MČR F5J 2017 !
Mistrovství České republiky v kategorii termických větroňů s elektropohonem F5J.
Celá Evropa prožívala od pátku 28. 7. do neděle 30. 7. dopravní „supervíkend“ – od severu po jih se po silnicích všeho druhu valila milionová lavina automobilů s rodinami jedoucími k jižním mořím na zaslouženou dovolenou. Kolaps dopravního systému ve všech zemích v tropickém vedru a desítky kilometrů kolon na hranicích schengenského prostoru …
Sázava u Lanškrouna, padesátka nejlepších elektrovětroňářů z Česka s rodinami, kemp na zelené louce, sociálky s teplou vodou, v pátek trochu ochlazujícího deštíku navečer a jinak po celý víkend modrá obloha. Pohoda, opalovačka členů doprovodných týmů, grilování - MČR F5J 2017!
Do Sázavy u Lanškrouna se na F5J elektronicky na www.stoupak.cz zaregistrovalo a mistrovství ČR se zúčastnilo 46 soutěžících. Kempovat se dalo již od pátku, čehož využila jak „pražská“, tak i „ostravská“ sekce. Zbytek soutěžících dorazil zavčasu v sobotu ráno, takže v 9.00 hod. mohla podle plánu pod zástavou České republiky zaznít hymna a mistrovství mohlo být za přítomnosti předsedy KLeM Ing. Petra Cejnara zahájeno. Kromě nezbytností, jako je představení JURY (T. Hrubý, Z. Malčík, V. Vostřel), upřesnění harmonogramu (v sobotu 6 kol do 18.30 hod., v neděli 2 zbývající kola základní části od 9.00 hod. a 3 finálové lety pro 12 pilotů ihned po obědě), byla z iniciativy trenéra vyhlášena ještě dvojice speciálních cen: plaketa J. Gagarina pro největší dosaženou startovací výšku a cena pro modeláře, kteří se mistrovství zúčastní s modelem, který si sami postavili.
Vzhledem k osvědčenému týmu (časoměřiči pod vedením Z. Nespěchala a výpočetní středisko v patronaci rodiny Lžíčařových, které krmilo SORG od A. Krátkého) soutěž začala od 9.30 hod. bez zádrhelů odsýpat. Sluníčko pralo hned od rána (teploty nad 30°C), pofukoval pouze mírný variábl s převládajícím směrem od vesnice, který do počátku udal směr vzletu. Přistávalo se od lánu cca 1,60 m vysoké uschlé řepky (ano, byla dost vysoká na to, aby se v ní model po předčasném přistání zcela schoval).
Prvá skupina byla od začátku v pátracím duchu, kde to bude nosit, a kam naopak nemá cenu letět vůbec. Hned prvé lety byly i za 2:30 min. s 0 za přistání a plán pro svůj let hledali všichni, kteří první desítku borců velmi pečlivě sledovali! Hledání „dobrého vzduchu“ a „správného směru“ pokračovalo po celé prvé kolo, například ve 4. skupině všichni sedají do 6. minuty a pouze Vlasta Vostřel začal nadělovat první „obklad“, když nalétal do plného času. Teprve ke konci 2. kola se přestalo hledat, a již všichni ihned po startu otáčeli model přes hlavu nad řepkové pole, kde se hledala termika až daleko k vzdáleným lesům. Že návrat s lehkými modely i proti mírnému větru není v malé výšce legrace, si vyzkoušelo postupně několik borců. Nejkurióznější „donášku dne“ absolvoval Ivan Hořejší, kterému model po kontaktu s topolem přistál do areálu blízkých rybích sádek. Obsluha na zavolání však přijela obratem (majitel je zvyklý na výzvu telefonem prodávat na místě čerstvé ryby), Pike byl vyzvednut pouze trochu namočený z vody, a po vyschnutí vody z oběžky se dokonce bez problémů rozběhl motor a Ivan pokračoval v soutěži pouze s trochu naťuknutou náběžkou ucha. Držitele rekordu v nejdelší donášce soutěže se nepodařilo v opravdu dlouhých procházkách spolehlivě určit, ale nejpravděpodobnějším vítězem byl Mirek Kotula, který si pro model jel autem …
Na oběd bylo vepřo-knedlo-zelo a po obědě se odlétaly s rezervou 4 zbývající letová kola. Za zmínku stojí závěr 4. kola, kdy se zvedaly takové termické bubliny přímo z prostoru kempu, že odnášely do výše přímo trsy uschlé trávy s plochy. Kdo takovou bublinku trefil, měl vyhráno! V závěru 5. kola došlo při startu k nepříjemné srážce modelů Ondry Vinkláře a Radka Janovského. Pro křehké F5J modely to byla totálka (křídla bez uší …). Ondra neměl druhý model a mistrovství pro něj skončilo, Radek přezbrojil, pořadatelé spustili Sorg, který nalosoval opravnou skupinu, a z celé situace byl nejšťastnější Jirka Sedláček – nástup na svůj řádný let v odpoledním parnu zmeškal, ale díky losu letěl v opravné skupině a tu vyhrál! Podobná situace se při startu, kdy se protisměrně letící modely „zakously“ svými ocasními plochami a spadly na zem, stala ještě R. Malčíkovi a M. Besedovi v závěrečném 6. kole dne. Tuto situaci však šlo vyřešit přiřazením obou soutěžících na volné pozice následujících skupin kola. Krátce po 18.00 hod. mohl být vyhlášen konec letového dne. Kromě večeře (guláš s chlebem) se všichni těšili na pokračování oslav 70 narozenin Lojzy Hrabáčka. Večer, noc i brzké ráno byly velkolepé …
Neděle nás vítala ještě menším počtem mraků na obloze a mnohem silnějším větrem, který foukal z opačného směru. Prvým úkolem pořadatelů bylo otočit startoviště, druhým pak dostat soutěžící 1. skupiny 7. kola na plac. Vše se však podařilo, a do vzduchu odstartovalo 10 soutěžících podle časového plánu. Co však ovlivnit nešlo, bylo poněkud nevypočítavé ovzduší. Přistávalo se i s časy 2:50 min. a pro modely chodilo až do vesnice! Až 8. kolo, kdy se vzduch již stejnoměrně ohřál, přinesl větší jistotu. Vzhledem k tomu, že někteří hledali jistotu i ve výšce svého startu, přineslo závěrečné kolo i cenu J. Gagarina se startovací výškou 348 m (ano, prvou reakcí výpočetního střediska při zpracování výsledků na tuto informaci bylo, že se časoměřič spletl!) pro Lubora Buchtíka.
Karty rozdané v sobotu, vylepšily výsledky nedělních kol a institut škrtacího letu. Do dvanáctičlenného finále po dvou dnech bojů v neděli po obědě (řízek s bramborem) postoupili (kdybych nechtěl postihnout i pořadí po základní části, začal bych jednoduše „Malčíci“) – od prvého místa: Petr Malčík, Radek Malčík, Luboš Pospíšil, Věnek Beran, Vlasta Vostřel, Zdeněk Malčík, Zdeněk Zeman, Mirek Kotula, Milan Chalupník, Luboš Pospíšil (to není chyba, to je junior:), Lojza Hrabáček a dvanáctku nejlepších uzavřel Pavel Svoboda (do finále tedy postoupilo 5 členů LMK pořadatelského klubu:)
Finále bylo plné překvapivých výsledků. Ve finálové skupině již nelze létat na jistotu a startovní výška musí být malá. Když se však z ní nepodaří správně vykroužit nalezenou termiku, nebo tam prostě bublinka teplého vzduchu není, i ti nejlepší do 3 minut přistanou, nebo letí trochu déle, ale již se nevrátí k přistávacímu bodu blíže jak 75 m. V prvém finálovém kole se pouze 4 borcům podařilo nalétat plný čas (M. Chalupník, Z. Zeman, R. Malčík a L. Pospíšil junior) a naopak 4 zapsali 0. Kuriozitou byl let Milana Chalupníka, který po 15 minutách boje o termiku přistál po pracovním čase s nulou za přistání.
V druhém finálovém kole skoro všichni „motorují“ trochu více „na jistotu“ (výšky 140 – 180 m). I přes to přistávají někteří již ve třetí minutě. Jen Zdeněk Zeman nalezl „svůj vzduch“ hned při startu, letěl jen do 73 m a ještě s přehledem nalétal do plného času a do třetího kola šel jako horký favorit!
Začátek třetího finálového kola mírně narušil incident při startu, kdy byl řádně avizovaný a ohlášený začátek pracovního času přerušen na základě podnětu časoměřiče. Někteří piloti vzlétli, startér obratem přerušil pracovní čas, aby se vzápětí vysvětlilo, že jeden ze soutěžících na vzdálenějším startovišti „se pouze nestihl připravit na start“ a časoměřič situaci špatně vyhodnotil. Následné vyhlášení pracovního času však již proběhlo v pořádku a pro 7 soutěžích toto kolo připravilo podmínky k nalétání plného času. Bohužel mezi nimi nebyl Z. Zeman, který přistál již v osmé minutě. Naopak díky průběžně velmi dobrým výsledkům ve všech finálových letech se z titulu mistra ČR v kategorii F5J mohl pro rok 2017 radovat Milan Chalupník a to i přes to, že žádné finálové kolo nevyhrál. Zdeněk Zeman obsadil druhé místo, třetí příčka patří Radkovi Malčíkovi. Potěšitelné je celkově 4. místo juniora Luboše Pospíšila. Velmi hezký dárek k narozeninám si nadělil Lojza Hrabáček, který zvítězil v kategorii 60+ a celkově obsadil 5. místo. Nejlepšího výsledku mezi „samostaviteli“ svých modelů dosáhl, a cenu trenéra kategorie F5J obdržel Martin Beseda. Kompletní výsledková listina je zveřejněna na web pořadatelského modelářského klubu MLK Česká Třebová - www.lmkct.cz.
Vašek Jeništa, ředitel a startér soutěže
Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.
