák. Pološeptem hlásím "Vlasta to má, vlevo ... vlevo, slyšíš". Než jsme se rozhoupali byli jsme v takovém klesáku, že jsem ten kousek prostě neulétli. Zoufalý pokus po větru a Aleš jde jako správný pomocík (který dle zlých jazyků za vše může) pořádný kus do pole. Trestem mi budiž to, že se pole bylo čerstvě posekáno a ja neměl boty, takže to píchalo jako čert :) Mé utrpení bylo dozajista ale nulové oproti zklamání z neúspěchu většiny finalistů.

Nakonec bezkonkurenčně vyhrává Vlasta Vostřel i po těžké noci, která byla ráno označovaná jako "těžký sluneční úpal" :-D. Ne vážně, vylítal to opravdu luxusně a první místo je zasloužené.

  1. Vostřel Vlastimil
  2. Novotný Luděk
  3. Leiner Jan
  4. Malčík Radek
  5. Ofek Israel
  6. Chalupník Milan
  7. Majerčik Bohuslav
  8. Morava Milan
  9. Buzas Adam
  10. Pazderka Luboš

První dva nalétali 3x plný čas. Janu Leinerovi na třetí místo stačily 2:49 ze třetího kola a proto - nikdy nevzdávejte let! Nikdy nevíte která vteřina Vás dostane k pohárku.

Byli oceněni všichni finalisté, nejlepší z 65+ a poslední dostal (dost ceněný) asparágus.

 

Celkově hodnotím soutěž jako velmi povedenou. Překvapilo počasí, které nám přálo jak nikdy. Dny předtím foukalo, dny poté pršelo a foukalo :) Takže prostě supr.

Děkuji pořadatelům, časoměřičům a všem, kteří se podíleli nebo soutěžili.

Výsledky

Fotky - Malčatym, Vladimír Čermák

Diskuse

Zobrazeno: 3697

Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.

Ads Elite footer

Weby přátel

dnz

Banner baterie

banner6

Chceš tu být ? napiš nám

Koho podporujeme a kdo nás ?

Chceš tu být ? napiš nám