F5J a F5J400-Alti Dubnica Nad Váhom

Když jsem se soutěží v Bořeticích tak pěkně proletěl s 2,5 metrovým Daidalem v RCEK i F5J zjistil, že malé éro opravdu nemůže konkurovat velkým F5J modelům. Proto jsem se rozhodl vyrazit na další F5J akci do Dubnice Nad Váhom a vyzkoušet tak „Velkého ptáka." Já a Boreas od Ypsiho jsme tedy vyrazili nejprve do Olomouce za "zbytkem gangu" (Malčíci a K. Zemačík). Společně jsme pokračovali vstříc osudu na Slovensko. Po třech hodinách jsme byli na příjemném letišti z jedné strany lemovaným stromy a na dalších stranách jen pole, pole a zase pole .... jo a v pozadí město Dubnice, které budu moct navštívit opravdu z blízka, ale o tom až později.

Vyrazili jsme o den dříve, ať máme dobré místo a osaháme si vzduch. V Dubnici již byli Argentinci a pomalu se sjíždělo všech 52 přihlášených pilotů do kategorie F5J. Do "malých" bylo přihlášeno celkem 23 pilotů a z toho jen dva Češi (Krátký, Malčík. P) a zbytek samozřejmě domácí Slováci.

Zázemí letiště je suprové, všemu dominuje velký přepravní kontejner, a okolo něj jsou postavené organizační stany, kuchyně, jídelna, opodál wc a dokonce i sprchy! Trošku méně místa je pak sice pro auta, ale vešli jsme se všichni a tak se mohlo začít v sobotu ráno létat. Jo nesmíme zapomenout na páteční večerní akci s alkoholem a hudbou, která ovlivnila výkony pilotů už před samotnou akcí :)

Od sobotního rána mírně pofukovalo a první kolo F5J se začalo létat poměrně nízko, neboť z počátku bylo termiky opravdu dost a k vidění byly zajímavé přelety i záchrany těsně nad zemí. Po prvním kole velkých šli na řadu malé a to už šlo poznat, že to nebude tak jednoduché. Termika najednou téměř zmizela, začalo poměrně dost foukat a tomu odpovídaly i nalétané časy okolo šesti minut a to nejen v malých, ale i ve velkých. Taková situace panovala celou sobotu až do večera a začaly se tak rozevírat nůžky mezi těmi, co opravdu mají čich na termiku (nebo extra velké štěstí) a zbytkem startovního pole. Ono bylo docela překvapivé, kolik lidí v tom větru vůbec nedolétlo blíže než 75 metrů! O přistáních ve vzdálenosti cca 15-20 metrů ani nemluvím, i těch bylo opravdu hodně. Co se týká zničených modelů, tak si snad pamatuju jedinou srážku mezi pilotem slovenským a maďarským (pokud jich bylo více, omlouvám se) a taky se podařilo vytvořit jeden zázrak přímo mi.

Jak jsem psal, tak jsem létal velké s Boreasem od Ypsi.cz víceméně první velkou akci a tak nebylo vše odladěno, jak by mělo. Ve čtvrtém kole jsem kroužil termiku poměrně daleko a vysoko, navíc po větru a z ničeho nic jen pípla vysílačka a už jsem neřídil. Letadlo pokračovalo víceméně v kroužení směrem na město Dubnice a poté zmizelo v přemetu daleko za prvními paneláky. Okamžitě jsme vyrazili hledat stroj do města, ale jako by se po něm slehla zem. Nikdo nic neviděl, neslyšel a tak jsme se vrátili za chvíli s nepořízenou. Velké jsem obrečel a chtěl létat ještě v malých (tam už sice byla nula za první kolo s přistáním více než 75 metrů, ale co když už jsem tady), nicméně mi to nedalo a jel jsem hledat znova. Tentokrát jsem si lépe zapamatoval poslední místo, kde bylo letadlo vidět a vyrazil jsem. Bohužel to bylo nad rodinnými domy s velkými zahradami, anebo nad paneláky, kde bydleli naší "spoluobčané". Po cca další hodině jsem se vrátil už na 100% rozloučen a zjistil, že nestihl ani další kolo malých (tedy opět nula). Opravdu povedený výlet říkám si, když za mnou přišel organizátor Karol Ťupek, že je problém ještě se SORGem... když se daří tak se daří. Jdu za ním, a co se nestane, otevře kufr svého auta a tam leží kompletní de facto neporušený Boreas. Štěstím jsem byl bez sebe a s obrovskou vděčností děkoval. Nakonec ho prý našel náhodný občan někde u obecního úřadu v centru města a zavolal policii, která model odvezla a předala. Tímto všem děkuji a pozdravy lidu dubnickému!

Letadlo opravuji (vytrhané závěsy kormidel atd.) a nakonec s tím ještě i dolétám druhý den poslední dvě kola. Výsledek není důležitý, hlavní je, že se našlo... (Po domácí analýze to nakonec vypadalo na podpětí palubního systému a následném vypnutí přijímače. Nyní už má Boreas externí BEC a je vše ok).

Ze soboty na neděli proběhla párty ještě větší než z pátku na sobotu a nebylo snadné v tom "rámusu" usnout. Nakonec se to podařilo všem, ať už přímo na letišti nebo kousek opodál. Ráno bylo opravdu těžké, neboť pro některé nebylo snadné ani nasadit správné uši na správné křídlo letadla. Po chvíli se dalo vše do pořádku a mohly se odlétat poslední dvě kola ve velkých i malých. Počasí bylo v neděli příjemnější a velmi termické. Všechny lety už byly víceméně stejné a tak se jen mírně měnili postupující do finále. Ve velkých to byli:

1. Gaľa Marko
2. Malčík Radek
3. Jurkovič Peter
4. Bačiak Juraj
5. Rúčka Vladimír
6. Adamek Juraj
7. Hrušovský Jozef
8. Jurkovič Juraj
9. Dudáš Juraj
10. Malčík Petr
11. Gábor Vladimír
12. Majerčík Bohuslav

V malých se probojovali do finále následující borci

1. Adámek Juraj
2. Majerčík Bohuslav
3. Bačiak Juraj
4. Malčík Petr
5. Vlha Richard
6. Krátký Aleš
7. Jurkovič Peter
8. Valaštiak Július

Ano, ten člověk na šestém místě postoupil s dvěma nulami do finále :). Řekl jsem si, že když už jsem zažil zázrak v F5J, pokusím se i v "malých" a udělal jsem tři tisícovky za sebou a proklouzl za brány finále.

Samotné finále se dalo očekávat v obou kategoriích více než napínavé. V F5J se totiž očekávala opakovačka luxusní výškové bitvy Malčík R. vs. Adámek. Kdo čekal, tak se dočkal. 3,2,1, start. Oba "maniaci" sotva olizovali vršky stromů a zakotvili své stroje ve výškách 36m (Malčík R.) a 27m! (Adámek). Byla to neuvěřitelná podívaná až do poslední chvíle. Co ve mě nechalo nejhlubší zážitek bylo sledovat zpovzdálí, jak se v podstatě všichni účastníci a organizátoři (mimochodem p. Dudáš skvěle akčně tento souboj komentoval v přímém přenosu - velmi povedeně) postavili, odložili půllitry, a ve stoje s otevřenými ústy sledovali to, co se každý den nevidí. Přistání samozřejmě k hranici maxima a tak se dalo očekávat to samé i v druhém kole. Výšky sice o kousek větší (36m vs. 86m) ale přidal se i Marko Gala se svými 57 metry a tak i toto byla pěkná podívaná.

Nakonec velké F5J vyhrál zaslouženě J. Adámek následován nebojácným R. Malčíkem a B. Majerčíkem. Gratulace.

Malé sice neslibovaly výškové orgie, ale pro změnu CZ vs. SK souboj. Nebudu to prodlužovat a rovnou napíšu, že jsme nakonec ukořistili první (P. Malčík) a druhé místo (A. Krátký) následováni skvěle létajícím J. Adámkem.

Po finále následovala krátká ukázka z činnosti místního klubu, rozdaly se krásné poháry, medaile a polibky se všemi časoměřičkami a jelo se domů.

Z mé strany bych rád řekl nakonec pár věcí:

• Pojištění letadel na akci v zahraničí asi není úplně od věci
• Nikdy nevzdávejte předem soutěž, neboť předem nevíte, s kolika nulami si nakonec můžete odvést hezký zážitek a pohárek
• Není důležité být první, ale umět svými výkony zvednout na padesát lidí ze židle a dovést je k němotě ;)
• Že dobří lidé ještě nevymřeli (v Dubnici rozhodně ne)
• Mít internet na letišti je super věc, zvláště když poté píšete „online přenos“ a mohou tak znát dění na letišti i lidé ze svého domova. Tome, děkujeme ;)
• A nakonec poděkování RMK Dubnica, za nejlepší soutěž co se organizace a vůbec všeho týče tohoto roku! Dobrá práce kluci!!!

Výsledky F5J / F5J-400 Alti

Fotky J.Bačiak / Malčatým

Diskuse

• Předchozí
• Další