F5J-400 EUROCUP 2012, Hungary, Matkó, 26.-27. Května

Konečně přišel čas konání prvního ze série 4 závodů evropského, či spíše středoevropského, poháru EUROCUP 2012.

Tato již tradiční mezinárodní akce kombinuje novou kategorii elektrovětroňů F5J (elektrovětroně s výškoměry dle pravidel FAI), s kategorií menších a lehčích elektrovětroňů F5J-400, u nás známé jako RCEK. Akce byla naplánována na letišti v maďarském Matkó, ve víkendovém termínu 26.-27. Května 2012. Po sedmihodinové cestě z Chomutova mne čekalo setkání nejen s účastníky minulých ročníků Eurocupu, ale přibylo i spousta nových tváří, které přitáhla právě nově pořádaná kategorie F5J. Předpověď počasí se na tento víkend různila každým dnem, jen jedno bylo jisté, a to, že větru bude více než dost… Pro velké větroně to problém není, ale představa couvání s malým RCEK modelem ve větru 6-7 m/s právě odradila od účasti již tradičního účastníka a vítěze série Eurocup 2010, mého bratra Luďka Novotného, což pro mnohé z nás znamenalo alespoň už na začátku teoretický posun o jednu příčku v celkovém pořadí… :-)

Celá soutěž začala v sobotu po prvním kole velkých i prvním kolem malé kategorie, kde se na startu sešlo 29 pilotů ze 4 zemí Evropy, z nichž po 6 kolech kvalifikace a při škrtnutí jednoho nejnižšího výsledku kola postupovalo do finále 9 nejlepších pilotů. Sobota se vyznačovala větrem dle předpovědi okolo 6 m/s, ale ani toto nečinilo mnoho problémů žádnému z pilotů. Kvalita vzduchu byla velmi proměnlivá, a bylo velice málo 10-ti minutových letů, které nebyly narušeny situacemi, kdy modely klesaly jak kámen po celém nebi.

Odlétala se 3 sobotní kola, kdy na konci dne průběžné pořadí začínalo dle očekávání Jurajem Adámkem ze Slovenska s plným skóre 3 krát 1000 bodů. Naše česká výprava si nevedla vůbec špatně, všichni, i s jednou škrtačkou, měli stále postupové šance na finále. Já sám jsem si ze soboty také jednu potenciální škrtačku odnášel. Více v článku ...

Večer na nás ještě čekala výborná večeře z grilu, a některé z nás i dlouhé večerní přátelské posezení nad pivkem a pálenkou… Nedělní start začínal čtvrtým kolem malé kategorie, začalo se létat již hodně takticky a na jistotu potvrzení postupu do finále. Samé tisícovky sázel opět Slovák Juraj Adámek, a skončil celkově v kvalifikaci se skóre 6 x 1000 bodů! My ostatní jsme s ohledem na nevyzpytatelný vzduch létali mnohem opatrněji. Opět se projevily situace, kdy fakt celé nebe padalo, a tak riziko neúspěchu bylo vysoké…Postup do finále dopadl pro českou výpravu nakonec opět excelentně. Z devíti míst jich připadlo české výpravě sedm! Do finále se kvalifikovali v pořadí J. Adámek (SVK), potom sedm Čechů v čele s R. Malčíkem se čtyřmi tisícovkami, Z. Malčík, A. Krátký, L. Vaňura, R. Novotný, P. Malčík, dále pak i překvapivě dobře létající T. Hrubý, a nakonec J. Forgó z Maďarska. Musím ještě poznamenat, že velice hezky létal v obou kategoriích také junior Martin Hrubý.

Finále začalo po dobrém obědě. Některým finalistům ale před finále už nervy trošku cukaly, a tak i některé porce zůstaly na stole nedotčené, viď Aleši…? ;-) Taktika většiny pilotů byla jasná, s ohledem na proměnlivý vzduch namotorovat něco ke 40 sekundám, a pak to dolétat na 15 minut, a rozdat si to o pořadí ve druhém finálovém letu. Záměrně píši slovo "většiny", protože se očekávalo, že Juraj Adámek bude motorovat jako jediný mnohem méně, a i s rizikem si připraví pozici před druhým finálovým letem. Juraj nakonec motoroval pouhých 16 sekund, i ihned otáčel přes hangáry nad les. Já jsem si ještě pár sekund pro jistotu přidal, ale nechal jsem se stejně Jurou ovlivnit a vypnul kolem 20. sekundy motoru. Zbytek finalistů motoroval něco kolem 35-40 sekund, a tak jsme v případě měli šanci s Jurou nahonit luxusní náskok před ostatními. Namířil jsem to také ve směru nad hangár a les, ale Juraj už byl tou dobou, i s ohledem na vzdálenost jeho startoviště ode mne, hodně daleko. V dáli začal vytáčet nějakou termiku, ale i já jsem si naštěstí chytil slabší stoupák, který mi začal pomalinku přidávat pár metrů výšky. Z vytočených metrů jsem se poté mohl přesunout do mnohem silnějšího stoupáku k Jurajovi, kde jsme ve stratosféře oba vydrželi až do konce prvního finálového letu. Nebe však opět čarovalo a tak mezi tím prošla oblastí letiště vlna chladnějšího vzduchu, která postupně mezi 7 a 11 minutou sundala z nebe všechny ostatní finalisty. Tedy kromě Luboše Vaňury, který to s námi vydržel také v pohodě až do 15. minuty. I s Lubošovo trošku nervóznějším přistáním za 80 bodů jsme byli jako jediní 3 piloti s plným časem téměř určeni na jasné medailové pozice již před druhým finále. Jen to udržet! Pořadí po prvním finále bylo: J. Adámek 981b, Radek Novotný 976b, Luboš Vaňura 940b, a pak s velikým odstupem zbytek finalistů.

Přistání J. Adámka, za ním Luboš Vaňura a Radek Novotný, Matkó 2012, Foto J. Bačiak

Československá dvojice po úspěšném prvním finále..., Matkó 2012, Foto J. Bačiak

Po odlétání velké F5J kategorie jsme pokračovali druhým finálovým letem. Při letu velkých F5J však v dáli v lese skončily 2 modely, a tak můj vynikající pomocník z prvního letu Bohúš Majerčík šel pomoc hledat model kolegovi Marko Gaľovi, a tak jsem si narychlo sehnal Slovince Vlada Korbera. Taktické rozhodování před druhým finále bylo složité. Byl jsem pouhých 5 bodů za prvním Jurajem Adámkem, a měl krásný náskok 36 bodů před třetím Lubošem Vaňurou. Při kvalitě výkonů Juraje jsem nepředpokládal, že bych ho v přímém souboji mohl ohrozit, a tak jsme při tomto spekulování odstartovali druhé finále. Rozhodl jsem se až během motorového letu, ale jak jsem nejhůře mohl. Nešel jsem ani do souboje, ale ani na jistotu. Vzhledem na fakt, že jsem druhé místo mohl pojistit i 50 sekundovým motorem, tak jsem motoroval nepochopitelně jen 30 sekund. Juraj Adámek vypínal v sekundě 20-té. Nebe v tu dobu nikde nenosilo, a vlevo, vpravo, vpředu i vzadu se modely všem pilotům pomalu ale jistě minutu po minutě přibližovaly k zemi.

Ještě v relativně slušné výšce jsem honem korzoval po obloze skrz všechny oblasti, a našel naprosto nepatrný stoupaček, který mi alespoň na chvíli zpomalil klesání modelu. S tímto stoupáčkem jsem se dostal poměrně daleko od svého startoviště za kemp směrem k lesu, a tam udržoval výšku v nějakých 60 metrech. Mezi tím do osmé minuty přistávali všichni finalisté, a tak jsem si nad stromy chtěl potvrdit krásnou druhou pozici. Stoupáček se ale brzy rozpadl, a když jsem ještě na tváři ucítil závan chladného vzduchu, musel jsem okamžitě začít přibližování, abych vůbec doletěl k přistávacímu bodu, aby let neskončil celkovou NULOU! Ždímal jsem to jak jsem jen mohl, ruce se mi klepaly, a nedoletěl jsem… Skončil jsem nějakých 35 metrů od bodu ve vysoké trávě! V ten okamžik jsem začal v hlavě počítat, jestli Luboš Vaňura jako jediný, kdo mne mohl odsunout na třetí pozici, zaletěl potřebný čas. Luboš nakonec s časem 8:19 a přistáním za 100 potvrdil vynikající 3. Místo, a já byl s časem 10:52 a přistáním za 0 bodů šťastný za stříbro. Juraj Adámek tou dobou ještě poletoval, a tak s jeho následným přistáním za 100 bodů jsem ho považoval za jistého vítěze malé kategorie. Jaké však bylo mé překvapení v kempu, když mi začali někteří piloti gratulovat k vítězství v závodě. Nechápal jsem důvod, napadla mne v první chvíli jen možnost, že snad Jurajovi něco odpadlo z modelu, nebo snad byl diskvalifikován z jiného porušení pravidel…Při soustředění na pilotáž svého modelu jsem si ani já, ani můj pomocník Vlado Korber totiž nevšimli, že dosavadní leader Juraj Adámek již někdy v 6-té minutě opakoval let druhým pokusem!!!

A tak malá kategorie skončila pro českou výpravu skvělým úspěchem, kdy si odvážíme z maďarského Matkó z EUROCUP 2012 v kategorii F5J-400 poháry za jedno vítězství (Radek Novotný, LMK Chomutov) a jedno třetí místo (Lubomír Vaňura, MK Hranice na Moravě).

Já jsem celou soutěž odlétal s upraveným modelem MAXX od firmy Reichard Modelsport, kde jsem jen týden před závodem vyměnil původní poškozenou trupovou gondolu za velice pěknou kevlarovou gondolu z dílny Jirky Váňi. Juraj odlétal soutěž se Scorpionem, a Luboš Vaňura s jeho starším Daidalem, od IPSY.

Medailisté v kategorii F5J-400, Matkó 2012

Vítězný model MAXX, s gondolou od Jirky Váni, Matkó 2012, Foto R. Novotný

Při závěrečné ceremonii pak zazněla stará dobrá československá hymna. Českému vítězi "Kde domov můj", kterou pak následovala "Nad Tatrou sa blýska" slovenskému vítězi velkých F5J-ček Jurajovi Adámkovi. Po rozloučení jsme se všichni vydali k našim dalekým domovům. Marko Gaľa se hned na druhý den v pondělí chystal k maturitě, tak doufám že i tam vše dobře dopadlo, a přistál za plný počet bodů.

Reportáž z průběhu velké kategorie F5J přidá v článku Aleš Krátký.

Výsledovky:

HUNGARY 2012, F5J-400 Euro:

F5J-400 Round 1
F5J-400 Round 2
F5J-400 Round 3
F5J-400 Round 4
F5J-400 Round 5
F5J-400 Round 6
F5J-400 Euro, celkově kvalifikace
F5J-400 finále 1
F5J-400 finále 2
F5J-400 finále celkově

F5J:

F5J Round 1
F5J Round 2
F5J Round 3
F5J Round 4
F5J Round 5
F5J Round 6
F5J celkově kvalifikace
F5J finále 1
F5J opakování finále 1
F5J celkově finále 1
F5J finále 2
F5J finále celkově

Fotky, videa, komentáře:

Krásné fotografie Juraje Bačiaka z odkazu na F5Jfun.com najdete zde: F5J Euro Cup 2012 Matkó ...a nebo zde v galerii od Malčíků.... Tady ještě album snímků z foťáku Radka Novotného: Eurocup Hungary 2012. ... spousta odkazů a snímků na maďarském serveru F5J: Maďarské stránky F5J - Matkó 2012.

Závěrem je třeba říci, že článek je původně z webu F5J.CZ kde probíhá i registrace na další kolo Eurocupu tentokráte v Chomutově dne 9.-10.Června a proto REGISTRUJTE SE ZDE

• Předchozí