Lítat F5J či nelítat, toť otázka

Dříve, než si odpovíme na tuto hamletovskou otázku, je třeba brát zřetel na to, že píšu sám za sebe a přesně tak jak jsem to zažil na vlastní kůži. Bez okolků, lobingu a jiných vlivů ...

Dne 26.- 27.5. 2012 se konalo v maďarském městě Kecskemét letošní první kolo série Eurocupu, kterou objíždíme s partou nadšenců a hrstkou odvážných již třetím rokem a nutno říci, že s pěknými výsledky. Před třemi lety (tedy na první návštěvě EC) jsme zjistili, že naše RCEK, respektivě tehdy spíše RCEJ, jsou velmi podobné právě Euro F5J-Outrunner a tak jsme je létali, vyhrávali a život šel dále. Letadla se vylepšovala, zvětšovala, motorové časy zkracovaly, stoupání zrychlovalo, ale pořád byla naprosto drtivá propast mezi hlavní a vedlejší kategorií Eurocupu a to Euro F5J a Euro F5J-Outrunner. Upřímně řečeno. jsem spíše první rok koukal s otevřenou pusou jak ty dvakrát větší stroje valí mezi mraky s neuvěřitelnou rychlostí a elegancí. Říkal jsem si "až budu velký a budu na to mít, taky to budu lítat", jenže tady je právě ta již zmiňovaná drtivá propast. Aby jste mohli předloni a loni létat tzv. "velké" museli jste mít A) správný stroj B) brutální pohon a za C) dostatek financí to celé uživit a udržovat v provozu. Protože kdo lítal "malé" uměl teoreticky i velké, neboť pravidla byla totožné, tak se objevilo následující rok pár pilotů průkopníků ( R. Malčík, L. Novotný, L. Vaňura aj.), kteří pokoušeli štěstí ve svářečkách jak se jim říkavalo. On název svářečky byl docela trefný, neboť "to žralo" zhruba 200A a kolikráté to i pěkně svařovalo dráty solidního průměru :)

Možná, že právě neuvěřitelná spotřeba peněz, motorů, převodovek nebo touha po spravedlnější termické disciplíně vedla minulý rok k tomu, že došla trpělivost všem, kteří do toho mohli co mluvit a Euro F5J nahradila nově zrozená FAI F5J diametrálně odlišná a opravdu termická disciplína. Stroje sice zůstaly, ale razantně se změnila pohonná soustava, a hlavně se přestal počítat motorový čas. Začala se počítat výška, ve které se ten či onen pilot odváží motor vypnout.

Mnoho lidí říkalo revoluce, mnoho lidí říkalo slepá ulice. Nakonec to docela funguje a tak jsem to testl jako amatér a králík kouzelníka pokustóna taky.

Tak tedy vyplňuji registrační formulář na maďarském webu a zaklikávám políčko categories : "FAI F5J" i "EURO F5J-Outrunner" a v hlavě se mi honí myšlenka, zda 2,3m letadlo s váhou 500gr může konkurovat velkým 4 metrovým a 2kg těžkým letadlům. Za určitých podmínek určitě může, přece lehké letadlo musí mít menší opadání a pokud nebudu muset prolítavat 20 km² tak ani nemožnost letět dost daleko není překážkou. Uklidněn vlastní genialitou :-D balím tedy jedno letadlo s tím, že to odlítám celé s novým daidalem a jen přihodím výškoměr který mi Palo Lishak půjčí na test. Naklady nulové a zkušenosti k nezaplacení. K výškoměrům jako takovým bych řekl asi toto :

Dnes jich existujé celá řada, nicméně oficiálně podporované nejsou zdaleka všechny a hlavně musí mít funkci, díky které dokáže zjistit a poté jednoduše sdělit maximální výšku od vypuštění modelu z ruky po vypnutí motoru + 10 vteřin. Rozměrově to jsou všechno miniaturní zařízení o váze zhruba 5gr, čili žádné drama se nekoná. Jmenovitě to jsou Multilog, Altis V3, RC-Alti 2 a RC-Multi 2 (snad existují i další, ale nevím o nich). Já měl slíbený první z jmenovaných a to miniaturní ruský MultiLog.

Jinak Palo Lišhak má pro porovnání všech výškoměrů "chytrou krabici" ve které se vůči referenčnímu výškoměru porovnávají ty soutěžících a jejich odchylka do max 2,5 metrů na 200 metrů. Moc šikovné a účinné.

Přeskočím cestu, ubytování na místě a jiné záležitosti a skočím rovnou k tématu F5J. Mám tedy letadlo, mám tedy výškoměr a jak to spojit dohromady? Za normálních okolností na Y kábel kanálu plynu, kvůli monitoringu vypnutí motoru, nicméně jsem byl vyveden z míry tím, že FAI pravidla aktuálně zakazují opětovné spuštění motorů z nějakého dle mého názoru nesmyslného důvodu. Argument byl odůvodněn tím, že " v F3J si taky nemůžou pustit motor " nebo " piloti pak budou více rozmýšlet kam až zaletí." Já bych tedy raději motor zapl, když vím, že už prostě nedoletím nebo nedej bože padám na paní s kočárkem i kdybych měl dostat nulu za let! Stejně tak jako tak bych ji dostal,  a to z toho důvodu, že nedoletím na letiště blíže než 75metrů a jako "bonus" budu mít z letadla maďarský guláš. Nelogické, ale snad pomohla petice, která kolovala mezi soutěžícími proti tomuto absurdnímu zákazu. Mimochodem ji  podepsali snad všichni včetně těch, co si šli pro letadla do zhruba kilometr vzdáleného lesíka nebo je sbírali z přilehlého pole.

Musím tedy zapojit vývod z příjmače přímo do výškoměru a z něj do regulátoru. Nejsem moc nadšen, neboť pocit, že celé napájení letadla jede přes krabičku odněkud z Ruska, která navíc nedovoluje pustit znova motor. To nemůže prostě skončit dobře, zvláště ve stísněném trupu mezi spletí různých kabelů a nově vyrobenou prodlužkou abych mohl výškoměr vytáhnout. V letech s "malým" letadlem, kde by mi překážel a po 30ti vteřinách vypínal motor.

Házím éro, letím, vypínám, chvíli kroužím a pokouším se znova zapnout motor ... nejde, v tomto případě vše funguje. Přistanu tedy a nechám si vypípat výšku (ano, tento ruský svišť výšku vypípáva stylem 034 metrů = " - , ... , .... " Praktické, funkční a snad se to nedá poplést. Samozřejmě je možnost odečíst data na displeji nebo pro kontrolu v PC, kde data vypadají zhruba takto :

Mé nadšení, že to vše funguje, ale záhy ruší právě podivné rušení a kmitání serv. Kontroluji letadlo a jsem totálně bez signálu, serva poskakují sem a zpátky, přijímač bliká stavem "no signal". Snad za to mohla skvrna na slunci, možná šílená elektro instalace v trupu, možná i samotný výškoměr. Každopádně vytahuji náhradní příjmač, který pro strýčka příhodu vozím s sebou a zapojuji s velikým strachem co se stane podruhé. Být tři dny na maďarské stravě a nelítat, to by mě asi zabilo. Podruhé se vše daří o poznání lépe a tak jsem připraven na první start soutěže "velkých."

Přichází velká chvíle, stojím na startu a cítím se trošku trapně mezi těmi velkými letadly, ale co už. 3,2,1,start. Odhazuji letadlo v dál a dobrých 15 vteřin letím horizontem tak daleko jak vidím v naději, že narazím na stoupák. Nestalo se. Oracím směr a ženu to kolmo nahoru dalších cca 10 vteřin a vypínám dříve, než mě switch vypne po 30ti vteřinách motoru (déle se dle pravidel nesmí motorovat) v nějakou špatnou nečekanou chvíli. Výška vypadá na nějakých 150 metrů, letadlo oproti ostatním o 200 metrů výše díky své velikosti, ale nalítám nakonec blízko k deseti minutám. Jaké překvapení je, když výškoměr odpípá 2,3,3. S ohledem na to, že dobrá polovina pilotu přistála před šestou to není tak špatné, nicméně 99 bodů mínus za výšku nad 200 metrů bude asi znát. Nakonec je z toho krásných 790 bodů a jsem spokojen. Vyhazuji výškoměr a letím malé. Další pokusy (konkrétně všechny 3) nebyly až taková výhra. Ve snaze se dostat pod 200 metrů stále ubírám, ale jsou z toho jen 221, 216 a 209). Pochvalou budiž to, že nejsem většinou poslední a pár velkých letadel padlo se mnou. Bohužel, ale jich tam také dost vydrželo až do desáté minuty.  V tuto chvíli si říkám, že by to asi chtělo velké a těžké letadlo, ale jen protože fouká. Blíží se páté kolo a takřka bezvětří ... Blíží se má velká chvíle a pokusím se udělat co budu umět.

Start a já letím zhruba 5 vteřin rovně, a mířím vzhůru. Po dalších 5ti vteřinách (celkem 10) vletí ero do stoupáku a ja vypínám motor a začínám kroužit. Zde si dovolím malou technickou vsuvku: pokud je na motor 30ti vteřinové okno, je dobré opravdu ho využít na vodorovný let. Jinak musíte zbytečně nalétávát o 20 vteřin více, a navíc v tomto konkrétním případě ukážete ostatním stoupák a oni si k vám v klidu na motoru doletí a začnou točit s váma. Kdybych to byl věděl jen jim proletím a vrátím se potom, ale co. Kroužím tedy jako vzteklý až do nevidím. Mé nadšení nezná mezí a porážím celé kolo až na jediného soupeře, který si všiml mého stoupáku díky mé chybě s motorem :) 997 bodů je úspěch a rozhodně konkurenceschopné.

Poslední kolo ve mně nechalo dobrý pocit, a naživu myšlenku, že v případě větru do max 4m/s se dají létat "velké" i s malými letadly a tedy s takřka nulovými náklady. Vracím sviště, a řikám si, že to byla dobrá zkušenost. Technicky to všechno funguje skvěle, letá to taky dobře, vypíná to fajn (jen ten restart motoru pořešit), a vůbec to není taková tragédie jako jsem čekal. Je třeba sice změnit styl létání, ale to je hold život a tak to nejspíše zkusím i přístě pokud bude možnost.

Tolik asi v kostce k mé zkušenosti s výškovými spínači a modelem (potažmo pilotem) z RCEx kategorie.

• Předchozí
• Další